Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V severoitalském průmyslovém městě má dojít k uzavření jedné z největších továren. Zaměstnanci proto vstupují do stávky vedeni charismatickou mladou ženou jménem Kalifka (Romy Schneider), která se směle postaví bohatému vlastníkovi Dobertovi. Dobertos je fascinován temperamentem a krásou této ženy. Ta využívá jeho náklonnosti a přesvědčuje ho, aby splnil požadavky stávkujících. Obrat k lepšímu však netrvá dlouho. (Roman Albach)

(více)

Recenze (10)

Roman Albach 

všechny recenze uživatele

Kalifka je jedna z knih italského autora Alberta Bevilacqua, který se rozhodl svoje dílo se sociální tématikou zfilmovat. La Califfa se tak stává jeho filmovým debutem. Přesto se mu podařilo pro tento film získat hvězdné obsazení. Slavného italského herce Uga Tognazziho a neméně slavnou Romy Schneider. Kalifka je zvláštním filmem. Na počátku se jeví jako sociální drama, následně se mění v drama bohatého Doberda a ženy z lidu Miry, která sobeckého mafiána mění téměř v bojovníka za práva dělníků. To samozřejmě mafie ovládající město nemůže dopustit a Doberda odstraní. Jak se zmínila Romy Schneider v dobovém interview, Bevilacqua neměl o filmování ani tu nejmlhavější představu. Všichni plavali, dokonce i Ugo Tognazzi. ... Navzdory neschopnosti režiséra se oběma hlavním představitelům podařilo podat přesvědčivý výkon. Romy svoji Miru hraje jako pravá Italka. Málokdo by tak věřil, že se narodila ve Vídni. Takže už kvůli Romy a Ugovi tento film ztracenou hodinou a půl určitě není... ()

Reklama

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Ze způsobu vyprávění jsem na rozpacích, jde to tak nějak dost šejdrem, nicméně ať už je to jak chce kostrbaté, těm dvěma se uvěřit dá.. Romy Schneiderová je v roli Kalifky dech beroucí, velmi temperamentní, hříšně svůdná, prostě nádherná a Ugo Tognazzi jako Doberdo přesvědčivý, charismatický, silná osobnost, zkrátka mužský radost pohledět.. ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Film velice zajímavý z pohledu vztahu autora k jeho dílu - zde konkrétně vztah spisovatele (Bevilacqua napsal za život desítky (!) děl od prózy k poezii, viz např. italská wikipedia), který se poprvé obrací k filmu. A výsledek je nijak překvapivě rozpačitý. Hudba velmi často hlučně doprovází scény, které i díky ní získávají melodramatický nádech, jindy je zase rázně zastavena a nastupuje úplné ticho a my se můžeme jen ptát, jestli je to zamýšlený efekt režisérova rukopisu, nebo ne. Stejně tak výstavba poměru mezi majitelem továrny a dělnicí je složena z mnoha elips a náznaků a opět se musíme rozhodovat, jestli to byl záměr či nechtěný efekt. Tyto vady ale nikterak neubírají na hodnotě základní kostře příběhu - souboje stávkujících dělníků s organizací průmyslníků, zachycujícího moderní tragédii, kde nikdo nemůže utéct svému postavení (a své funkci) v sociálních vztazích, stejně jako antičtí hrdinové nemohli utéct svému osudu. Může nás jen těšit, že se Bevilacqua ve svých dalších filmech počátečních filmových dětských nemocí docela úspěšně zbavoval (a z těch pouhopouhých tří filmů co jsem viděl dosáhl alespoň v jednom - Žena snů (1985) - opravdu osobité filmové poetiky). ()

Galerie (29)

Zajímavosti (2)

Reklama

Reklama