Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Josef StřechaHudba:
Miloš SmatekHrají:
Jaroslav Marvan, Meda Valentová, Soňa Červená, Dagmar Frýbortová, Jaroslav Mareš, Eman Fiala, František Hanus, Ota Motyčka, Alena Kreuzmannová (více)Obsahy(1)
Majitel starožitnictví Bořivoj Kohout, v podání Jaroslava Marvana, vládne své ženě, dvěma dcerám a synovi přísnou rukou. Je to v jádru hodný člověk, avšak přehlíží přání a touhy ostatních. Nevidí, že dcera Zdena si našla ženicha, že druhá dcera Helena se zamilovala a že vášní syna Jaroslava je plavání. Zdenčin vyvolený, inženýr Bečvář, se pokusí pana Kohouta v jeho výchovných metodách nalomit, a tak se mu vetře do přízně pod záminkou, že o něm chce napsat knihu. Skutečnou změnu však přinese Bořivojův bratr-dvojče Jaroslav, který je lesníkem a za kterého se Bořivoj v nouzi musí vydávat… Snímek Vladimíra Slavínského, natočený v roce 1947, vznikl podle divadelní hry Poslední muž od F. X. Svobody. Je vlastně také remakem staršího filmu Poslední muž, který v roce 1934 natočil Martin Frič s Hugo Haasem v titulní roli. (Česká televize)
(více)Recenze (146)
"Když řeknu: Zdenko, zde je Tvůj ženich, v tom momentu se do Vás zamiluje, jako když sirkou škrtne. Bez debat." Také mám vycvičenou rodinu. Když něco řeknu a sám si to splním, tak to platí. Když to uslyší žena nebo děti, tak je stejně po jejich. Jsem prostě tvrďák. Skoro jako Bořivoj Kohout. Já jsem se u těch jeho rozkazů, povelů, komandování rodiny či lvů a zejména věšení obrazu bavil naprosto nadstandardně. A na rozdíl od něj, nechci vědět, co dělá rodina, když nejsem doma a už vůbec nechci vědět, co si o mě myslí. Prostě mě mají rádi, milují mě a zbožňují. Tak to je. ()
Marvan v dvojroli jako otec despota a jako jeho bratr - strýc, který je fajn a ráčkuje a když si prohodí role, tak se dozví od své rodiny, že je despota. Jednoduché a předvídatelné, zvláště když je to dle známé divadelní hry, která byla zfilmovaná o třináct let dříve pod názvem Poslední muž a kde onoho despotu hrál Hugo Haas. Překvapivě obě verze mohou fungovat vedle sebe jako fajn podívaná, ikdyž ve verzi s Marvanem je motiv dvojčete uvěřitelnější než panák u Haase. ()
Výborné československé dílo. Nevyrovná se sice už tolik jiným znamenitým prvorepublikovým černobílým klasickým filmům s našimi hereckými velikány, ale i tak se jedná o dílo klasické „svobodné" československé filmové tvorby. Film s výborným námětem, scénářem, režií a hudbou. Ale nade vše zde samozřejmě naprosto vynikajícím způsobem vyniká ve své dvojroli pan Jaroslav Marvan. Musím říct, že v této dvojroli podal pan Marvan excelentní výkon, neboť jde o role téměř naprosto odlišné. Jeho dvojrole byla zahrána s naprostou grácií a šarmem jemu vlastním. Je to už sice dílo téměř ve stínu nastupujícího totalitního režimu, ale i tak jde o výkon skvělý a o báječný klasický film s nosnou a poučnou myšlenkou, která se táhne všemi původními klasickými černobílými filmy (filmy pro pamětníky). ()
Nádherná československá komedie, ke které se po pár rocích vždy s láskou vrátím. Pokud se chcete od srdce zasmát a nejste zhýčkáni filmy postavených na efektech, jak je dnes v módě, tak vřele doporučuji. Jediné, co bych skutečně vytkl je dle mého názoru uspěchaný konec - přeci jen si je mohl vychutnat trochu více. :-) ()
Příjemná poválečná komedie, která ještě připomíná prvorepublikové či protektorátní filmy. Či spíše ještě poslední svěží prvorepublikový závan, než přišly na řadu budovatelské agitky, kde ženy přestavají být krásné a muži jako pracovali pouze na šachtě či na poli. A rovněž i prvorepubliková herecká elita odchází (s výjimkou Marvana, který se tak bravurně dokázal přehrát do rolí typu "Anděl na horách", charakter stejný, jen ty kulisy jsou tak odlišné...). ()
Galerie (14)
Zajímavosti (3)
- Natáčeno v Praze na Malé straně, Karlově mostě a Maltézském náměstí (dům Bořivoje Kohouta). Plavecký závod, v němž dominuje herec Jaroslav Mareš (Jaroslav), byl natočen v plaveckém bazénu pod Barrandovskými terasami. (M.B)
- Keď sa v psychiatrickej liečebni rozpráva pán Kohout (Jaroslav Marvan) so svojím bratom, hraným tým istým hercom, môžeme v záberoch, v ktorých sa pozeráme jednému z bratov do tváre a druhého vidíme odzadu, postrehnúť, že herec braný zozadu nie je Marvan. (ČSFD)
- Divadelní hru F. X. Svobody pod názvem "Poslední muž" zfilmoval Hugo Haas již v roce 1934 jako snímek Poslední muž (1934). Pan Svoboda si prý vždy přál, aby hlavní figuru ztvárnil právě pan Jaroslav Marvan. (Terva)
Reklama