Kdo to klepe na moje dveře

Komórní nezávislá love story od budoucího mistra světové kinematografie. Kdo to klepe na moje dveře je průměrná romantická love story, kde nejvíce zaujal mladý Harvey Keitel, skvělá kamera a hlavně už tehdy šlo poznat, že Scorsese bude kvalitní režisér, protože po řemeslné stránce to není vůbec špatný film. (31.12.2011)

Obhroublá romance, která vlastně ani žádnou romancí není. Jen teskná balada o muži, jež od sebe odvrhl to jediné, na čem mu kdy v jeho prázdném životě záleželo. Krutý a přece tak laskavý snímek střídající dramatické polohy s mladickou nerozvážností i jasnou vizí a zručností zkušeného muže a režiséra. Slzopudné lyrické rozjímání o ulicích a útěku z nich, přátelích a ženách plné sexuálního napětí útočícího na druhou signální soustavu. Zamyšlení u kterého se nechce ani věřit, že je počinem debutujícího režiséra... (12.11.2005)

A já říkám super! Už ve Scorseseho celovečerním debutu byl znát jeho režijní rukopis. Hned ve druhé scéně se dočkáme scéy s typickými scorseseovskými prvky: rvačka bandy mladíků, kamera se svižně pohybuje a hraje do toho říznej song. Stejně tak i některé dialogy a herecké výkony - přirozené, svižné, postavy si skáčou do řeči, zadrhávají se. Navíc je tu vidět jak moc velký fanda do filmu Scorsese byl. Joe (Harvey Keitel) zaníceně hovoří ( řekl bych přímo tarantinovsky ) o westernu Stopaři (1956) režiséra Johna Forda, nebo o westernových rolích Lee Marvina a se svojí přítelkyní byl v kině na klasickém westernu Rio Bravo. Taky je tu zcela zřetelný odkaz na francouzskou novou vlnu. Možná, že průměrnému filmovému divákovi to nic neřekne, ale filmoví fandové a taky obdivovatelé Scorseseho tvorby ( počítám se mezi obě skupiny ) by měli být spokojení. Ale film by jste si měli vychutnat i bez znalosti zmíněných westernů a nemusíte vědět, co to byla fr. nová vlna - to je jen takový bonus. Harvey Keitel už tady ukazuje, že z něj něco bude. Jedná se o vcelku jednoduchý příběh, ale vyprávěný zajímavým nelineárním způsobem s nečekanými flashbacky. Často se line hudba z autorádíí. A ještě jedna zajímavost - v jedné scéně zazní slavná píseň od The Doors, kterou máte asi spojenou se slavným válečným filmem - ano, je to ta píseň, kterou F. F. Coppola použil o deset let později ve své Apokalypse. (05.04.2005)

V prvej tretine som sa do toho filmu zamiloval. Je to vtipné, romantické, štýlové, vyjadrujúce lásku k filmom a točené mimoriadne ľahkou rukou. Pri vyfetovanej psycho masturbačnej scéne ma to však stratilo a až do konca som až na pár scén s tým filmom nevedel nájsť spoločnú reč. Inak samozrejme mimoriadne zaujímavý debut a výborne natočená festivalovka, so super Keitelom. Na rozdiel od iných Scorseseho filmov ma však tento nechal chladným. 7/10 najmä za ten parádny začiatok (04.01.2018)

Prvni Scorseseho celovecerni film, takze co to znamena. Je to tak trochu o nicem, obcas to smrdi nejakou intelektualni nudou a je to perfektne natoceny. Kameraman si s tim totiz fakt vyhral a skoro kazdej zaber se snazi nejak ozivit. Co se tyce pribehu, jsou tu vlastne dve linie, jedna romanticka, o tom, jak si Keitel najde holku a druha o parte kamosu, ktery se akorat poflakujou po meste. A nutno rict, ze dobra tretina scen je vicemene zbytecna a klidne by se z toho dal sestrihat 45 minutovej kratas. Ale na druhou stranu, nijak extremne to nenudi, natoceny to je paradne (az na obcas divnej strih) a je tu mladej Keitel ve svy prvni roli, sice nehraje tak skvele, jako v nekterejch pozdejsich kouscich, ale je dobrej. Takze to da tak ty 3*. (13.02.2010)