Dům milosrdných sester

Líbila se mi tam atmosféra a hlavně zápletka kolem "žertíku." Samotné vraždy jsou totiž dost chabé a vraha ani 99% filmu nevidíme. Herečky ale nejsou úplně špatné a jak jsem už psal, ze začátku to mělo fakt docela grády. Na konci mě zase bavila ta halucinogenní scéna a konečné odhalení vraha ( i když se asi uměl teleportovat a hodně rychle převlíkat). Škoda té monotónnosti vražd. (27.10.2010)

Skutečně, máme tady na 80's poměry celkem dost solidní a překvapivě inteligentní slasher. Do zápletky v častém stylu 'maturantský žertík skončí tragédií, následuje pomsta' je tu vložená zajímavá linka týkající se poněkud zapšklé a možná trochu šílené paní kolejní domácí (právě ta je onou obětí). Natočeno je to bezchybně a s citem, jen ten gore je místy trochu 'gumový'. Atmosféra slušná (leč strachu v ní moc není), hudební doprovod taky povedený. Vrah se drží v tajnosti a i díky tomu je konec luxusní. Fandům jednozačně doporučuji, ani ostatní to snad nezabije... Něco málo tomu chybělo, proto 7,5/10. (19.03.2010)

První půlka osmdesátých let vyvražďovačkám hodně přála, jak po finanční, tak po kvalitativní stránce. House on Sorority Row je toho zdárným příkladem. Snímku nechybí poměrně chytrý scénář, sympatické bábovky čekající na popravu a tajemný vrah, jehož identita je odkryta v parádně gradujícím finále. Zabiják se docela činí a mezi jeho nejpůsobivější kousky patří hlava v záchodě. Nezaclání tu žádné mobily ani počítače, zkrátka naháněčka hezky po staru, jak to správný hororový fanda nejvíc ocení. Další z řady výborných slasherů (vzpomeňme například Black Christmas nebo Vrah Rosemary), který se překvapivě neproměnil v seriál. Což je nakonec vlastně dobře. A jeho oficiální remake z roku 2009 se silně nepovedl. (05.03.2011)

Nepříliš dobrý horor. Dialogy občas šustí papírem a většina holek neumí moc hrát. Když se pak rozjede finální večírek, je film občas vtipný... ale spíš ne záměrně. Dá se na to koukat, ale i v rámci starších hororů průměr. Trochu strašidelné to začne být až v posledních minutách. (5/10) (17.04.2022)

Poctivý a milý americký slasher zo študentského prostredia, točiaci sa okolo siedmych krásnych študentiek, ktorým neustále šliape na päty a buzeruje ich pani domáca, Dorothy Slaterová (vo vyhrotených situáciách nazývaná ako kurva), ktorá si už svoje povoľné študentské časy dávno odbila a teraz chce mať vo svojom požehnanom veku už konečne pokoj. Dievčatá si v dome plnom disciplíny museli niekedy pripadať ako na vojne, čo im na pohode a vzájomných dobrých vzťahoch moc nepridalo. Akumulovaná nenávisť jedného dňa vyvrcholila krutým žartíkom, ktorý sa dievčatám vymkol z pod kontroly. Počas nasledujúcej noci (maturitný večierok) totiž niekto začne vraždiť bezbranných oslavujúcich.......... Názov “I Know What You Did Last Night“ by mohol byť kľudne jeden z alternatívnych ku The House on Sorority Row. Aj napriek tomu, že nie je problém prísť na to, kto že sa to ujal pozície slashera či niektoré nedotiahnuté veci v príbehu (príkladom žiadne stopy po úkladných vraždách apod.), nemôžem nedať iné hodnotenie ako 5*. Spomínané skutočnosti mi vôbec nevadili, keďže Mark Rosman uchopil svoju režijnú úlohu pevne do rúk a priniesol mi tak rozmanitý zážitok hodný pozornosti. Prakticky hneď od úplného začiatku, ktorý mi mimochodom pripomenul klasiku Romana Polanského - Rosemary's Baby, film vtiahne diváka silnou atmosférou, ktorá je ruku v ruke doprevádzaná obstojnými hereckými výkonmi, vcelku vierohodným študentským chovaním, až do samotného finále. Čo je tak trocha zaujímavé a netradičné je práve ústredná postava vraha mladých slečien, zahalená do tajomna viac ako je vo všeobecnosti zvykom. Navyše svoj špecifický kostým či vražednú zbraň si zvolí až priamo na mieste činu, totálna improvizácia za chodu. Celkovo, aby som to teda zhrnul, sa jedná o výborný slasher, časom ktorého sila vyvrcholila medzi fanúšikmi až k označeniu KULT, ktorý vďaka svojej rozmanitosti a spôsobu natočenia v žiadnom prípade nenudí. Treba mať na neho ale asi náladu, ako na všetko ostatné. Bez výhrad. (30.03.2009)