Katakurike no kófuku

To že není Miike normální jsem věděl, ale tímhle filmem mě přesvedčil, že to je opravdu magor. Vymyslet takovouhle šílenost, kdy režisér smíchá hodně černou komedií s muzikálem a horrorem, to tedy opravdu smekám. Bohužel samotné provedení je hodně "nuzné" a je vidět, že ten rok si Miike své trumfy už vyplácal (Ichi the Killer a Visitor Q). Jednu hvězdičku dávám za námět a druhou za animovanou část. Pokud nejste fanoušci Miikeho tak jako já, ruce pryč! (12.12.2011)

Masao Katakuri a jeho rodina maji smulu. V krasnem udoli si otevreli hotylek, ale nikdo jim tam nechodi. A kdyz uz konecne prvni navstevnik prijde, spacha na pokoji sebevrazdu. Katakuri celkem spravne usoudi ze zprava o nestastne udalosti by navstevnost rozhodne nezvysila a tak radeji mrtvolu zakope. A uz prichazeji dalsi navstevnici, ale..... Neuveritelny, dvouhodinovy muzikal Happines of Katakuris je dalsim dukazem reziserske zrucnosti, talentu a nadseni Takashi Miikeho. Opet se dockame zbesileho stridani stylu (nekolikrat dojde i na loutkovy film), zajimave prace s kamerou a maniakalniho herectvi. Muzikalova cisla zacinaji naprosto necekane a jsou opravdu uzasna, dojde i na zpivajici zombies. Skvela je cast, kdy hrdinka vyzve divaky filmu aby zpivali spolecne s herci a na obrazovce se obevi text pisne. Pro specificky okruh divaku nezapomenutelna zalezitost. (06.10.2004)

Štestí rodiny Katakuriů vypadá jako střelená a řádně brutální parodie na Ranč U zelené sedmy. Miike skvěle používá schémata a klišé japonských televizních doramat a vyostřuje je ad absurdum k naprostým explozím divákovy bránice. Všichni, kdo tohle berou vážně (och och! jaký to zvedač nálady!), nechť se vesele přidají k oněm zpívajícím zombies. (Do role dědečka byl mimochodem obsazen známý japonský herec Tecuro Tamba, který si zahrál např. v bondovce You Only Live Twice.) (11.06.2009)

Přiznám se, že jsem to chtěla cca po 20 minutách vypnout. Pokud ale přistoupíte na totálně ulítlý styl, zjistíte, že je to vlastně geniální film. Proč by Takashi Miike točil jen "remake" korejského The Quiet family, když může stvořit na stejné ose něco naprosto odlišného? Ony brutální animace švankmajerovského stylu pak dokonale zapadají do celkového pojetí japonského úletu. (27.02.2010)

Muzikály nemám rád, ale u tohole jsem padal smíchy na podlahu. Příběh povedené rodiny, která dělá co může, aby udržela byznys nad vodou. Ale mají smůlu na hosty a tak mají pořád více práce, než by chtěl, věci se čím dál více komplikují. Neuvěřitleně originální film, animované scény přecházející do skutečných, povedená hudební čísla, hlavně mě zabíjel přízvuk, a chování jistého hrdinného vojáka:) Je to ujetý, ale zasmějete se. (29.12.2008)