Po zavírací době

První půlka utahaná, druhá hustá a solidně paranoidní. Bláznivina, kde většími šílenci jsou ženy - ani jedna z nich není normální a všechny se tváří, že touží po hlavním hrdinovi, který je postupem noci čím dál tím víc uválenější a vyšinutější. To spíš chlapi se mu snaží tu a tam nezištně pomoct. Prostě absurdita o tom, že by si člověk měl vážit své nudné práce, protože za zdmi šedé kanceláře číhá život barevný a nebezpečný jako džungle plná divokých zvířat. ____ Scénář musel určitě napsat chlap. /7. 8. 13./ (07.08.2013)

Zažil jsem několik hodně mizerných dní, ale za Paulovu noc bych žádný z nich nevyměnil. Paul se ve své noční můře totiž dokázal vymáchat tak svědomitě, že mi nezbývá než konstatovat, že to celé bylo divné, ale jistou dávku zábavy jsem v tom taky našel. Zejména se sochařkou Kiki bych si patrně docela rozuměl, ale sympatičtí mi byli i barman Tom či "neúplatný" vyhazovač z klubu. A navíc jsem si potvrdil, že čím je umělecké dílo hnusnější, tím je cennější a to je informace k nezaplacení. (27.10.2015)

Upřímně řečeno, do vylepování cedulí "mrtvý člověk", mi to připadalo, neříkám, že jako všední a běžný, ale tak nějak povědomý, protože pošahaných krav jsou všude čtyři prdele a bizarní situace a náhody jsou mojí (ne vždy vítanou) doménou, pro ty, které šokovala už první třetina filmu mám jen slova lítosti a na náhrobek nápis "unuděn k smrti." Pravdou je, že v okamžiku, kdy se šílený shody náhod a Scorseseho imaginace rozjely na plno, nezbývalo mi nic jinýho, než litovat hlavního hrdinu. Na druhou stranu jak jinak zocelit neduživýho ajťáka, ne? Příběh jak ze snu (ze zlýho), kdy nejste pány svého vědomí a mozek s vámi soutěží o první místo v GP docenta Chocholouška, a kdy se člověk chce už, doprdelepráce, probudit. Dost mi to připomínalo Stoneovo U-Turn a Pennovo anabázi. Prostě jedna probdělá noc daleko od své postele, klasicky bez prachů, ale za to s proviněním, že možná můžu za smrt jedný labilní děvy, která namísto polykání mé DNA sežrala kýbl prášků pro extra spánek, šílenej taxíkář (celkem normál) a Calverovo po krvi prahnoucí banda se zmrzlinářským autem zabijákem a další nezapomenutelný, maximálně absurdní zážitky a propletený příběhy, který k takovýmu filmu patří a dodávají mu na atmosféře, ne jak v Haggisovo snímku Crash, kde všechno naopak zazdívají. Jednoduše super pokoukání z doby, kdy jsem ještě nevěděl, že nějakej Scorsese existuje, a proto mi tak dlouho trvalo, než jsem zase název z mé plešatějící lebky po letech vyhrabal. Užil jsem si to jak před léty. (02.04.2012)

Oscarovým vlkodlakem roztrhaný Griffin Dunne si zde zahrál smolaře, který si jednoho večera chtěl pouze zapíchat s uhrančivě krásnou Rosannou Arquette, místo toho musel čelit pranýřství za podezření z vraždy a vykrádání bytů. Příjemně obsazená, hezky natočená, chvílemi dokonce bizarní černá komedie, která ve Scorseseho filmografii zvláštním způsobem zapadá mezi všemi těmi gangsterkami, ale o to větší překvapení vás z tohodle malého filmu čeká. (08.08.2013)

Ha! Objevil jsem novou filmovou škatulku - Yuppie Nightmare Cycle . Já mám pro tohle ještě svoji vlastní - filmy, kde údajně svobodný jedinec zjišťuje, že z bizarních důvodů se není schopný dostat na zdánlivě jednoduše dostupné místo, jsou mým koníčkem (a bohužel často i realitou), viz Calamari Union, Dark City, Kontroll. After Hours nedosahuje sice bizarnosti zmíněných, ale zato se zde většinou protagonista nemůže tentokrát hnout z místa kvůli vlastnímu egu, chtíči či slabosti, jakkoli kafkovských prodejců lístků i klubových vyhazovačů se pochopitelně dočkáme též. Griffin Dunne je zde totální předobraz Jamese McAvoye. (30.09.2023)