Vetřelec

Ridley Scott načal mé nadšení pro tato děsivá a slizká zvířátka. Ponurá atmosféra, depresivní hudba, napětí z neznáma, dokonalé monstrum a výborní herci, jež mě některé tváře nahánějí husí kůži. Výborný film ve všech směrech a právem má srdcovka, mé hodnocení 5 hvězdiček... "In space no one can hear you scream" (20.02.2006)

║Rozpočet $11miliónov║Tržby USA $80,931,801║Tržby Celosvetovo $203,630,630▐ Tržby za predaj Blu-ray edície Alien Anthology v USA $25,228,230 //počet predaných kusov 571,927║ Sci-fi film, ktorý tento žáner povýšilo do úplne iných sfér, bravúrne dielo a počiatok famóznej série!!! /100%/ (18.05.2005)

Najlepší sci-fi horor? Scott zostáva dráždivo tajomný (Space Jockey), nejednoznačný (dusenie časopisom ako parafráza na blowjob), kontroverzný (otvárajúce sa votrelecké vajce pripomína hádajte čo) a záhadný (šokujúca vystrihnutá scéna z hniezda). Vizionárska atmosféra rozhrkaného Nostroma, kde stále niečo kvapká, syčí a nefunguje a všetci sú podráždení, otrávení, prepracovaní, nevyspatí, dorozumievajú sa nejeden raz formou mumlania a úsečných viet, hulia ako fabrika a majú toho tak akurát po krk. Prvú polovicu filmu sa toho deje strašne málo, ale paradoxne o to je to napínavejšie. Dokonalé herecké obsadenie (mojimi favoritmi vždy boli enormní sympaťáci Hurt a Skerritt, fakt skvelá, zohratá dvojka), nezabudnuteľné scény (pôrod, nohavičky, hovoriaca hlava), špičková výprava, skvelý strih zvukových efektov a geniálna práca švajčiarskeho blázna H.R. Gigera. Zvláštne je, že scenár sa viackrát opakuje a nikto si to desaťročia nevšimol (hneď dve postavy sú orálne zneužité a rovno dvaja herci si vyskúšali natáčanie len so svojimi hlavami, pričom zvyšok tela bol ukrytý pod stolom). Samotný votrelec je geniálna príšera, ale ja som sa už od detstva hrozne bál aj Asha, ktorý je úplne krutý a bezcitný a istým spôsobom paradoxne oveľa desivejší,  než samotný alien. Mimochodom, o legendárnej scéne pôrodu sa síce hovorí, že herci okrem Hurta netušili, čo ich čaká. Plus-mínus tušili, dokonca na prvý raz scéna nevyšla podľa režisérových predstáv, takže sa musela opakovať, takže tvrdiť, že o "tom" nevedeli, je blbosť. Faktom ale je, že netušili, že to bude až také krvavé zverstvo. Štáb použil krv a mäso z bitúnku, takže to na Pľace fajnovo razilo... a potom sa to všetko vyvalilo von. Čiže zaskočenie hercov je reálne, vrátane Cartwrightovej pádu, ktorý Scott v hotovom filme rafinovane ponechal. (09.11.2004)

(1001) Další z kategorie filmů, u nichž člověk vzpomíná na to, jak v prepubescentním věku svým kamarádkám při sledování druhého Shreka znalecky vykládá, že něco je tam parodie na Vetřelce, aniž by sám Vetřelce někdy viděl. A potom také vzpomíná na to, jak se na to konečně podíval, v pubertě, potmě, doma sám, a potom se bál jít tmavou kuchyní a raději spal celou noc na gauči v obývacím pokoji. A potom také na to, jak jel s rodiči na Gigerovu výstavu zrovna ve svém gotickém období a od té doby si všechno zařízení v domácnosti představoval s černou viditelnou páteří a lebkami a nohami ve tvaru zvířecích pařátů. Ach, kdybych nebyla zaměstnána nekonečným analyzováním současnosti, tak bych snad řekla, že žiji jenom vzpomínkami. Co se týče sci-fi žen, tak jsem vždycky chtěla být spíš Linda Hamilton, nicméně Sigourney má nehynoucí respekt. A můj bože, mladý (mladší) John Hurt má páru! A taky úplně chápu, proč byla moje maminka rozladěná, že má Ian Holm hrát Bilba, protože ty jeho oči, do háje. (17.11.2014)

Jeden z nejlepších sci-fi hororů všech dob a zároveň film, který tenhle žánr sám definoval. Skutečný filmový mezník. Ridley Scottovi se úžasně povedla vykreslit atmosféra klaustrofobie, odlidštěného prostředí mamutího industriálního kolosu těžařské vesmírné lodi (analogie k v kolektivním podvědomí uložených představám o podobných místech na zemi), neprodyšného vesmírného přítmí a šera, chladu oceli a neosobnosti skafandrů na bázi obdoby latexu a především setkání s něčím tak iracionálním, jako je mimozemský život, navíc ve formě nelítostného vesmírného predátora. Ona iracionální hrůza, kterou zažívali naši prehistoričtí předci při setkání s nadpozemsky silným predátorem (v naračním světě akcentovaném neznalostí jím byl téměř každý, ale jako analogii chápu existenci draka, metamorfovaného ze světa reality ze setkání s krokodýlem...), se podmanivě přenáší do archetypální reflexe současného diváka, který je paralyzován jednak už samotnou přítomností neznámého tvora, druhak i jeho nevypočitatelností a nepředvídatelností, oním přesahem přes lidskou racionalitu a rámec individuální zkušenosti. Zajímavě se tu snoubí také lidská touha po poznání a zvídavost s hrůzou z neznáma. Tohle asi museli zažívat lovci z doby neolitické, dobyvatelé conqueři v jihoamerických džunglích i první námořníci opouštějící dosud známý svět... Vetřelec je zkrátka filmový skvost a jeden z důkazů, jak minimum viditelného může vyvolat fóbii z toho, co raději není a nemůže být vidět... PS: Osobně mám navíc tento film spojený s nesmírně intenzivním percepčním zážitkem z českokrumlovského kina v hloubi 80. let, kdy v šedi normalizované kultury působil tenhle sci-fi snímek jako zjevení... (12.07.2007)