1492: Dobytí ráje

Rok 1992 byl stejně rozporuplný jako moderní evropské objevení Nového světa o pět set let dříve . Ve srovnání s jinými obdobnými díly s podobným obsahovým zaměřením (napadá mne REVOLUCE nebo MISSION) je tu více autorského fandovství na straně bílých objevitelů. Zkusili-li bychom aplikovat podobný přístup v indiánském prostředí, odezva, které by se nám dostalo, by v lepším případě byla rezervovaná, v horším výrazně odmítavá. Není divu: součástí evropského kulturního dědictví v obou - nebo vlastně ve všech třech - Amerikách je etnocida původního obyvatelstva, barbarské vraždění válečníků, kteří v přímých konfrontacích s evropskou vojenskou silou byli všestranně bez šance, ničení původních kultur, zavlékání pandemických chorob, proti nimž imunitní indiánské systémy byly bezmocné, neskrývaná hamižnost a posléze zavlečení afrických a zčásti i indických obyvatel, když Indiáni byli i pracovně "absorbováni" (srv. nádherné Sládkovy verše jeho proslulého básňového cyklu NA HROBECH INDIÁNSKÝCH). Až do konce XIX. století lze na evropské počínání položit spíše mongolská než občanská měřítka. Pojetí Kolumbovy postavy, atmosféra na jeho lodích i první kontakty s domorodým autochtonním obyvatelstvem nesou znaky těchto budoucích forem "multikulturních" vazeb svého druhu, v mnoha ohledech připomínajících holokaust, které zcela nevymizely ani dnes (etnocida amazonských Indiánů). Z hereckých výkonů se i mně vybavují skvělý Depardieu a Weaverová. Rozporuplnost obrazů, které jsem mohl načrtnout, má pochopitelně i nečerná místa a převažující "vícebarevný" ráz. Konstatovanou rozporuplnost to ovšem nepotlačuje; naopak jí to dává až příliš velké oprávnění. Nejsilnějším pocitem, který se zmocňuje současných i někdejších čtenářů VINNETOUA nebo POSLEDNÍHO MOHYKÁNA, jsou lítost, stud, soucit a pokora. Oprávněně. (30.03.2008)

Film mě nenudil ani trochu (a to dlouhé filmy moc v lásce nemám), Dépardieu je úžasný, Vangelisova hudba slavnější než film sám a Ridley je prostě filmový malíř - měl by točit jen historické filmy, kde může svůj cit pro estetično plně využít. Jinak hodně nedoceněný film. Scény odplutí, přistání, zvedání zvonu či hurikánu jsou přesně tím, co na filmech miluju. Navíc mi vykreslení Columbovy postavy přišlo i dost komplexní. (17.07.2003)

Solidní historický snímek o dobývání Nového světa s výborným Depardieuem a nádhernou hudbou od mága Vangelise. Na jednu stranu se mi hodně líbily exteriéry a neotřele krvavé zpracování bojů, na tu druhou je film místy hodně utahaný a charaktery, pokud nepočítám samotného Kolumba, málo propracované. Kdyby to bylo na mě, tak bych to o půlhodinu prostříhal. (15.09.2013)

Obrovské komerčné fiasko tohto majstrovského diela autora prvého Votrelca a Blade Runnera je pre mňa doteraz záhadou. Snímku, ktorú každý pozná skrz Vangelisov soundtrack, avšak málokto ho v skutočnosti videl. Ridley Scott natočil príbeh Krištofa Kolumba (Gérard Depardieu) ako ambiciózny, vizuálne skvostný a premýšľavý portrét človeka, ktorý chcel vybudovať raj, no stvoril peklo. Aj po rokoch úžasný zážitok, ktorý si nezaslúži byť zabudnutý. (16.03.2016)

Ridley Scott vzdal Kolumbovi najväčšiu poctu tým, že ho ukázal ako chybujúceho muža a nie ako nudnú legendu z historických knižiek. Nie je to priamo životopis, ten by svojský Scott zrejme ani nedokázal nakrútiť. Vyzdvihnúť treba monštruóznu Vangelisovu hudbu, výpravu, či šialeného zloducha Michaela Wincotta. Je toho veľa, ale nie je to ľahko stráviteľný film (už len dĺžkou). A ešte dve veci. Film sa stal prepadákom a nepomohlo mu ani to, že doňho (do vedľajšej úlohy kráľovnej) Scott obsadil svojho miláčika z Votrelca, Sigourney Weaver. (18.12.2004)