1492: Dobytí ráje

Nedávno som dočítal Zweigovu biografiu Magalhaesa a dostal som chuť na objaviteľský veľkofilm. Áčkový som nenašiel, tak že sa konečne dokopem aspoň ku Kolumbusovskej klasike. V rámci Scottovej tvorby jedna z najkrajších prác a ten kultový Vangelisov soundtrack určite jeden z najepickejších, človek sa pritom cíti ako boh. (21.02.2022)

Repríza po velmi dlouhé době, možná jsem opravdu naposledy viděl někdy v těch devadesátých letech, čili kromě Vangelisovy  geniální hudby a Wincottova skoku do Macochy jsem si nepamatoval téměř nic.  A byl jsem velmi spokojený, Ridley Scott v nejlepších letech  a jeho  objevitelská cesta s Kryštofem Depardieu dopadla na výbornou. Atmosféra skomírajícího středověku, kdy  Evropa pomalu vystupovala z temnoty křesťanských fobií a hony na čarodějnice se změnily v hony za mamonem, byla vynikající. Pekelný inkviziční soud v úvodu  připomíná hrůzné výjevy z obrazů  Hieronyma Bosche. Temnější tónina pak vlastně z celého příběhu nikdy nevymizí a byť při prvních objevech zazní i i nějaká ta notička prosté lidské sounáležitosti a radosti z nedotčeného ráje lidské existence,  tak  Scott raně novověkou evropskou společnost nikterak nešetří.  A jde to i bez současných politicky korektních opičáren.  Příběh se smutným koncem, kdysi dávno Ráj, dneska Coca-Cola, hamburgery a  kvazinárod bez kořenů vzešlý z hrdlořezů, které jsme v Evropě nechtěli...  Čtyři Kolumbovy výpravy. (07.03.2023)

Pompézní Scotty ve formě. Možná až příliš poučné a natáhlé, ale zatraceně působivé. Depardieu byl než se stal Obelixem celkem sympaťák a statečně nese na bedrech celý film. Čekal jsem, že 1492 bude soustředit hlavně na onu zničující plavbu, ale ta se jen lehce naťukne a zbytek se nese v nečekaném duchu "Kryštof začíná budovat civilizaci". Vangelisova hudba není taková bomba (možná mi ji Hůlka zkazil) jak se proklamovalo. Celkově ale spokojenost. Nový svět je katastrofa. (09.08.2014)

Jeden z mála komerčních pseudohistorických filmů, který beru na milost. Kvůli zajímavému ději, kvůli působivé výpravě a v neposlední řadě i kvůli hypnotickému Vangelisovu soundtracku. Ale nic naplat, i Scott přijal lehce telenovelický scénář a zasvinil svůj film několika obvyklými hollywoodismy. Třeba debilními vztahovými šablonami Kolumbus & královna Isabella, Kolumbus & pokladník Sánchez, nebo Kolumbus & de Móxica. U velkofilmu pro masy se to dá pochopit, ale ne odpustit. Hlavně Wincottova kreace mi část filmu dost otrávila, jeho teatrální přehrávání démonického aristokrata a jeho trapné tanečky na cirkusácké kobyle (měly snad být zlověstné?) sráží občas film do průměrné hollywoodské filmové břečky (ovšem uznávám, že tuhle postavu bych jistě žral třeba v nějakém řežebném středověkém béčkovém mozkovýplachu). (16.02.2021)

Ja si nemôžem pomôcť, ale ak si niekto najme na hudobný doprovod svojho veľkofilmu Vangelisa, tak v konečnom dôsledku vždy musím pridať jednu hviezdu. Najznámejší Vangelisov "vlezlý" soundtrack v ťažkom Ridleyho prepadáku, ktorý sa snaží celý čas tváriť ako umelecký psychologický film o jednom slávnom moreplavcovi. Diváci určite čakali niečo iné. Asi pirátov a fóry. Toľko k tomu komerčnému prepadu. Samozrejme životná Depardieho úloha. (09.07.2012)