Soupeři

Harvey Keitel hraje ultimátního pruďase a magora, který je závislý na soubojích. Je ale docela upozaděn, jelikož hlavní postava je sympatický Keith Carradine. Líbilo se mi, jak se vše odehrávalo v týlu a na dovolené, takže byla možnost vidět chod armády, když se zrovna nebojuje. Pořád je hospůdka a markytánky. Pasáž v Rusku, pak byla docela drsnej kontrast. Samotné souboje těchto dvou, které postupně získávaly více a více slávy musely být pro chudáka Carradinea docela psychicky náročné. Bral to ale docela dobře, a ke konci mi přišlo, že už se tak rezignovaně gebil. (18.10.2015)

Opravdu vynikající celovečerní debut Ridleyho Scotta! Jeden z nejlepších příběhů o posedlosti a zarputilosti...vsazený do kulis historického kostýmového dramatu...s takovým až westernovým feelingem...něco ze Stanleyho Kubricka...Ridley Scott naznačil už svým prvním filmem, jak výborným bude režisérem! (06.06.2017)

Jak jinak by mohl Ridley Scott začít, než ve velkém stylu? Mysleli si to tehdy v případě jeho debutu alespoň kritici a diváci, kteří ocenili jeho výtvarné vzdělání a silné vizuální cítění. Jedna neschopnost překonat zničující nenávist dvou mužů, kteří nejednou bojují na kordy i muškety, je hlavním motivem jeho prvotiny. V průběhu několika se dva důstojníci opakovaně utkávají, přičemž příčina sporu už je zapomenuta, zůstává jen potřeba dotáhnout rituální konflikt do konce. Scott s pověstí vizionáře schopného vytvářet emotivně plnokrevné filmové světy a tvůrce kultovních kousků (a že jich bylo) využil doby napoleonských válek a nechává se fascinovat soubojovou choreografií. A my mu to baštíme i neuvěřitelných 40 let poté. Jen měl tehdy víc vyprávět.. (17.11.2016)

Jestli Soupeřům něco chybí, tak je to lepší základní zápletka, neboť oba husaři se snaží jeden druhého zabít když už ne pro nic, tak pro absolutní koninu, která ze zúčastněných osob dělá entity s iq bludného kořenu. Ovšem i tak se Scottovi povedlo vytvořit příjemný historický film, kterému sluší nižší rozpočet (kostýmy jsou sice skvělé, ale není přítomna ani jedna davová scéna), díky němuž můžou mít souboje náležitě komorní atmosféru, které by ale slušela větší osudovost a náboj. Nebo útok vesmírných sleďů. (07.11.2014)

„Myslel som si, že patrím len sám sebe.“ O dva roky starší BARRY LYNDON ma bavil viac (vlastne oveľa viac), ale porovnávať šialeného génia Kubricka s KÝMKOĽVEK, vrátane Ridleyho Scotta, je trápne. Áno, scenár SÚPEROV (Conradovu knižku som nečítal) je dosť... slabý. De facto pozostáva zo zarážajúco nudného sledu šermiarskych scénok (len raz za čas sa dostaví zaujímavejšia scénka, napríklad „Ruský pobyt“). Zarazí aj neprepracovaná psychológia postáv, najmä čo sa týka Harveyho Keitela ako psychopata, mysliaceho si, že ako jediný na planéte dostatočne chápe pravý význam slovného spojenia „mužská hrdosť a česť“. V tomto smere sa mi podstatne viac páčil Keith Carradine a nie iba preto, že je to kladnejšia postava, ale preto, že je realistickejšia. Na scenári ma príjemne prekvapila už vtedajšia Scottova nedoslovnosť: mnohí diváci nezvládnu fakt, že sa nedozvedia, čo sa medzi 15 rokov súperiacimi mužmi vlastne stalo (!). Preto, lebo film (z ktorého sála typický scottovský silný vizuál) nepozerali pozorne. Nestalo sa NIČ. Niekedy je hranica medzi priateľstvom, rešpektom a celoživotnou nenávisťou prosto až desivo tenká a nikto nevie, kedy do toho spadne (25.06.2009)