Krajina s nábytkem

Jak může být někdo v životě tak naivní. Může? Vladimír Javorský to zahrál výborně, až mi z něj bylo k pláči. Měl smůlu velkou jako kolo od vozu a k tomu povahu "muchy, sežerte si mě", ale nakonec se postavil k problému jako chlap, který umí čelit problémům. Klobouk dolů před takovými lidmi a takovým filmem. (31.08.2009)

„Velevážení, račte zhlédnout naši komedii, kterak panna vdavekchtivá na jinochu nevinném loudila, aby jeho mladý život nenávratně zmařila a do jeho přízně trvale se vloudila…“ Film o těžkém údělu pošťáka, kterému se potvora postará o „zábavu“, aneb listonoška s listonošem, neměli by dát si košem! Se Zdenkem to není úplně jednoduché. Sice mu člověk fandí a lituje ho, jenže na druhou stranu si je dobře vědom toho, že si Klouček, „sketa jedna konzervatoristická“, komplikuje život naprosto zbytečně sám. Jisté ovšem je, že obsazení Javorského bylo trefou do černého, nedokážu si představit vhodnějšího představitele. A přestože mě tahle tragikomedie převážně bavila, nemůžu se ubránit dojmu, že tvůrci plně nevyužili potenciálu Čepkova umělce, scény s ním totiž patřily k nejlepším. I s přihlédnutím k dobrému konci dávám slušné 4*. „Nenaštvete se, když vám teď něco řeknu?“ - „Naštvu, ale řekni to.“ - „Ono je to všechno tak strašně prázdný, že kdybyste to myslel vážně…tak si snad musíte hodit špagát!“ - „Všechno má svůj čas…“ (24.05.2020)

Vladimír Javorský si mne tímto filmem získal. A po celá léta spokojeně pozoruji, kterak se jeho herecká dráha a výjmečný talent vyvíjejí. Krajinu s nábytkem jsem viděla po dlouhých letech a opět mě dostala! Silný příběh o studentovi v těžké životní situaci. Drsný, lidský, dojemný. Dle mého názoru nejlepší film režiséra Smyczeka. (24.01.2011)

Film mě přilákal svým nezvyklým názvem. Nejde v něm ale o krajinu ani o nábytek, ale o to, co malířovi na obrazech chybělo - o lidi (o co taky jiného). A téma je přes počáteční lehký tón dost tíživé a celé to končí větami, které nezapomenu a které jsou lehce spoilerovité: "Vždyť ani nejseš jeho táta! - Ne, protože jsem jeho máma." (16.10.2011)

Československý film, v němž se musí mladý, nepříliš průbojný student hudební konzervatoře Zdeněk Klouček v podání skvělého V. Javorského vypořádat s velmi nepříjemnou životní událostí. Během bezstarostného léta, kdy pracoval na brigádě jako poštovní doručovatel, se milostně sblíží s Evou (děsivě přesvědčivá Y. Kornová), která mu o několik měsíců později oznámí, že s ním čeká dítě. Překvapený Javorský se nové situaci postaví čelem a snaží se všemi způsoby jako nedostudovaný klavírista zabezpečit budoucí rodinu. Ve vztahu mladého hudebníka a neznámé dívky však nebude vše dle klasického rodinného scénáře, což začíná být patrné od okamžiku, kdy si mladá žena v pokročilém stupni těhotenství neohleduplně pozve na mejdan své přátele, nepřátelsky vyhlížejícího Sagiče a drzouna O. Vetchého. Vzhledem k nejen podivným mateřským pudům své partnerky, ale i k jiným zásadním nesrovnalostem, je ubohému V. Javorskému jasné, že dítě není jeho a při konfrontaci jeho amorální partnerka přizná vinu a bezohledně uteče. Hlavní hrdina ve výborném Smyczekově psychologickém dramatu nyní stojí před mimořádně závažnou volbou, kdy rozhoduje o osudu novorozence a o své vlastní seberealizaci. V roli výstředního malíře, jenž byl, jak se ukázalo, společným známým obou hlavních postav, a jehož malířský styl je obsažen v názvu dramatu, se představil P. Čepek. Dobráckého profesora hudby na konzervatoři ztvárnil v jednom ze svých několika hereckých představeních E. Schorm, známý režisér a významná osobnost československé kinematografie. Rodiče klavíristy s vysokou mírou zodpovědnosti zahráli E. Jegorov a M. Martínková a v malých rolích jeho studentských kamarádů se představili M. Suchánek a J. Langmajer. Za velmi působivý pokládám kontrast mezi počáteční mladíkovou letní idylkou a bezstarostností a nadcházející nutnosti řešení složité životní události. V závěru nadprůměrného snímku předvede záporná postava Eva naplno svůj nelidsky pokřivený charakter a neslýchanou drzost a právě tento moment u mě rozhoduje o udělení maximálního hodnocení. (08.04.2017)