Pýcha a předsudek

Tuhle minisérii jsem si velice rychle zamiloval, vše je takřka dokonalé od hudby, kostýmů a samozřejmě hereckých výkonů. Colin Firth je jako Fitzwilliam Darcy vybaven takovým charismatem, že si ho prostě člověk nemůže neoblíbit a pak přichází na řadu úžasná Jennifer Ehle, která vystihla Elizabeth s neobyčejnou přesností. Celkově tohle dílko řadím ještě o něco výš než Wrightovu verzi z roku 2005, přeci jenom šest padesátiminutových epizod toho dokáže stihnout odvyprávět daleko víc a bez větší nutnosti nějakého osekávání. (26.03.2008)

Snad ani nemá cenu opakovat, že se jedná o vynikající adaptaci, jež naštěstí předlohu naplňuje téměř stoprocentně jak co do obsahu, tak do formy. Obrazové vyznění snímku na mě působí, jako by série byla točena o nějakých dvacet let dříve než ve skutečnosti (barvy, zrnistost... neumím popsat odborněji), což jen zvyšuje pocit autentičnosti. Úporná palba květnatých dialogů z Austenové shakespearovským talentem požehnaného brku diváka nenechá vydechnout, povahové nuance postav jsou vykresleny bravurně a (na rozdíl od novějšího filmu) výběr herců prováděla opravdu šťastná ruka. Odklon od literární předlohy je skutečně minimální, což ale každého ctitele původní knihy (mezi které se konečně coby černá ovce beletrii ctící části své rodiny počítám i já — aspoň už víte, odkud pramení to zaujetí) nepochybně nadchne, neboť ducha příběhu se podařilo vystihnout takřka dokonale. Kolik znáte příběhů z červené knihovny, jež se mohou honosit bravurními dialogy, pronikavou analýzou společenských pravidel s jejich sentimentální konzervativností i křiklavou nespravedlností, takřka tolstojovskou analýzou charakterů, a přitom vyprávěných s tak lehkým ironickým nadhledem, že se vám žádný z leckdy až bizarně karikujících detailů nezdá nepřijatelný? Tenhle seriál věrně přenáší na obrazovky jeden z nich. (28.03.2011)

I Jane Austen, kdyby to viděla, by byla spokojená... Všechno je tak, jak má být, podle filmu se dá udělat rozsáhlý zápis do čtenářského deníku, jestli tedy ještě taková věc existuje :-D. Verze z roku 2005 není špatná, ale tato, protože má daleko více prostoru, je dokonalá. Co se mi oproti novější verzi líbí víc, je scéna, kdy společnost na Pemberley probírá novinky a Elizabeth zachrání Georgianu, když se zmíní jméno George Wickhama. A taky nesmím zapomenout na naprosto dokonalého pana Collinse, ten je přímo božský :-). (01.07.2010)

Nelze se ubránit srovnání s knihou a hollywoodským filmem. V tomto srovnání film jednoznačně propadá a vyznívá jako romantický patoz a kýč ve snu se potácejících figurín. Seriál je mnohem věrnější literární předloze, která je podotýkám naprosto nedostižná, v ději i v dialozích a co víc, navozuje obdobnou atmosféru. Onu střízlivost a uměřenost doby, emoce, které se v celé své síle sotva znatelně skrývají za, dnes bysme řekli škrobeným, jednáním postav. A přece se v těch viktoriánskách kudrlinkách nachází nádherná a překvapivě přímá mluva, jež se city nebojí projevit velmi čistým způsobem a v mezích okouzlující zdvořilosti. Ano, tehdejší doba byla upnutá, svázaná společenskými konvencemi, které byly nepřekročitelné (předmanželské styky) a dnes nepřijatelné (ženy nemohly dědit), ovšem naše doba zas působí velmi vulgárně a uvolněná je tak, že se v ní jakékoliv hodnoty zdají ztrácet. Ano, seriál a dílo jsou také o společenských poměrech, ale především o velké lásce a v tom jest jejich nadčasovost. (01.11.2015)

S touto sérií budu pravděpodobně často srovnávat se stejnojmenným filmem z roku 2005 s Keirou Knightley a Matthewem MacFadyenem v hl. rolích. Nicméně v obou verzích lze nalézt odlišnou strukturu a odnést si tak různé poznatky. Tato o mnoho rozsáhlejší skladba klasické předlohy pomůže více postavy rozpoznat, poněvadž je jich nemálo. Takže díky oné filmové verzi jsem měla jakousi výhodu vyznat se v tom nepřetržitém chrlení nových a nových postav. Představitelka Elizabeth (Jennifer Ehle) má sympatičnost v krvi, neboť její úsměv Mony Lisy je nepřehlédnutelný. Colin Firth je mnohem více "darcyovský" než jeho filmový protějšek, což také shledávám o něco přínosnější, jak pro tuto sérii tak pro diváka, kterému se dosud román nedostal do rukou. Dále bych si na paškál vzala matku sester Bennetových, opravdu věrohodně nesnesitelná oproti té méně otravné filmové. Také zde barvitě vylíčili Darcyho odpor počáteční i ten přetrvávající k sestrám Bennetovým, které jsou otravné jiným, a to zhýčkaným způsobem. A samozřejmě abych nezapomněla jednoho anti-hrdinu v podobě pana Collinse, který je v této adaptaci echt slizák - je mu dáno více prostoru, vykazuje tak mnohem větší oddanou nadutost (než šviháčtější následník v podobě Toma Hollandera). V každém případě rozvětvený příběh (6 dílů je hojný počet, když povážím, že kniha není tolik listy objemná) s velice košatými a hbitě prezentovanými dialogy (především pak Lizzy contra Darcy) se nemusí stydět nebo bát sentimentálního klišé - konverzace díky velmi kvalitně napsané předloze jsou pokaždé inteligentní, vkusné a mají šmrnc i dnes, o téměř dvě století dále. Angličané opět, už po několikáté, ukazují jak se chovat k národnímu (knižnímu) dědictví. (26.05.2012)