1492: Dobytí ráje

Solidní historický snímek o dobývání Nového světa s výborným Depardieuem a nádhernou hudbou od mága Vangelise. Na jednu stranu se mi hodně líbily exteriéry a neotřele krvavé zpracování bojů, na tu druhou je film místy hodně utahaný a charaktery, pokud nepočítám samotného Kolumba, málo propracované. Kdyby to bylo na mě, tak bych to o půlhodinu prostříhal. (15.09.2013)

1492: Dobytí ráje, aneb sen, který se hrubě nezdařil. Ostatně už sám název napovídá, jakým směrem se příběh bude vyvíjet. Kolumbus utíká ze starého světa, aby nalezl svůj ráj, který v konečném důsledku naplní veškerým zlem, kterým jeho bývalý svět oplýval. Honbou za bohatstvím, politikou a násilím. Asi nejexplicitněji symetričnosti mezi dvěma světy znázorňují popravy. Zpočátku filmu se Kolumbus zděšeně dívá na lámání vazu „čarodějnic“ španělskou inkvizicí, jen aby ke konci filmu bděl nad podobně příšernou exekucí zrádců z vlastních řad. Svým způsobem se proto jedná o film existenciální (pojednávající o nemožnosti útěku sama před sebou), ale i dobrodružný (protože není možné zavírat oči (a uši), před takhle dechberoucí podívanou). Scottovi se tudíž povedla velmi zajímavá a vzácná kombinace, na jednu stranu diváka oslňuje, na stranu druhou mu umožňuje jít i do hloubky. (28.08.2016)

Je to tak, snaha po obrovském poselství se nesmí přehánět. Stačilo mi vidět Dobytí Ráje jednou, a nějak už netoužím ho vidět znovu. Tím nechci říct, že by se mi film nelíbil, to ne. Ale něco se muselo stát špatně, když se na film určitých nezadatelných kvalit nechcete znova podívat dřív než za takových deset let, čistě pro připomenutí. Jinak samozřejmě povinně zmiňuji Vangelisův (možná) vrchol kariéry. (01.06.2005)

Úvodní titulky nás upozorní: "Před 500 lety žili Španělé v zajetí strachu a pověr." To by mělo napovídat, že nadešel čas pravdy. Jenže, bohužel, já už tyhle úvody k vyprávění znám. Tuším, že dostanu lži a pověry. A taky jo! --- První pověrou je představa, že ve středověku, nota bene na počátku novověku, žili Evropané v zajetí strachu a pověr. Nesmysl! Byli to rozumní a podnikaví lidé. Když přišel Kolumbus s nápadem plout do Indie západním směrem, nikdo - nejméně církev! - ani nešpitl o nějaké "placaté" Zemi. Námitky byly zcela věcné; velikost Země byla přibližně známa a do Indie západním směrem to bylo hrozně daleko. Kolumbus se mýlil, představoval si Zemi příliš malou! A skutečně by pohořel, kdyby... Kdyby náhodou mezi Evropou a Indií neležel úplně jiný, dosud neznámý kontinent. Takže kdo byl rozumný? A kdo byl pomýlený fantasta, který měl ohromnou kliku? --- Další pověru vnucuje už název filmu. Amerika nebyla rájem. Kolumbus objevil Arawaky, kteří byli zrovna tou dobou významnou součástí jídelníčku bojovnějších Karibů. Genocida. Říše Aztéků, Inků a další byla primitivní krvelačná impéria zotročující celé národy, včetně vlastních lidí. A "divocí" Indiáni, tedy lovci a sběrači? Díky výzkumům jejich kosteních pozůstatků dnes víme, že často hladověli a trpěli podvýživou, nesčetnými odpornými parazity a dožívali se v průměru nějakých 30-35 let. Ráj? --- Celé je to prošpikováno hnusnou lží a pověrou, že svět by býval byl docela pěkným a příjemným místem k žití, nebýt té proklaté dobyvačné bílé rasy. Neuklidňujme se výmluvou, že jde o korekci, "rasismus naruby". Nesmysl. Je to prostě rasismus. Rasismus bez přívlastků. Nic míň. Státní zástupci neplní svou zákonnou povinnost tohle svinstvo stíhat. --- Sebereflexe bílého muže může být užitečná věc, ostatně jako každá sebereflexe. Musí být ovšem vedena kritickým rozumem, nikoli nenávistí. Taková sebereflexe nám poví, že Západ se od zbytku světa neodlišuje svojí schopností zlo páchat, nýbrž setrvalou vůlí je omezovat, a k tomu zplodil spoustu užitečných idejí a věcí, díky kterým je dnešní svět nesrovnatelně příznivějším místem k žití. (06.10.2021)

Na jednu stranu opravdu velkolepá podívaná v širokém spektru děje a krásné hudby ve vizuálním zpodobnění. A na druhou stranu ztvárněný obraz nezapře prostě americký styl, který se halí do pompéznosti, byť tam hrál charismatický Francouz Gérard Depardieu. Mám rád dobře natočené historické filmy a ne, že by pojetí epického příběhu Kryštofa Kolumba nebylo mistrovské dílo či málo výpravné, ale mapování životní pouti Kryštofa Kolumba šířit křesťanství ve jménu Krista a hledání zlata jak je tedy patrno je trochu předimenzována krvavou brutalitou. Po pravdě musím říci, že mně trochu vadilo, že nejsou třeba více propracované charaktery vedlejších postav, které by daly možnost nahlédnout i do jistých dějových souvislostí s Kolumbovým osudem. A také jen o něco málo více o osudu domorodců. Nicméně je ještě zajímavé ohledně historie malá drobnost, královna Isabella, která byla duší celého podniku, získala větší část finančních prostředků na plavbu Kryštofa Kolumba z majetku Židů, jim zabaveného jako trest za staletí pro maurské kolaborace v Granadě poslední arabské bašty ve Španělsku. Navzdory všemu je to zajímavě převyprávěný příběh, který by neměl milovníka historie minout. (09.10.2011)