Dům milosrdných sester

Poviem to hneď na rovinu ako som sa zoznámil z tými mladými pipkami,keby ich nezabil vrah asi by som to musel urobiť ja.Príbeh nie je výnimočný,takýchto podobne ladených filmov je veľa.Originalita vôbec žiadna.Vraždy asi dve boli slušné ale ostatné boli mimo záber a z gore efektami sa tiež šetrilo. Veľmi nezmyselné spracovanie.Jeden z veľmi slabých slasherov,lebo ani tá koncová pointa ma neuspokojila. (29.12.2014)

Rozhodně solidnější nářez než legrační remake z roku 2009. Střídmý, ale poctivý slasher nesází na rozmanitě a krvavě provedené mordy, i když několika hutnějších okamžiků se dočkáme i v tomhle ohledu, ale spíš na vzrůstající nejistotu ohledně zabijákovy identity, která se nejprve zdá naprosto jasná. Rosman překvapivě prakticky ani nesvléká své herečky, přitom materiálu k tomuhle koření by měl víc než dost. Na druhou stranu ony nány z amerického vysokoškolského spolku díky tomu působí přece jen trochu přirozeněji než pro žánr typické husičky s věčně obnaženými prsíčky. Vytvořit hutnější atmosféru zla, jako se to třeba povedlo v Black Christmas či přidat na krvavých orgiích jako v legendárním Pátku, zářily by tu čtyři hvězdy. Škoda, že z toho nikdy nevznikla série, mohly přijít lepší kusy. (21.10.2015)

Tak vraždí ta utopená baba, nebo ne? A je vůbec utopená? Ve skrze průměrný slasher, co nenadchne, ani neurazí. Prostě klasická osmdesátka s pěkným prostředím rozlehlého domu, slušnou kamerou, dobovou muzikou a spoustou dívek. Ty se ovšem neodhalují tak moc, jak bývalo v podobných filmech 80.let běžné. Také gore je spíše v náznacích, což by snad nevadilo, kdyby alespoň atmosféra mrazila od začátku až do konce. V jisté chvíli jsem si vzpomněl na zábavnějšího Kašpárka zabijáka... Na jedno podívání dostačující. (30.09.2014)

Ide o pohodový campus slasher a la 80. roky, ktorý evokuje nostalgickú spomienku na študentské časy a ovplýva trochu smutnou atmosférou absolventského večierku. Pop-rocková kapela, strieborná disco guľa, parket vedľa bazéna a v ňom plávajúca mŕtvola pani správcovej. V príbehu dominujú ženské postavy, tempo graduje iba pozvoľna, ale dej je premyslený a prakticky bez logických prešľapov. V tejto spanilej dámskej jazde sú obete (krásne študentky, rôzne typy) aj bodycount vopred dané, no agresor je neznámy (a tak to zostane aj keď film skončí). Práve mysteriózny opar, ktorý zahaľuje sériového vraha, príbehu najviac pomáha. Navyše, zabiják má svoj špecifický prejav, modus operandi, grif aj nástroj, skrátka niečo, čím sa dokáže odlíšiť. Aj vďaka tomu je Dom milosrdných sestier zapamätateľný slasher. V zobrazení násilia je spočiatku úzkostlivý a opatrný, ale s pribúdajúcimi minútami odkrýva čoraz viac. A na záver, ako čerešničku na tortu, pridá odvážnu gore scénu. A hoci som sa s podobným úkazom stretol v slasheri Curtains (vznikol tiež v roku 1983), film vo mne zanechal veľmi dobrý dojem. (17.12.2010)

Průser! Film nemá žádnou atmosféru, chybí napětí,nahota,nulová invence,špatná závěrečná pointa a nejhorší ze všeho jsou snad vraždy mimo záběr bez obsahu jakéhokoli gore. Já vždy říkal že slasher bez pořádných koz a litrů krve nemůže fungovat a tímhle jsem si mé pravidlo jen potvrdil. Remake rozhodně stravitelnější. (24.10.2013)