Šogun

Na Šogun si pamätám z detstva len matne, ako ho rodičia v 90. rokoch pozerali. Mne v spomienkach nijak výrazne neutkvel, takže buď mi ho zakázali pozerať (čomu by som sa nečudoval, na svoju dobu bol drsný), alebo ma nezaujal (v tom čase som vďaka videokazetám a satelitu paradoxne videl oveľa brutálnejšie veci á la Maniac Cop 2 alebo Kanibalov od Deodata). V roku 2021 som si povedal, že by mohol byť dobrý nápad skúsiť si ho pozrieť v kompletnej verzii v dospelom veku... a nakoniec to naozaj bol celkom dobrý nápad. Najviac tomu dáva jednak charizmatický Richard Chamberlain (na scény „tanec“ a „blázon“ tak skoro nezabudnem, fakt do toho išiel naplno) a jednak pútavá japonská poetika so zvláštnymi, ale zaujímavými pravidlami. Najviac ma na Šogune bavili práve tieto pokojné, civilné a „normálne“ momenty, v ktorých sa hlavný hrdina zžíval s cudzou krajinou. Bohužiaľ, po sľubnej prvej polovici sa seriál preklopí do druhej, kde už akosi niet čas na vzťahy a navyše skoro každá epizóda začne disponovať takmer až celovečernou minutážou, čo ma značným spôsobom nudilo a poviem úprimne, že ale dve tri časti pred koncom som to už celé fakt chcel mať za sebou. (22.04.2021)

Výborný seriál, ktorý už dnes nepôsobí takým ohurujúco výpravným dojmom ako v 80. rokoch, keď som ho videl prvýkrát, ale ten zaujímavý, miestami krutý a miestami čarovne romantický príbeh zostal. Vo svojej dobe to bola so svojimi odfaklenými hlavami a rozpáranými bruchami televízna revolúcia, ktorá vyvolala aj mnoho protestov, dnes už sme zvyknutí na onakvejšie samurajské rúbanice. Veľmi zábavná je s odstupom času scéna, v ktorej Blackthornovi ponúknu do postele chlapca, a Richard Chamberlain, o ktorom vtedy svet ešte netušil, že je čistokrvný gay, jeho ústami rozčúlene kričí: „Snáď ma nepovažujete za nejakého odporného sodomitu?!“ ;-) (23.03.2007)

Nejde mi do hlavy, jak tento seriál může mít 85% a být 230. nejlepším? Zas tak něco převratného to tedy není. Možná že z mnohých mluví nostalgie, ovšem já to shlédl letos poprvé v životě, tak mohu být objektivnější. Celé je to o blbém Angličanovi, jenž poplete hlavu vdané Japonce, která kvůli tomu nakonec zemře a on (možná za trest) zůstane navěky uvězněn na japonských ostrovech bez možnosti návratu do Anglie. Mohl to být docela zajímavý seriál a historické patří k mým oblíbeným žánrům nebýt toho, že polovina dialogů se odehrávala v japonštině a mnohé z nich i bez překladu, což výrazně znehodnotilo divácký požitek. Těžko si mohu vychutnat seriál, v němž zhruba ze třetiny netuším, o čem se tam mluví. Dávám slabý průměr 40%. (23.10.2018)

Seriál, který by neměl být jen prostě srovnáván s knižní předlohou. Každé má své přednosti. Kniha dává prostor fantazii a je v některých momentech jakousi kvasistudií mentality a diplomacie v Japonsku v 17. století. Seriál pak ukazuje Japonské reálie, které jsou pro nás - vychované ve středoevropské kultuře a v dnešní době, jen těžko představitelné. Oceňuji, že některé scény, které jsou v knize líčeny poměrně syrově, nevedly režiséra k potřebě stejně brutálního zobrazení (i když si myslím, že kdyby se seriál natáčel o 30 let později, už by se tahle "jemnost zobrazení" vytratila. Vytknul bych snad jen to, že mohlo být více japonských dialogů a jejich doprovod titulkem, seriál by pak jistě působil ještě autentičtěji. (15.07.2012)

Veľmi príjemné TV spracovanie riadne tlustej knihy, ktoré vystihuje jej náladu aj napriek posunu k popularizácii predostretých tém a - čuduj sa svete! - aj po vyše štvrťstoročí svieže (akurát Marikó sa mi vtedy páčila viac, teraz je ale zase autentickejšia). Ako kultúrno-historický exkurz do pre našinca najpríťažlivejšej etapy pohnutej japonskej histórie pochybné (nie však nezmyselné), ako dobrodružný seriál... bezkonkurenčné! (04.07.2006)