Gangy New Yorku

Úvod bol po všetkých stránkach geniálny. Skvelá výprava, kostýmy a mne osobne sympatickí herci dokázali už od prvých minút vytvoriť fantastickú dobovú atmosféru. Celý stred snímku žiaľ upadá do slovnej nezáživnosti a priemerných až nudných dialógov. Skrátka to politikárčenie ma až tak nebavilo. Potom však prišiel záver a s ním oku lahodiaca akcia, vypäté scény a zahralo sa aj na emotívnu strunu. Film síce nepatrí k tomu úplne najlepšiemu čo Scorsese natočil, ale na nadpriemer to bohato stačí. 75/100 (31.01.2016)

Především naprosto odzbrojující Lewis, který vám vyrazí dech. Potom klasický Scorsese, který si tu svoji mafii nacpe i do kulis občanské války, ale do jejího čela staví tak úžasného "kmotra", že mu to nikdo nemůže vyčítat. Až poté si zaslouží uznání zbývající aktéři tohoto pouličního dramatu - obstojní DiCaprio a Diazová, můj oblíbený Brendan Gleeson v roli Monka a zajímavé miniroličky Liama Neesona a C. Reilyho. Z technické stránky stojí za pozornost výborná kamera. Scorsese sice možná stárne, ale za Gangy se rozhodně stydět nemusí. 80% (05.10.2006)

Jeden skvělý (Day-Lewis) a další dobré (DiCaprio, Reilly, Gleeson) herecké výkony se potýkají s mizerným scénářem, Scorseseho unylou režií a nehorázně přestřelenou stopáží. Boj gangů proti gangům se tak zhruba po hodině mění v boj diváka proti nudě... A nuda nakonec zvítězí. Působivé scény by člověk napočítal na prstech jedné ruky a film je dost zvláštní v tom, že chce chvíli působit jako komorní drama a chvíli jako rozmáchlý epos, jenže ani jedno z toho se mu pořádně nedaří. Dost mě zarazila také hudba. Nemyslím tu od Howarda Shora, ale tu moderní, která hraje v úvodní bitvě a na jejímž použití jsem zřejmě něco nepochopil. O závěrečném cajdáku od U2 ani nemluvím.__P.S. Liam Neeson tady hrál snad jen pět minut, ale stejně na mě po Danielu Day-Lewisovi zapůsobil nejvíce. (22.01.2012)

V Ňafjorku bývalo vážně drsno. Sada krutých gangů s názvy jako mrtví králíčci nebo bratrstvo bimbáskovo placky se s urputností židům, irům nebo špagetkám vlastní popasovala se sociální nejistotou devatenáctého století. Když se vývin americké identity zadrhl, bylo nutné do oblasti, kde všichni kradou, prostituují se či dělají úplné hovno (fakt netuším kdo tam vytvářel jakékoliv hodnoty, které by pak šlo uloupit) frknout jednoho záštiplného mamlase, aby to rozstříhnul. Ten si prošel klasickým pentagramem romantického hrdiny - v mládí odvrhnut, někde se kdeco naučil, vrací se na tajňačku, najde si kurvičku, sám mezi všemi vítězí a pokoří nepřátelský svět. Ale jinak - bylo to barevný. (28.05.2012)

Příběh o pomstě málokdy vypadá na plátně tak dobře, jako ten z Nového Jorku. Z pochmurného pološera však k mým očím dotazila dějově poměrně neoriginální předvídatelnost plná vražd, loupeží, korupce a boje o moc mezi jednotlivými tlupami zbojníků. To jsou ingredience, jejichž chuť pro mé vjemové orgány neskýtá příliš lahodnosti a tradiční povinně přepálená stopáž "mafiánských" snímků si ode mne ani násilím nevynutí žádný desátek v podobě další hvězdičky. (15.03.2010)