Ty a já

Nejsilnějším momentem pro mě bylo zjištění, jak dalece je mi většinou ruská kultura vzdálená. Existují světlé a čestné výjimky (Charms, Zamjatin, Balabanov, pár klasik od Tarkovskiho atp.), ale TY A JÁ je krystalickou esencí toho, co je mi absolutně cizí. Hluboká duše, širá step a všechno špatně. Každé banalitě se přiznává zbytečná hloubka a prostor, obecná zkroušenost, rádoby přemýšlivost, ale spíše blábolivost, herci i kdyby topornými nebyli, schéma je tlačí do teatrálních posmutnělých pohledů do prázdna, které nikdo nenaplňuje a minuty/stránky tečou a tečou v množství, které by naplnilo Volhu. Podle syna Šepiťkové přítomného na KVIFF se jeden z hlavních herců po projekci v TV oběsil. Sarkastickou poznámku si doplňte sami (zlatej Curtis, co se oběsil po Strozkovi) .... Pár hezkých momentů filmu upřít nejde (část závěru, cirkus, Petrova cesta na stavbu), ale jaro ještě nedělají. Na dané téma a lokalitu byly výrazně lepší a působivější LETY VE SNU A VE SKUTEČNOSTI uvedené na KVIFF loni. (16.07.2015)

Barevne velmi hezky natocene psychologicke drama... Barevnost je tedy to, co me zde asi nejvic zaujalo, prominte... Jinak: ...zkouknutelny film s prijemnou Allou Demidovou a s N. Bondarchuk, kterou jsem nejdriv skoro nepoznal = trapas. :-) (09.01.2010)

V Sovětském Svazu bylo všechno radost - život byl dobrodružstvím, prostí lidé dobří, charaktery nepokřivené, veliké dílo připravené a práce zušlechťující. Tenhle film je dokonale natočený, má neskutečnou Šnitkeho hudbu, neuvěřitelnou kameru i bezchybné herecké výkony. Přesto všechno je to kapitální propagandistický kýč. Ber anebo nechej být. (15.01.2020)

Žádná hitparáda. Jasně, snaha o výpověd vnitřních nesrovnalostí jednotlivých hrdinů. Ale dost nezáživná a nebýt například cirkusové scény musel bych jít s hodnocením ještě níž... 50. KVIFF (13.07.2015)