Černí baroni

Když jsem poprvé na gymplu četl xeroxované Barony, X krát jsem se připochcal smíchy. Film už tak vtipný není, ale přesto jsou postavy trefené dobře, hlavní scény jsou zpracované věrně a celková atmosféra knihy zůstala. Určitě je to povedenější, než třeba Tankový prapor nebo adaptace Párala. Jedině ten plešoun hraje jak ze života, zupácký kokot je myslím jeho skutečná tvář (19.10.2007)

Knižní klasika převedená na plátno s málo vídanou přesností a dokonalostí. Skvělé herecké výkony dominují příběhu z řad české lidové armády, který nešetří trefným humorem a výborně odlehčuje tehdejší nenáviděnou socialistickou společnost. "Co se stane se samopalem, když ho necháme na dešti?" - "Zrezaví, vole!" (31.08.2012)

Jedním z nejúčinnějších způsobů boje proti neotřesitelné vládě blbců je humor. Právě tím jsou Švandrlíkovy Černí baroni. Nejde tu o nějakou reflexi hrůz, o historicky přesné vzpomínky, o filosofické přesahy, jde jen a pouze o krystalicky čistou satyru. Koneckonců, román byl psán ve druhé polovině šedesátých let a tedy v době, kdy byla hrůzná zrůdnost padesátých let ještě v živé paměti mnoha lidí. Nebylo nutné ji příliš připomínat, byla ještě stále hmatatelně přítomná. Právě proto Švandrlík její tíživost odlehčil srandou a přiznejme si, jako taková fungují Černí baroni, ať už kniha či film, který ji ostatně velmi věrně zpracovává, spolehlivě dodnes... Kdosi kdysi pravil, že reálný socialismus, respektive jeho aktéři a prosazovatelé, byli takovými krutými kašpárky. V žádné jiné době se k veslu nedostalo tolik neschopných, nevzdělaných a tupých jedinců. Švandrlík neudělal nic jiného, než že jednotlivé korálky tradovaných historek navlékl na souvislou nit svého příběhu. Udělal to ovšem mistrně, přičemž tvůrci filmu jeho vypečené špeky kongeniálně převedli do filmové podoby. Může se to zdát málo. Lze prohlašovat, že Černí baroni nejsou dostatečně "filmoví", nebo, že postrádají souvislý děj a rozpadají se do série epizod... No a co? Jestli se Vám to nelíbí, nedívejte se. My ostatní si tohle dílko rádi a znova vychutnáme... Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, gudaulin, Galadriel Celkový dojem: 80% (27.06.2010)

Těžko říci, jestli to šlo lépe zfilmovat. Ovšem z daného scénáře nešlo vytěžit lepší film s lepším obsazením. Na krátce porevoluční období, kdy vznikaly většinou neuvěřitelně blbé vizionářské bláboly o podnikání a demokratickém nadšení, vzniklo několik vynikajících filmů a právě "Černí baroni" jsou jedním z nich. Suverénní comeback Pavla Landovského v podobě majora Terazkyho - asi jeho nejlepší role. Ale i ostatní herci byli vynikající. A budete se divit, ale když jsem viděl film prvně před lety, na konci jsem málem brečel. Za to může ta krásná úvodní melodie. Sice se může zdát, že se posmutnělá melodie do humorného filmu nehodí, ale není to pravda. Vynikající klasika se spoustou hlášek. (11.02.2005)

"Poslušně hlásím, že su vojín Vata z Ivančic." Tak se předpisovně hlásilo v lidově-demokratické armádě. Švandrlíkovi pétépáci zkrátka dokázali samizdatově pobavit celý národ a já jsem statečně pod peřinou řval smíchy. Filmu se tu bujarou "armádní" atmosféru podařilo celkem zachytit, ale když už "se to může" tak mě to baví o trošku míň. Přesto budu pozdravovat soudružku hraběnku, malovat Žižku minimálně s lehkým kulometem v rukou a plížit se radostně, protože terazky je tu majorom jakési zmatené individuum, jehož vepři boubelatí rozhodně nejsou pro srandu králíkům. (14.08.2016)