Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Členovia fanatickej sekty otrávia zdroj pitnej vody, následkom čoho zahynú stovky ľudí. Skupina následne spácha v horách hromadnú samovraždu. Po rokoch sa na miesto vydáva skupinka pozostalých uctiť si ich pamiatku. Na mieste sa objaví i člen sekty, ktorý jediný prežil. Jeho prítomnosť nutne vedie ostatných k hľadaniu odpovedí na otázky, ktoré ich roky vnútorne zožierali. (sochoking)

(více)

Recenze (7)

stub 

všechny recenze uživatele

Fanatičtí sektáři otráví zdroj pitné vody, což má za následek stovky obětí. Čtyři mladí příbuzní zesnulých členů kultu se vydávají do lesů, kde sídlil, uctít mrtvé a hledat odpovědi na vnitřní nezodpovězené otázky. Základními pilíři jsou působivý pseudodokumentární styl, herecká špička své generace a zásadní, aktuální témata (samozřejmě především ta sporná, včetně oblíbeného japonského rozjímání nad vztahem mezi jednotlivcem a společností). Jedna ze složitějších věcí, Koreeda silně relativizuje a jako hlavní vyjadřovací prostředek používá dialogy - na jedno zhlédnutí je téměř nemožné pojmout obsah v plné šíři. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Zpočátku mi to moc nesedlo. U Koreedy opravdu nejsem zvyklý na rozklepanou kameru a popravdě mi vadila celý film (byť s ní bylo natočeno jen pár záběrů, ale nebylo jich zrovna málo), stejně jako úvod, který sice představí nesmírně atraktivní zápletku, ale takhle zpětně mi přijde, že vše společně s ní rozehrané bylo už od počátku vykonstruované a nedůvěryhodně podané. Ne až tak, že by to působilo naprosto přestřeleně, ale je tam ta nedotaženost celkového konceptu prostě znát. Ale čím déle to trvalo, tím více mi to přestávalo vadit a tím více jsem si užíval, jak Koreeda sice ne dokonale, ale dost zajímavě dokázal podat téma následků činů fanatické sekty, na základě kterých přišlo pár lidí o život. Nevyhýbá se to úplně všem klišé, ale je jich málo a i s těmi dokáže Koreeda pracovat tak, že působí poutavě a o všem ostatním to platí o to víc. Náhlá a nečekaná situace, která všechny vzpomínající na drsný čin oné sekty donutí zůstat přes noc v chajde uprostřed lesa chtě nechtě s jedinými přeživším členem oné sekty, je podle mě dost podnětný námět, jelikož si tu všichni řeknou svoje a vnitřně se smíří se ztrátami blízkých, kteří do sekty tehdy vstoupili. A ano, stojí to na vratkém námětu, ale jak už jsem psal, opravdu není tak vratký, že by to byl větší problém... Opakuji se, ale jen kvůli tomu, jak moc mě to takhle zpětně udivuje. Vyprávěné je to retrospektivně (nebo s mnoha flashbacky, je to takový podivný hybrid), což taky nefunguje vždy a ani ne dokonale, ale vystačí to, dojem to zanechá a smysl to v celku dává, takže i s tím jsem se dokázal smířit. Vlastně jsem se tu pořád se vším smiřoval (podobně jako postavy ve filmu... ta paralela je dost bizarní, co vám budu vyprávět), ale nikdy mi nic nevadilo tolik, že by to smířen nebylo přirozeně možné, takže ano, i když mi Distance nepřijde jako jeden z těch nejlepších Koreedových filmů a i vím, že ve svých začátcích uměl líp (viz. Wandafuru raifu, ale ano, i tam, jako tady, se teprve ještě hledal), ale spokojenost z mé strany je, protože to něco do sebe prostě má. Slabé 4* ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Opar sa vznáša nad jazerom - kamera sníma čo jej sily stačia. Siluety postáv balansujú na ostrých kameňoch pri jazere. A to všetko pekne krásne zakomponované do prírodnej scenérie. Hovorím si Koreeda, Koreeda, ty jeden Japonec. Ale to dobre točíš. Distance sa nesie na akejsi hrane typických Koreedových znakov. Postavy sú ukecané, príbeh, ale postráda dramatickú situáciu. Aj krádež auta sa odohraje mimo obraz a my vidíme len jej dôsledok. Vzdialenosť je tu zobrazená cez spomienky na svojich blízkych( tie sa objavia po prvej hodine a príbeh podľa môjho názoru zbytočne rozbíjajú), smrťou a životom, mestom a prírodou, kde sú hrdinovia uväznený. Príbehy siekt sú pomerne populárne. Viacej sa tu ale zaobaráme všetkými pocitmi nasledujúcimi PO veľkých udalostiach. Emotívný background tam je. Ale nemalo to na mňa ( až na tie krásne komponované zábery), taký silný dopad ako jeho predchádzajúca tvorba. Paradoxné ale je, že aj napriek veľmi minimálnym dejovým posunom a vyše dvojhodinovej dĺžke, to nenudí. ()

Galerie (37)

Reklama

Reklama