Dařbuján a Pandrhola

O této televizní verzi jsem neměl vůbec tušení a je pro mě úplnou záhadou, protože se jedná o téměř doslovně stejný film, jako pohádka od Martina Friče se Sovákem a Hrušínským. Pokud vznikly ve stejném roce a barevná verze není remake této černobílé, tak se musely točit podle stejného scénáře, neboť mají de facto identické dialogy. Bohužel televizní provedení prohrává na celé čáře ve všech aspektech. Obrazová kvalita není tak důležitá, je daná technikou tehdejší doby, ale herecké výkony (vč obsazení), práce s kamerou, kostýmy - to vše má berevný film na úplně jiné úrovni. (05.11.2022)

Srovnání s barevnou verzí se člověk nevyhne. Barevná verze měla několik výhod proti této. Byla natáčena mimo studia, točil ji velký režisér Martin Frič, který se velkých filmů nebál (např. Císařův pekař - Pekařův císař), a v neposlední řadě obsazení. Sovák, Lohniský, Hrušínský, Záhorský, Hlinomaz a ještě pár dalších jmen. Černobílá verze pak samozřejmě nemá moc šancí na pobodný úspěch, přesto špatná není. Otto Šimánek zase tak špatný jako Smrťák není a totéž se týká i dalších rolí. Studiové kulisy jsou holt studiové kulisy, s tím se toho moc nenadělá. Zvláště nepomůže, když jsou pěkně malované, pokavaď to v černobílé verzi vůbec nejde poznat. Horší je to ovšem s kvalitou obrazu a zvuku, ta je opravdu dost špatná. Obě verze mají na minutu stejnou stopáž a přesto, že verzi se Sovákem si a geniálním Rudolfem Hrušínským jako Pandroholou pustím stokrát raději, tato verze nakonec při pominutí té televizní kvality nevychází nejhůře. (07.12.2020)

Pohádkový příběh z pera Jana Drdy ve fenomenálním zpracování režiséra Martina Friče zná každý. Málokdo však zná také ryze televizní černobílé zpracování režisérem Ludvíkem Rážou, které dokonce vzniklo ve stejném roce, i když se uvádí rok 1963. Těžko říct proč. Snad kvůli případné záměně. Ludvík Ráža stojí i za scénářem a nutno uznat, že neméně zdatně. Takřka to vypadá, jakoby od scénáře k slavnějšímu filmu opisoval. Po dějové stránce není nic, co by se dalo vytknout. Výprava je ryze televizní, tedy i skromnější co se týče kulis, ale ničemu to nevadí. Kouzlo příběhu nese stejně zdatně. Na svou dobu i typickou moralizaci dělnické třídy a upozorňování na vykořisťování chudého dělnického lidu nabubřelými zbohatlíky. Jen je třeba si zvyknout na jiné herce, kteří v ničem nijak nezaostávají. Tento televizní film tedy funguje zcela stejně jako známější verze. Vadou na kráse je jen filmový záznam, takže vlastně není divu, že něco takového Česká televize v dnešní době vysílání v HD rozlišení neuvádí. (14.06.2021)

Zajímavé zpracování hlavně svým obsazením...ale všude tu píšou rok vzniku 1959, i na český televizi, jen v titulkách samotného filmu je rok 1963 (a též na imdb), což mi moc nesedí....Heda Marková umírá v roce 1960 a Láďa Potměšil je ročník 1945 a na 18 tu fakt nevypadá. Překvapila Alena Kreuzmannová, hraje zde tu samou roli, co ve známějším zpracování. :-) (06.12.2020)

Jednalo by se o super televizní pohádku, kdyby neexistoval Fričův film, který byl pro zajímavost natočen ve stejném roce. De facto je to to stejné, co film Martina Friče. Rozdíl je jen v tom, že se jedná o čistě televizní film za pár československých korun. Herci tu hrají obstojně, ačkoliv na Sováka, Hrušínského fakt nemají. Vidět Ottu Šimánka jako smrtku je proti jeho nejslavnější roli pana Taua dost velký rozdíl. Ale Hujer přece byl jen lepší. [90. hodnocení, 6. komentář, 74%] (23.02.2021)