Nahý polibek

65% Trochu špinavá romantická krimi v noirovém kožichu. Kdyby Fuller přitlačil, bylo by to mnohem lepší. Je tam určitě spousta výborných momentů a Constance Towers je slušná alfa female, která se s nikým moc nemaže, rozdává facky a bordelmámám cpe bankovky hluboko do hrdla. Romantická linka a momenty s dětmi to ale strhávájí do vyvařenějšího crossoveru, u kterého jsem startoval žehličku a poohlížel se po svoji hromadě nevyžehleného prádla v koutu ložnice. (26.09.2018)

Samuel Fuller měl dar pro zajímavé příběhy, které v sobě mají hodně temného, ale přitom jsou stále divácky zajímavé. Tenhle příběh začíná podivně a s plešatou ženou celkem překvapí. Ale on jeho průběh není o nic méně zajímavý a také rozhodně stojí za pozornost. Fuller má ve své filmografii hodně zajímavých filmů. (16.08.2015)

Zvláštní film. Nakonec jsem se rozhodl dát vyšší hodnocení než jsem původně zamýšlel, ale nějaké určité výhrady by se našly. Větší část filmu mě skoro vůbec nebavila, pořádně se to nakoplo a rozjelo až tak zhruba po hodině, ale tak nějak to stačilo, abych si poopravil dojem z celého filmu. Na svou dobu určitě si Fuller vybral hodně tabuizovaná a ve filmech málo, nebo spíše vůbec, vídaná témata, což je bezpochyby třeba ocenit. Bohužel některé scény mě tam dost iritovaly. Třeba ty z dětské nemocnice přímo překypovaly snahou ukázat, jaký anděl se z hlavní hrdinky stal anebo ona milostná "snová" scéna s Grantem po promítání v záběrů z Benátek. The Naked Kiss ve mě zanechal dosti rozporuplné pocity, byl poměrně zajímavý, ale na druhou stranu nenadchl a znovu si ho už asi nepustím. (31.03.2012)

Trošku matoucí film. Po chodbě šoků jsem od čekal podobný nářez. Místo toho jsem sledoval prostitutku, která v malém městečku zkouší začít znovu. Stane se ošetřovatelkou postižených dětí, zamiluje se do milionáře a kromě pár scén to vypadá jako Pretty Woman bez komedie, tedy čisté melodrama. Po brutálním zvratu to ale posledních 25 minut dostatne takový spád, že mě spadla čelist. Jednak je najednou opodstatněný žánr krimi a jedna podobný námět bych ve filmu z roku 1964 nečekal. Zaoukrouhlené 4* za tu poslední třetinu, jinak jsem se popravdě docela nudil. PS: Úžasná dětská písnička! (21.08.2021)

Psát komentáře na filmy Sama Fullera je vždycky stejný... Opět prokazuje geniální cit pro styl, opět záliba v obskurnostech, opět poměrně agresivní forma, opět geniální vizuální stránka, opět v popředí silná žena (a samozřejmě opět silný erotický podtext: fetiš na vlasy, bývalá prostitutka). Fuller je zde snad ještě nápadnější svým humanismem a odporem k rasismu. Snad trochu víc útočí na emoce a jako nástroj používá trpící děti a jimi zpívaná písnička snad až příliš lacině chce dojit slzné kanálky. Po hudební stránce dostane trochu prostoru Beethoven, kterého samozřejmě Fuller v jeho síle skvěle zakomponoval do svého stylu. Nebál bych se tohle označit společně s 40 guns, Shock Corridor a Big red one za to nejlepší, co jsem od něj viděl. Když už mluvím o těchto filmech, tak Fuller odkazuje na svojí jednotku Big red one (o které později natočí geniální stejnojmenný film) i na Shock Corridor. (18.07.2011)