Kronika žhavého léta

,,V každém z nás je něco, co na nás ten druhý nesnáší." ... Tomuhle filmu jsem se dlouho vyhýbal, i kvůli dlouhé stopáži (bezmála 3 hodiny), mé dojmy po zhlédnutí jsou však silné. Režisér Sequens opět nezklamal, stejně jako celá plejáda vynikajících herců na čele s Petrem Haničincem, Martinem Růžkem, Josefem Vinklářem a Alenou Vránovou. Hodně nedoceněný a neprávem opomíjený film velkého formátu, jedinečný nejen svým rozsahem, ale i tématem a po herecké a výpravní stránce. Film má velmi podobnou atmosférou jako některé díly z 30 případů majora Zemana a navzdory roku a přinesl pro mě dosti zajímavý pohled na poválečnou dobu v Československu. Navíc velké překvapení, že ač se jedná o hodně politický film, je natočen velice zajímavě a všímá si osudy celé plejády postav i na pozadí jiných tehdejších problémů (z oblasti hospodářství, ekologie, mediciny i každodenního života). Hodně smutných momentů vyváží pár vtipných scén, už teď na mě působí jako nezapomenutelná myslivecká šaráda s Vinklářem a Růžkem, půlnoční kontrola vozidla s opilci v lese nebo záchvaty smíchu Aleny Vránové. 90% ... Škoda tak mizerné kvality obrazu na CS-filmu, uvítal bych vydání na DVD nebo alespoň odvysílání s vyčistěnou kvalitou obrazu. (23.05.2017)

Ta podobnost s 30 případy majora Zemana je vážně očividná. Počínaje empatickým Milošem Willigem přes utrápenou manželku hlavního hrdiny (Renáta Doleželová) až po tu (opět nepochopitelnou) apokalyptickou hudbu Zdeňka Lišky. Ale když člověk ví, o co šlo a dokáže se oprostit od toho jednobarevného vyznění, nutno přiznat, že některé scény jsou výborně zahrané a člověk si smlsne na těch záporácích i nevyhraněných charakterech (Růžek, Budínová, Vránová). (23.11.2011)

Film natočený rok před začátkem natáčení seriálu 30 případů majora Zemana má s tímto seriálem hodně společného. Především spoustu herců a komunistický pohled na naši poválečnou historii. Řekl bych, že Kronika... je ještě více bolševicky zabarvená než 30 PMZ (alespoň více než drtivá většina dílů tohoto seriálu). Je to dramatické, má to děj a nenudí to i přes velice dlouhou stopáž. Jako drama poměrně dobré, z hlediska historické věrnosti to hodnotit nelze. Natočeno podle románu napsaného v roce 1954 v době bolševické totality a temna. Příběh je navíc takřka zcela černobílý a průhledně ideologický. (04.01.2009)

Doplnění hlavičky: film trvá minimálně 170 minut a krom zmiňovaných zde hrají i např. Bohuš Záhorský, Míla Myslíková, Otto Lackovič, Václav Lohniský, Josef Bláha, Květa Fialová, Martin Růžek... a hlavně Josef Vinklář (toho nejzlobivějšího pána). Není vůbec pochyb o co jde. Každý charakter má jasné kontury a je hned čitelný podle okřídleného "šaty dělají člověka". Takže když hrabivý feudál v rukavičkách diskutuje se soudruhem v umolousaném saku a povolené kravatě je úplně jasné, kdo je tu pro lidi a kdo ne. V podstatě se jedná o souvislé hromadění špíny na všechny, kteří brání rozorání mezí a znárodnění fabriky. Film poté vrcholí projevem "právě jsem se vrátil z hradu...", po němž zavládne všeobecné (až na vyjímky) nadšení ze světlých zítřků. Jde o ohavnou vymývárnu, na kterou je dobré se podívat jen z historických důvodů. Mrazí z víceméně nenápadné propagandy. Některé scény jsou pak opravdu strašné - např. přestřelka esenbáka s živly ala Rambo, nebo dialog živnostníka automechanika s partajníkem: "- Půjdu do Prahy a zařídím si tam dílnu, tam uživím i pět - šest lidí..."; "- Nebo spíš oni tebe, že?" (07.12.2006)

Volné pokračování Vávrova snímku Nástup z roku 1952. Děj se začíná odehrávat přibližně po dvou letech od předchozího filmu, v roce 1947. Hlavní hrdina Bagár se už v pohraničí vypořádal s Němci, teď je na řadě kapitalistická smetánka (Rosmus) zlatokopové (Püchler) a kolaboranti (Tymeš). Ve hře je osud družstva, státního statku, ale ohroženo je především pohraničí takové jaké si ho Bagár se svými spolupracovníky vybudovali... (27.11.2012)