Gangy New Yorku

M. Scorsese je patriotický Newyorčan. Ostatně to prokazuje natočením řady tematických filmů během své bohaté a úspěšné kariéry. Války gangů v polovině 19. století jsou důležitou součástí historie New Yorku. Nápad umístit děj filmu do tohoto období, je nepochybnou snahou o poctu rodnému city. Nicméně zde se to prostě nepovedlo. Jak se říká. I mistr tesař se někdy utne. Ono mít ušlechtilou myšlenku něco natočit, sehnat dobré herce a peníze samo o sobě nestačí. Film musí předně něco sdělovat, něco divákovi předat. Mně ten film nepředal vůbec nic. Není v něm nic, co by stálo za zapamatování. Nenabízí ani strhující akci, ani atmosféru, nenutí k zamyšlení. To město 19. století se nepodařilo oživit. Je to obrovská sterilní kulisa, ve které se pohybují stovky komparzistů v kostýmech. Naprosto bezdůvodně a chaoticky popochází sem a tam a vytváří jen další kulisu, ve které se pohybují hlavní herci. Tito spolu vedou patetické rozhovory o ničem. Vedou bandy chlapů, kteří do sebe bodají nožema. Nikde není vysvětleno, proč se tak nenávidí, za co ti lidé bojují, co jsou jejich cíle a motivy. Nedaří se předat prakticky žádnou emoci. Ani dějem, který je nudný a nezáživný, ani hereckým výkonem, který nemá oporu v uvěřitelnosti konání postav (Ani herci zdejších kvalit s tím nic nesvedou.). Ztrácí se logika v času a prostoru. Zůstává chaotický dav komparzu, který vytváří lidské mraveniště. Nad tím vším se pohybuje Day-Lewis jako Bill Butcher, (postava která podle wiki zemřela 1855). Se skleněným okem a záludným úsměvem se stává králem této grotesky. 45% (22.09.2016)

Bylo to pro mě zklamání roku. Fakt jsem nevěřila svým očím a jen těžko se nutila dodívat tu bezbřehou nudu do konce. Tvůrce Zuřícího býka a Taxikáře natočil film, kde zaujme spíš bezvýznamná scéna s kurvama v bordelu než ten zbytek. Přitom je vidět, že se točilo s maximálním nasazením všech a s těmi nejpoctivějšími úmysly. Daniel-Day-Lewis je herecká persona, nicméně se do této role absolutně nehodil a DiCaprio je tady tak zajímavý, že scéna, kde se mu řezník "mstil", by byla pro mne vysvobozením, pokud by skončila Leovou smrtí. A proč za ním šly davy (davy, které se celým filmem plouží jak zombies), to už vůbec nechápu. (22.02.2004)

Je otázka, co od tvůrce Scorseseho formátu očekáváte - jestli produkt na jedno použití, nebo trvalku, která přetrvá věky a ke které se budete rádi vracet. Čekal jsem to druhé, dočkal jsem se toho prvního. Výrobku v atraktivním balení - výprava je precizně detailní, ve většině záběrů se před kamerou pohybuje desítky komparzistů a těch 100 milionů je znát. Scorsese do děje umně vkládá záběry dobových ilustrací, které pozitivně podkreslují atmosféru New Yorku 19.století. Herci - Caprio s Diaz jsou znamenití, ale nad všemi ční démonický Day Lewis s umělým okem, kterého poslat do pr**** byste se rozhodně neodvážili. Děj - a tady padla kosa na kámen. GANGY jsou portrét doby bez hlubšího obsahu. První dvě třetiny šlapou jako hodinky, po dějovém zvratu v poslední třetině se to vyprávění celé zvrtne a vyústí v naprosto chaotický konec. Jestli to má na svědomí časté přestříhávání materiálu, nebo špatný scenář, to je otázka. Ke Scorseseho filmům, jako je POSLEDNÍ POKUŠENÍ KRISTA nebo TAXIKÁŘ, se často rád vracím jako ke skutečnému umění s hlubokým obsahem. U Gangů to bohužel nehrozí. Celkově bych to viděl tak na tři a půl*, ale herci hrají jako o život a má úcta k Mistrovi je ještě pořád veliká. (21.04.2003)

V Ňafjorku bývalo vážně drsno. Sada krutých gangů s názvy jako mrtví králíčci nebo bratrstvo bimbáskovo placky se s urputností židům, irům nebo špagetkám vlastní popasovala se sociální nejistotou devatenáctého století. Když se vývin americké identity zadrhl, bylo nutné do oblasti, kde všichni kradou, prostituují se či dělají úplné hovno (fakt netuším kdo tam vytvářel jakékoliv hodnoty, které by pak šlo uloupit) frknout jednoho záštiplného mamlase, aby to rozstříhnul. Ten si prošel klasickým pentagramem romantického hrdiny - v mládí odvrhnut, někde se kdeco naučil, vrací se na tajňačku, najde si kurvičku, sám mezi všemi vítězí a pokoří nepřátelský svět. Ale jinak - bylo to barevný. (28.05.2012)

Gangy New Yorku připomínají spíše něco jako "příběh z povinnosti". Poté co Scorsese tak nádherně namaloval portrét gangsterů druhé poloviny 20. století, očekávalo se, že v Ganzích New Yorku realizuje něco podobného, akorát zasazené do doby o sto let dříve. Výsledek je však velice plytký, výpověď o tehdejší společnosti, či procesech na a za hranicí zákona je minimální, film se soustředí na jakousi podivnou cestu za pomstou, která se po cestě stačí přetransformovat v politickou kampaň. Prostřední část filmu visí pouze na doměnce hlavní postavy, že krále je třeba zabít před co nejširším obecenstvem, děj se tak poněkud uměle natahuje. Ač skvěle natočené, ve velmi pěkně ztvárněném dobovém prostředí, Gangy New Yorku nejsou obsahově nijak výjimečné. 7/10 (26.03.2014)