Taxikář

De Niro zvládol svoju úlohu neskutočne. Až keď mi začal liezť na nervy, uvedomil som si, že samotný snímok na mňa zaberá presne tak, ako má. Lenže bohužiaľ De Niro nemôže utiahnuť všetko. Obzvlášť, keď mi scenár v druhej polovici prišiel, akoby ho niekto spísal na kolene v mestskej hromadnej. To snáď ani nemohli myslieť vážne ... (17.05.2017)

Jak pravil Hwaelos: "Impozantní a do detailu vypiplané dílo nám předkládá ponor do psychiky nezpůsobilého sociopata, který se cítí být westernovým hrdinou, v hávu neonnoirových dekorací. Taxikář je velmi zemitý film s pomalým tempem vyprávění a specifickou atmosférou. Není snadné do něho proniknout, ale odměnou je nevšední zážitek." *** Mráz po páteři, o to mrazivější, že si uvědomujete, jak je kupodivu příjemný(sic!!), pramení z toho těžko uchopitelného rozporu, že nefalšovaného, zkratovitého a nebezpečného sociaopata vám představuje nesmírně krásná, stoicky klidná a precizně všímavá kamera. A pak ten hořkosměšný fakt, že hrdinou americké společnosti se stal čistě náhodou - bylo jedno, koho postřílí, po které dějové linii se vydá ze dvou možných - jestli to odnesou politici, anebo pasáci. A poslední špendík do strnulé šíje vám zasadí, když si počtete v anotaci filmu a mnoha komentářích - kde se praví, že je to film o boji válečného veterána se zlem a špínou velkoměsta - kolik lidí nepozná omezeného ubožáka s bordelem v hlavě, zvlášť pokud vám ho tak elegantně a vznešeně nasnímají, a je ochotno ho na vlnách skandovaných chvalozpěvů vynést do nebe. Myslím, že právě takové fackovací zrcadlo toužil Scorsese vytvořit. *** Zajímavosti od dona corleoneho tentokrát taky stojí za pozornost. (03.12.2013)

Vzpomněl jsem si na filmy Volný pád, Klub rváčů a čerstvě Harry Brown, vzpomněl jsem si na knihu Srovnáno se zemí, vzpomněl jsem si na štětky z Domažlické výpadovky z Plzně, vzpomněl jsem si na křik v nočních Pražských ulicích, vzpomněl jsem si na posprejované dveře metra, vzpomněl jsem si na vagabundy vysedávající v parcích, vzpomněl jsem si na neutěšená městská ghetta. Na New York sedmdesátých let minulého století jsem si nevzpomněl, protože jsem ho nezažil, nicméně tomuhle filmu uvěříte, že to tam moc košer nebylo. Taxikář je humus a znovu ho hned tak vidět chtít nebudu. Nezbývá než přemýšlet, kolik takových Travisů přešlapuje doma před zrcadlem a asi bychom si všichni měli dát velkýho majzla na to, jak odpovíme na otázku, zda je dobře, že nakonec nic neudělají. Či spíše na to, co si pod takovou otázkou přesně představíme... (04.07.2011)

Na Taxikáře jsem se dlouho těšil, ale váhal, jestli ho si ho mám stáhnout nebo ne. Nakonec jsem to udelal a ještě tentýž večer jsem na to koukl. Hodně jsem si od toho sliboval, v podstatě až moc, takže jsem malinko zklamaný, určitě né Robertem De Nirem, ktery byl vynikajici a jeho sceny pred zrcadlem famozni! Martin Scorsese odvedl skvelou praci, ostatne, jako vzdy, urcite to patri do jeho nej filmu, vedlejsi role mladinke Jodie Foster me mile prekvapila, New York 70. let byl perfektne vykreslen a moc se mi libily dialogy, takze scenar taky bezchybny. V podstate filmu se neda z hlediska odvedene prace nic vytknout, moc se mi libil a vlastne ani nevim, proc nedam plny pocet, ale neco mi v tom brani. Asi jsem jen necitil tak silny pocit, jako bych mel. Ale urcite to patri mezi nejlepsi filmy ve sve kategorii! Proste spoluprace Scorsese & De Niro je naprosto dokonala! At uz jde o Zuriveho byka nebo Goodfellas etc. 8/10 (26.02.2008)

Znáte ten pocit, když film vidíte poprvé, ale při jeho sledování cítíte, jako byste ho znali už od narození? Přesně takhle jsem se totiž cítil při sledování tohoto skvostu. Taxikář je film, který si zaslouží být tak vysoko (teď mluvím o 39. místě na IMDb, tady by měl být minimálně v první stovce!) a který je bezpochyby kultovní. Skvělý De Niro, mladá, krásná a neméně skvělá Foster… Tohle je jeden z nejpoctivěji udělaných filmů, co jsem kdy viděl. Víc tu napsali ostatní, tak snad jen: To mluvíš se mnou?! (03.03.2010)