1492: Dobytí ráje

Rok 1992 byl stejně rozporuplný jako moderní evropské objevení Nového světa o pět set let dříve . Ve srovnání s jinými obdobnými díly s podobným obsahovým zaměřením (napadá mne REVOLUCE nebo MISSION) je tu více autorského fandovství na straně bílých objevitelů. Zkusili-li bychom aplikovat podobný přístup v indiánském prostředí, odezva, které by se nám dostalo, by v lepším případě byla rezervovaná, v horším výrazně odmítavá. Není divu: součástí evropského kulturního dědictví v obou - nebo vlastně ve všech třech - Amerikách je etnocida původního obyvatelstva, barbarské vraždění válečníků, kteří v přímých konfrontacích s evropskou vojenskou silou byli všestranně bez šance, ničení původních kultur, zavlékání pandemických chorob, proti nimž imunitní indiánské systémy byly bezmocné, neskrývaná hamižnost a posléze zavlečení afrických a zčásti i indických obyvatel, když Indiáni byli i pracovně "absorbováni" (srv. nádherné Sládkovy verše jeho proslulého básňového cyklu NA HROBECH INDIÁNSKÝCH). Až do konce XIX. století lze na evropské počínání položit spíše mongolská než občanská měřítka. Pojetí Kolumbovy postavy, atmosféra na jeho lodích i první kontakty s domorodým autochtonním obyvatelstvem nesou znaky těchto budoucích forem "multikulturních" vazeb svého druhu, v mnoha ohledech připomínajících holokaust, které zcela nevymizely ani dnes (etnocida amazonských Indiánů). Z hereckých výkonů se i mně vybavují skvělý Depardieu a Weaverová. Rozporuplnost obrazů, které jsem mohl načrtnout, má pochopitelně i nečerná místa a převažující "vícebarevný" ráz. Konstatovanou rozporuplnost to ovšem nepotlačuje; naopak jí to dává až příliš velké oprávnění. Nejsilnějším pocitem, který se zmocňuje současných i někdejších čtenářů VINNETOUA nebo POSLEDNÍHO MOHYKÁNA, jsou lítost, stud, soucit a pokora. Oprávněně. (30.03.2008)

Ten film je veľmi povrchný. Určitá snaha o presahy kultúr je síce naznačená ale tak po americky, úsmevne. Na to o akú tému ide, je príbeh podaný celkom šablónovito. A bez výraznejšej snahy o presahy. Aspoň v kontexte súčasnej doby. Myslím si, že takýto film bol v dobe svojho vzniku viac ako dostačujúci. Ale moc pitvať to nechcem. Pozerá sa na to dobre. Neustále sa tam niečo deje. Oceňujem, že sa to dotýka viacerých aspektov Kolumbovho života. Niektoré scény stretu medzi domorodcami a kolonizátormi sú pekne krvavé. A má to skvelú výpravu, parádneho Gerarda a atmosférického Vangelisa. Koniec hodnotím celkom pozitívne. Čakal som podstatne horšiu vec. A hoci to má pre mňa množstvo chýb, užil som si to. A som rád, že som to videl. Preto tá štvrtá, hoci trošku neistá, hviezda. (09.11.2021)

Zbytočne podceňovaný veľkofilm. Možno sú niektoré faktografické údaje povrchnejšie načrtnuté a s Kolumbusovských spisov vytiahnuté len určité, pre dej potrebné veci. Možno to nie je rýchlo a plynulo nasnímaný film, ale točil ho Ridley Scott a tie zábery hovoria sami za seba. A k tomu Depardieuovi : angličtina nič moc, úprimne si však miesto neho neviem predstaviť nikoho iného. Je pohybujúcou sa charizmou a jeho reč tela je super. Najkrajšia je scéna stavania zvonu. (01.12.2014)

Nedávno som dočítal Zweigovu biografiu Magalhaesa a dostal som chuť na objaviteľský veľkofilm. Áčkový som nenašiel, tak že sa konečne dokopem aspoň ku Kolumbusovskej klasike. V rámci Scottovej tvorby jedna z najkrajších prác a ten kultový Vangelisov soundtrack určite jeden z najepickejších, človek sa pritom cíti ako boh. (21.02.2022)

1492: Dobytí ráje, aneb sen, který se hrubě nezdařil. Ostatně už sám název napovídá, jakým směrem se příběh bude vyvíjet. Kolumbus utíká ze starého světa, aby nalezl svůj ráj, který v konečném důsledku naplní veškerým zlem, kterým jeho bývalý svět oplýval. Honbou za bohatstvím, politikou a násilím. Asi nejexplicitněji symetričnosti mezi dvěma světy znázorňují popravy. Zpočátku filmu se Kolumbus zděšeně dívá na lámání vazu „čarodějnic“ španělskou inkvizicí, jen aby ke konci filmu bděl nad podobně příšernou exekucí zrádců z vlastních řad. Svým způsobem se proto jedná o film existenciální (pojednávající o nemožnosti útěku sama před sebou), ale i dobrodružný (protože není možné zavírat oči (a uši), před takhle dechberoucí podívanou). Scottovi se tudíž povedla velmi zajímavá a vzácná kombinace, na jednu stranu diváka oslňuje, na stranu druhou mu umožňuje jít i do hloubky. (28.08.2016)