Režie:
Petr SchulhoffScénář:
František Vlček st.Kamera:
Jiří VojtaHudba:
Jiří ŠustVOD (1)
Obsahy(1)
Správce horského hotýlku Alois Randa (Jiří Sovák) má starostí nad hlavu: očekává početný zájezd turistů, nestíhá vařit a jeho jediná zaměstnankyně, pokojská Miluška (Zdena Hadrbolcová), si balí kufry. S Bohoušem už tady nezůstane ani minutu. Bohouš je Randův obrovský bernardýn, který odmítá respektovat Miluščino soukromí. Pokojská je tedy pryč, zato přichází první host (Vladimír Menšík) a má hlad jako bernardýn. Hrdý majitel bernardýna s ním tedy uzavře bizarní sázku - jestliže host dokáže sníst na posezení víc chodů než Bohouš, bude mít zajištěn bezplatný týdenní pobyt. Pokud se mu to nepodaří, týden bude u Randy zastávat místo pokojské. (Oskar)
(více)Recenze (245)
Krátký televizní film odehrávající se v jídelně horského hotelu pouze se třemi herci (Sovák, Menšík, Hadrbolcová) a jedním nenažraným bernardýnem. V čem se možná zdá být film jednoduchý, v tom je vlastně excelentní. Krátká stopáž, jednoduchý příběh o jedné sázce s geniálním scénářem a přežraným Menšíkem je excelentní srandovní podívaná pro silvestrovský večer. [5873. hodnocení, 203. komentář, 88%] ()
Je zvláštní, že tuhle takzvanou "silvestrovskou televizní tradici" jsem tento Silvestr viděla vlastně poprvé v životě, protože (oproti třeba Mrazíkovi) mě to nějak zázračně minulo. Musím ale říct, že na to, jak mi o tom okolní lidé u televize básnili, a na to, jaké to tady na CSFD má hodnocení, mě to ve skutečnosti nijak neohromilo. Ano, Menšík i Sovák byli výborní herci, ale dějově to u mě jako krátkometrážní film neobstálo. Pořád jsem čekala, co se z toho vyvrbí a jestli se vůbec zasměju, a ono nic, a najednou byl konec. ~(3,2★)~ ()
Legendárny kraťas, ktorý je určený ku konzumácií čohokoľvek a u ktorého príde vlastne najviac zaujímavý vývoj kariéry režiséra. V roku 1966 natočil najlepšiu československú detektívku a zároveň jeden z najlepších československých filmov, a to Vrah skrývá tvář. A od roku 1974 prepol na komediálny žáner a začal chrliť rodinné skopičiny typu Hodíme se k sobě, miláčku...?, Zítra to roztočíme, drahoušku...!, „Já to tedy beru, šéfe...!“, „Já už budu hodný, dědečku!“, Co je doma, to se počítá, pánové..., Příště budeme chytřejší, staroušku! ()
Jako "stálý host silvestrovských večerů" pro mě Bohouš skončil cca v roce 1990. Tehdy jsem se na něj koukal jen proto, že nic lepšího v televizi nebývalo. Dnes se na něj nekoukám proto, že v televizi už občas něco lepšího bývá, a také proto, že u mě vyvolává nezřízenou chuť na tlačenku s octem a cibulí. Ani nevím proč. ()
Neovlivněný divák Silvestrem, který by tento snímek dnes viděl poprvé, by řekl, co na tom všichni vidíte? Jenže ono to patří k Silvestru a nostalgii, stejně jako třeba Pyšná princezna k Vánocům. Navíc je to geniální pro geniálního Menšíka a skvělého Sováka. Bohouš? To je třešinka na dortu, kterou jistě taky zblajzne. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (18)
- Pes Bohouš se ve skutečnosti jmenoval Baldur a tento svět opustil v necelých deseti letech na následky otravy z přípravku proti blechám. (carott)
- Veškeré náklady včetně honorářů vyšly na necelých 10 000 Kč. (alonsanfan)
Reklama