New York, New York

Pro mě to ani není muzikál v pravém slova smyslu, kdy jsou hudební čísla nedílnou součástí děje a posouvají ho dále, tady se prostě odvíjí nějaký příběh a vedle toho se tam ještě hodně zpívá (většinou na pódiu). Liza Minneli je sice fantastická zpěvačka a já mám jazz hodně ráda, ale ne zrovna v té unylé mainstreamové podobě, který tady reprezentuje ona, takže jsem vzala spíš za vděk těmi několika málo našlapanými výstupy s Jimmyho odvázaným saxíkem. Co se týká příběhu, tak mnohem lepší je první polovina filmu, která je naprosto perfektní romantickou komedií, kterou táhne především temperamentní a skvělý Robert de Niro, když jim to pak v druhé půlce začne skřípat, začne se hrát spíš na vážnější notu a ztrácí to maličko šťávu, za to úplný závěr se mi svou neotřelostí moc líbil. Celkově by snímku asi neškodila kratší stopáž, ale zase z něj dýchá ta pravá scorseseho atmosféra a o průměrnosti tady nemůže být ani řeč. (18.10.2015)

Jedna je za skvělou hudbu a za posledních dvacet minut filmu, kdy to opravdu vypadalo jako muzikál (scény z muzikálových vystoupení Francine Evans jsou výtečné). Snad jsou za tím jenom ty opravdu příšerné dialogy (dabing pro MGM studio Bear, 2009), anebo celkové nepochopení, ale ještě před půlkou jsme to doma chtěli vypnout. (25.04.2010)

Je to strašně nudný :D :D Považuji to za "poloněmý" film :D :D Skoro se tam nemluví - a to nemyslím, že se tam hlavně zpívá :D :D Ale je to prostě takové "prázdné", nenáročné, rozvleklé, zbytečně dlouhé a vlastně i zbytečné :D Jsem ohromně ráda za ten závěr filmu :) Jeden z nejlepších konců (né nějaký trhák) -ale hlavně je to jeden z nejrozumnějších konců, jelikož oba věděli, že je to blbost, aby se sešli :D :D Liza Minnelli a její zpěv, její tanec a její "kouzlo", které z ní prostě srší :) To je bomba :) Je skvělá :) A její písně ve filmu jsou nezapomenutelné :) Ale sakra - musí mi být asi tak 60let, abych asi úplně pochopila, proč tenhle film byl natočen :D :D Těším se, až si někdo bude pobrukovat tu melodii, já se optám, zdali ví, o čem ten film je a já povím, že o tom, jak nečekaně ze sexu vznikají děti a mají je lidi, kteří nemají ani šajn, co to obnáší :D (08.01.2016)

Těžce nezvládnutý Scorseseho ústřel, kterého zachraňuje paradoxně jeho nekoherentnost, díky které se skutečně nedá odhadnout o čem bude další scéna, jak bude vystavěná a čí hledisko zrovna přejme. Tak alespoň okusíme situaci Minnelliny postavy, kdy prakticky nikdy nevíme, zdali nás někdo pohladí nebo nám jednu vrazí. Stříhat tenhle film musel být také dobrý večírek. Krom toho, že některé záběry na sebe moc nenavazují (sklenička v ruce/sklenička na stole), tak scény jsou k sobě lepeny bez jakéhokoli tonálního pojiva. Ikonické stylizované záběry teskně hrajícího saxofonisty na střeše nočního New Yorku sousedí s uřvanými, syrovými hádkami, často improvizovanými do úplného rozmělnění. Není divu, že Lisa Minelli téměř v každé scéně vypadá jakoby do ní byla nečekaně právě teleportovaná (mimo to, že připomíná oživlou postavičku z Looney Tunes). "Tohle je Tina a Deanna, seznamte se." "Pýčo, tohle je stopětapadesátá minuta filmu, seznam se. Proč nám představuješ nový postavy?!" Na milost tohle nakonec beru, protože, přesto že vypráví o hrozivých, příšerných věcech (jazz a muzikál), tak mě oproti očekávání neuspal, protože mozek vyhodnotil, že zdejší vyprávění má přibližně podobnou stabilitu jako horečnatý sen, takže se nemusí vyčerpávat usínáním. (16.09.2023)

Po Taxikáři Scorsese opět zcela změnil námět a natočil vynikající muzikál ve stylu 40. a 50. let. Hudba je perfektní, De Niro v další své výtečné kreaci bezchybný, Liza Minneli je také perfektní. Tradičně skvěle vykreslil Scorsese atmosféru New Yorku a celkově si se snímkem dokázal poradit tak dobře, že ani přes velmi dlouhou stopáž nenudí. (23.02.2010)