Reklama

Reklama

Žalm

  • angličtina Psalm
Krátkometrážní / Dokumentární
Československo, 1965, 14 min

Režie:

Evald Schorm

Hudba:

Jan Klusák

Hrají:

Jan Kačer

VOD (1)

Obsahy(1)

Barevný poetický dokument dvojice Schorma a Špáty natočený pro československý Filmexport. Oko kamery je nevtíravým svědkem synagogální bohoslužby v Čechách - svitky Tóry jsou obřadně vynášeny a jeden ze členů minjanu z nich předčítá. Střihem se ocitáme na opuštěném a chátrajícím židovském hřbitově, kde si hrají děti. A zase se vracíme do domu modlitby, kde minulost se stává přítomností a opětný záběr na kamenné náhrobky nás odkazuje k naší budoucnosti. Úryvky ze žalmu a židovských náhrobků čte Jan Kačer. (Sipora)

(více)

Recenze (3)

Douglas 

všechny recenze uživatele

Klusákova hudba ve spojení se Schormovými obrazy vytváří neuvěřitelný celek, jenom škoda, že přes všechnu brilantnost a imaginativnost mě osobně nijak nezáshl. Ale to už bude spíš můj soukromý problém... ()

Ghoulman 

všechny recenze uživatele

Na rozdíl od Douglase jsem byl zasažen velmi silně. Schorm využívá plně všechny filmové složky, aby nám předal základní myšlenku "dokumentu“. Vypráví pomocí nádherných, avšak bezútěšných obrazů starého židovského hřbitova, sugestivní hudby a Kačerova přednesu příběh o tápání člověka v temnotách a volání z hlubin o pomocnou ruku. Víra, pochyby a občasný záblesk světla, který se mihne mezi korunami podzimních stromů. Snad jako odpověď na prosby o naději. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Hodnotím velmi pozitivně dokumentárně historickou hodnotu, kamera rovněž kouzlí a některé záběry jsou úžasné kompozičně, barevně i stylizací (včetně umělé mlhy), ačkoliv v posledních čtyřech minutách už toho bylo moc a působilo to spíš manýristicky a ubíjejícně. Jen je škoda vědomí, že dnes by už nic takového nikdo ani natočit nemohl, protože bohoslužby jsou v podání liberálních židů zcela jiné a hebrejsky snad neumí už nikdo. Ale k dokumentu - žel obsahuje všechna klišé, jichž jsem se bál - natočená modlitba žalmu ve Staré synagoze (asi měl Schorm dobré konexe, že ho pustili to tam natočit) se prolíná se záběry na popadané náhrobky židovských hřbitovů, podzimní smutné větévky keřů, z nichž padá kapka slz jinovatky, svíčka v chrámu dohasíná... Pardon, ale to je opravdu klišé tahle symbolika. Do toho pak Klusákovy depresivní a utahané smyčce. Ono je to takové bolestínské a ublížené - plakat, jak bylo a co není, místo ukázat, že jde o stále živou církev. Pokud tedy jde. ()

Reklama

Reklama