Režie:
Jegor AbramenkoKamera:
Maxim ŽukovHudba:
Oleg KarpačevHrají:
Oksana Akiňšina, Pjotr Fjodorov, Fjodor Bondarčuk, Anton Vasiljev, Anna Nazarova, Vasiliy Zotov, Natalja ŠvecObsahy(1)
Vzhledem ke svým kontroverzním metodám je mladá lékařka Tatiana Yurievna (Oksana Akinshina) na propasti ztráty lékařské licence. Její kariéra však možná neskončila. Poté, co je Tatiana přijata armádou, je přivedena do zabezpečeného vědeckého výzkumného zařízení, aby vyhodnotila velmi zvláštní případ, případ Konstantina Sergejeviče (Pyotr Fjodorov), kosmonauta, který přežil záhadnou vesmírnou nehodu a vrátil se na Zemi jedinečně pozměněn: uvnitř něj žije něco, co se ukazuje až pozdě v noci. Armáda však má zlověstné plány. Tatiana chce zabránit tomu, aby vojáci zabili Konstantina. A stvoření samo o sobě prospívá ničení. (C0r0ner)
(více)Videa (1)
Recenze (144)
První půlka sci-fi lahoda a atmosféra při poznávání (skvěle CGI) vetřelce je famózní. Jenže pak se do toho začnou motat city a rodina a v neposlední řadě i neschopnost scenáristy přijít s něčím novým a tak jediné co vás bude bavit je když se objeví vetřelec. Úplný závěr mi přišel mimo mísu. Ještě bych vyzdvihl zajímavou hudbu. Výš jak 6/10 nepůjdu. ()
To by mě fakt zajímalo co se tady pokazilo. Dovedně rozvíjený příběh, výborná kamera, úchvatné zvuky, režie není vůbec špatná a atmosféra je čistá nula. Ale úplně čistá. Takhle jalový horor jsem už dlouho neviděl. Psychologická linie funguje o trochu lépe, ale tu zase sráží nepravděpodobné postavy a z nich vyplývající kupa nelogičností. Film by si zasloužil pořádně prostříhat, vypustit celou tu rádoby love story a soustředit se na budování napětí. ()
Sice jsem na to hleděl tři dny, ale to neznamená, že to nebylo lepší a sympatičtější než většina novodobých sci-fi ze západních proveniencí. Prospěšná byla hlavně dějová suchost a očištěnost od zbytečných vedlejších dějových linek, motivů a nejrůznějších podtextů, samozřejmě i vizuálních efektů...jednoduše se týpek nevrátí z vesmíru sám, problém je na světě a je to, proč tam motat věci navíc. Navíc atmosféru sovětských osmdesátek pomocí lokací (a především setrváváním v nich, tzn. žádné neustálé přestřihávání třeba na základny v Riu a Johannesburgu) a různých pečlivě zabíraných dobových rekvizit to podle mě navozovalo funkčněji než nedotknutelný a přesto lehce papundeklový Černobyl. Agresivně rytmizovaná hudba plná ostrých zvuků mi taky nezněla úplně genericky, Akinšina hrála příjemně uměřeně a na plátně rozhodně nepřekážela, a že jedna z hlavních postav je TEN ruský blokbástrmástr Bondarčuk jsem s údivem zjistil až po filmu, s tím nalepeným šedým hárem bych ho vůbec nepoznal. Takže jo, v rámci toho, co se od takového filmu dá čekat, to bylo docela pozitivní překvapení. ()
Rusové tohle opravdu umí. Dobový film a ještě s military prostředí... prostě vizuálně a pocitově paráda. Co kulhá je (jako vždy) scénář. Ruská mentalita se nezapře. I když neobsahuje vyložené debility (na které jsou experti v USA), tak je děj tak zvláštně uloudaný a ne vždy příčina a následek dává smysl. ()
I když má snímek Спутник zajímavé téma a ústřední digitální monstrum vypadá v rámci ruské tvorby vážně nadprůměrně, tak neuvěřitelně hloupý scénář a toporní herci celkový dojem markantně sráží. Celých 113 minut se zde totiž vyjma nudného tlachání neděje téměř nic, díky čemuž byste tomuto počinu měli dát šanci. Škoda. ()
Galerie (92)
Zajímavosti (1)
- Konstantin Sergejevič Vešnjakov (Pjotr Fjodorov) sleduje v pokoji na videu sovětský film z roku 1981 Cerez ternii k zvjozdam. (efenberger)
Reklama