Barva peněz

Film kterej neoslní ani neurazí. Scorsesemu určitě jdou daleko líp filmy o mafiánech, než nějaký drrama, ale naštěstí pro něj barvu peněz hodně zvedaj herecký výkony Paula Newmana a Toma Cruise. Jinak mi ale celej tenhle film přišel tak trochu o ničem, sice jsou tady k vidění zajímavý kulečníkový bitvy, ale to je asi tak všechno a přesto tomu dám 4*. procč? Protože přesto všechno mě kupodivu film celkem bavil (14.01.2007)

Cruiseův hejsek je sice blbý jak tágo, ale má talent a kuráž a to je ten důvod, proč se Hustler Newman po letech vrací do hry (jo a taky dioptrické sluneční brýle). A ženské protějšky? Ty jsou tam jen od toho, aby utěšovaly a regulovaly jejich zbytnělá ega a to je při náladách, kdy je peníze dvakrát sladší vyhrát, než vydělat, setsakramentsky potřeba.. Ballhausova kamera je perfektní, ať už snímá zakouřené kulečníkové herny, samotnou hru a nebo pomáhá zachycovat auru Newmana, aby si na sedmý pokus konečně přišel pro zlatou sošku. Problém je v dynamice vyprávění, kdy ambice sportovního filmu a ani dramatu nebyly zcela naplněny a ty nárazy koulí z tvrzeného plastu začaly postupem času vydávat monotónní zvuk. Každopádně se divím, že po tomhle nevyšla sbírka poolových mouder Eddieho Felsona. Určitě by tam bylo i jedno speciálně věnované Turturrově postavě: „Pokud chceš vyhrávat, nepudruj si nos, ale ruce..“ (03.04.2023)

Snímek plný životních mouder a pravd universa ve kterém žijeme, šikovně, inteligentně a hollywoodsky líbivě zabalen v popkulturním hávu, akceptovatelném masou lidí. Osmdesátkový mainstream, který ale nabízí i něco trochu více, než jen lehkou zábavu, z velmi zajímavého a neotřelého prostředí kulečníku. Newman jakožto legenda učí Cruise jakožto nováčka. Kdo by tehdy řekl, že Cruise ho v reálu doroste a možná ještě více. (15.10.2020)

Eddie Felson je zpět a hustlerovská atmosféra s ním! Martin Scorsese se toho ujal po svém a sice se mu nepodařilo vyrovnat nádhernému lidskému příběhu ze šedesátých let z prostředí kulečníkových stolů, ale líp to dopadnout asi nemohlo. FIlm si jede tu svou melancholickou a díky skvěle vybrané jazzové a bluesové muzice, která je poctou pro starý The Hustler, se mu to náramně daří. Cruise jako napomádovaný floutek je hodně dobrý, avšak vedle Paula nejvíc záři Mary Elizabeth Mastrantonio, vidět ji jenom v kalhotkách bylo velice inspirující. Osmdesátý léta měla svoje kouzlo stejně jako šedesátky. __ Hustler končí tak, že i když vyhrajete, neznamená to výhru. Color of Money končí přesně opačně, i když prohrajete, možná jste vlastně vyhráli. (15.03.2009)

Barva peněz a pocit vítězství. Martin Scorsese perfektně chápe, o čem je vrcholový sport, přenáší na plátno touhu jak po penězích, tak po vítězství a neopomene ani zdůraznit, že mezi oběma je podstatny rozdíl. Navíc za nitky tahají charistmatické postavy, postarší zkušený vlk zaučuje talentované mládě, což někdy skončí epickým vítězstvím s balíkem peněz a jindy s hádkou a monoklem. Atmosféra filmu je poměrně nabitá, a to i když nejste zrovna fandové kulečníku, popř. jej neuznáváte jako "sport". Jak jsem naznačil (a jak naznačuje Scorsese) - zde jde především o lidi, jejich touhu a snahu, až poté jde o konkrétní činnost, v níž se snaží být nejlepší. Ani to však neznamená, že bychom se nedočkali řady pěkně natočených šťouchů (a určité procento z vás se může těšit i na šťouchy mezi Newmanem a Cruisem). 8/10 (22.03.2014)