Režie:
Martin ScorseseScénář:
Paul SchraderKamera:
Michael BallhausHudba:
Peter GabrielHrají:
Willem Dafoe, Harvey Keitel, Verna Bloom, Barbara Hershey, Roberts Blossom, Gary Basaraba, Barry Miller, Paul Greco, Irvin Kershner, Victor Argo, John Lurie (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Odhalte, duševní rozpolcení doprovázející Ježíše Krista na jeho cestě při hledání životního poslání. Příběh zachycuje situace, kdy čelí stejným pokušením jako obyčejný člověk. Pochybuje o sobě samém a vzpírá se úkolu, k němuž byl předurčen Bohem. Film natočený podle románu Nikose Kazantzakise je provokujícím, zároveň však působivým a obohacujícím dílem. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (443)
Ve vztahu k Bohu jsem poněkud rozpolcený, pořád to nemám zcela vyjasněný. Snad proto mě literární předloha přímo nadchla. A nezklamal mě ani film s vynikajícím W. Dafoem. Jelikož nejsem tedy ortodoxní věřící, dost dobře nechápu celý křesťanský humbuk kolem knihy (kterou dal Vatikán na index) i filmu (ČT ho kdysi odvysílala, měla zakoupená práva na dvojí vysílání, leč pod tlakem ze strany církve od opakování upustila). Snová scéna, která je oním posledním pokušením, která má Kristovi otevřít oči, kdy se má rozhodnout, je právě onou zkouškou poslední. Nu, většina věřících zřejmě onu symboliku nepochopila. A ještě mě potěšil D. Bowie v malé roli.... ()
Vzhledem k tomu, že Nikos Kazantzakis napsal podobnou fikci jako Anne Rice, když publikovala svůj pohled na mládí Ježíše v románech Christ the Lord: Out of Egypt a Christ the Lord: The Road to Cana, tak se nemůžeme divit určité kontroverzi, kterou vyvolal Scorseseho film. Protože tohle je čistá fanfiction v profesionálních rukách. ()
Strhující a nápadité podání příběhu, který zná celý svět. Scorsese pracuje s knižní předlohou mistrně a bez pochyb přenáší "pravdivý" příběh Ježíše Krista do okénkové podoby. Již úvodní titulková hudba je předzvěstí nečeho neotřelého a dává tušit, že 160 budoucích minut bude podobně nezapomenutelných. To se naštěstí vyplnilo, snímek kolísá jen občas, a to pouze kvůli slabším momentkám v příběhu nebo v pár natahovanějších scénách. Jinak je to naprosto úchvatné: od ďábelského :-) výkonu Willema Dafoeho až po profesionálně podchycenou atmosféru a kulisy. Ke konci sice může Poslední pokušení Krista připomenout Lynchovy/Trierovy filmy, konec samotný ale nepřipouští jakékoliv argumenty. V rámci očekávání absolutní spokojenost. ()
Ten film není ani z poloviny tak skandální, jaká je jeho pověst. Nepřináší vlastně nic převratného, jen polemizuje s několika body "oficiální" ježíšovské historie. Připouští, že i Ježíš Kristus byl člověk (po)chybující, že Jidáš asi taky nebyl prvoplánový zlosyn atd. Nejsem věřící, ale myslím, že Poslední pokušení určitě neuráží ničí víru. Nemá čím. Urazilo církev, to ale není totéž. Církev svatá... Organizace proslulá tím, že sdružuje největší devianty světa (což nevylučuje, že někteří z nich věří v Boha), ve všech dobách zneužívala víru lidí k posvěcení masových vražd, amorálních kšeftů a persekuci každého, kdo se něčím lišil. Společnost nařvaných podnikatelů, kteří se nerozpakují kšeftovat s odpustky, loupit a upalovat. Kterým nevadí, že podle biblické teorie vzniklo lidstvo sérií incestů, zato jim vadí, že si jejich Ježíšek v tomto filmu s odpuštěním vrznul. 70% ()
Dle knižní předlohy Nikose Kazantzakise "Poslední pokušení" (1952) zpracoval Martin Scorsese téma víry, pochybnosti, hledání životní "cesty" a "místa" na světě. Vedle výborně zpracovaných myšlenkových linií a hlubokých zamyšlení je třeba u tohoto díla vyzdvihnout efektně vystiženou atmosféru, pečlivě propracované scény i drobné detaily. Pro zdůraznění myšlenky byly také nanejvýš vhodně zvoleny exteriéry (pustina, zahrada atd.). Poznámka: Celé řadě nedorozumění a přemíře silných (negativních) emocí, které "vzplanuly" v řadě diváků, by se předešlo náležitým zohledněním a pochopením úvodních slov: "Film není založen na Evangeliu, ale na fiktivní exploataci věčného duchovního konfliktu." ()
Galerie (65)
Zajímavosti (40)
- V roce 2006 byl film zvolen šestým nejkontroverznějším filmem všech dob. (ČSFD)
- Martin Scorsese nezakázal kouření na place jen kvůli svému astmatu, ale především proto, aby paparazzi nevyfotili Ježíše a další historické postavy s cigaretou v puse. (brit84)
- Hlas Satana patří scénáristovi Leo Marksovi. (ČSFD)
Reklama