Erin Brockovich

Toto je film zo života a keby pred to nenapísali, že je to podľa skutočného príbehu, aj tak by som ho za taký považoval, lebo podobných mužov a žien ako je Erin je na svete dosť. Keď už to nechcete pozerať kvôli etickému hľadisku, tak si to pozrite kvôli jednému z najúspešnejších právnických prípadov vôbec, to že sa jedná o dobrú vec berte ako bonus. Erin je príkladom zásadovej ženy, ktorá nemala prázdnu hlavu, nehanbila sa za to aká je, bola schopná pre druhých obetovať seba a snažila sa, aby jej blízky a rodina to pochopili. Keďže nie všetci boli pri tom, čo zažívala, často to nedokázali pochopiť a nastávali problémy, bola to ťažká cesta, no nakoniec so šťastným koncom. Táto žena to nerobila kvôli nejakým posraným majetkom, väčšiemu autu, ale kvôli spravodlivosti a kvôli druhým. Aj keď je tento film plný tvrdých slov, tak si buďte istý, že sú to jediné sračky, ktoré však boli len v povahe hlavnej postavy a táto uvedomelá žena dokázala svoje mínusy pretaviť na plusy a dokázala tým skvelé veci. Inšpiratívny a poučný film s Juliou Roberts, ktorá tu už je vyzretá ako víno. (04.06.2013)

Asi není žádné překvapení, když napíšu, že božská Julie si ukradla film pro sebe. Její odhodlání nabíjí energií, její nasazení je přesvědčivé, přidrzrlost zábavná a poodhalený výstřih... Ehm. Každopádně pořádně přiložit ruku k dílu musel také Soderbergh. Právničiny nechal ve filmu tak akorát, soudním scénám se vyhnul a místo toho apeluje na lidské vyznění snímku, tedy na boj jednotlivců proti mocné korporaci. I když důkazy přicházejí Julii někdy až příliš lehce pod ruku a ve vzduchu je cítit mírné zkreslení, ten boj za dobro věci nelze neprožívat a nelze si jej neužívat. Oceňuji také fakt, že tvůrci do filmu vložili drobečky humoru místo toho, aby vyprodukovali suchý životopis, který by nikoho jiného než akademiky nezajímal. "What makes you think, you can just walk in there and find what we want?" "They're called boobs, Ed." 8/10 (18.10.2013)

Pro mne ohromné zklamání. Naprosto nechápu jak mohla Julia Robertsová dostat Oscara. Jí ztvárněná role" inteligentní matky několika dětí, která měla v životě smůlu" je z kategorie těch nejvděčnějších, až trpaně předvídatelných. Jako by taková role už při psaní scénáře vznikala jako vhodný kandidát na ocenění Akademie. A přitom se nejdená o výkon nijak výrazný, tedy, v kariéře Robertsové ano, ve srovnání s konkurencí však nikoliv. Nechci, aby se zdálo, že ji nemám rád. Jen mě popuzuje, že se Oscary dávají za tak průměrné herecké projevy a, trapně podbízivé filmy (při vší úctě ke skutečnosti, které "je" tento film obrazem) Erinina cesta za sebeuplatněním vede skanzenem těch nejohranějších filmových klišé. Tedy, milé dámy, pokud si chcete zdvihnout sebevědomí, film na odpoledne strávené u žehličky jako stvořený... (13.11.2005)

Soderbergh někdy umí a někdy naopak strašně otravuje. A osobní příběh ženy v současné společnosti prostě nemohl dopadnout jinak než druhým případem. Když Julia Roberts hraje snahu, hraje odhodlání a hraje zaslouženě úspěšnou, může to dopadnout i tak, že jí to neuvěřím ani za mák. Z žádného z přítomných herců neukápne ani troška upřímné emoce a Soderbergh celou dobu kašle na diváka, který chce vidět slibované drama. Zato nenápadně pochlebuje všem kritikům společnosti (ohavně prospěchářská veřejnost vs. svoboda a rodinné hodnoty). Američané se někdy nechají zmást pouze změnou závoje. (25.06.2005)

No jo, prostě vím, že tímhle filmem si Soderbergh vykopal nezávislácký hrob a vstoupil tak definitivně na půdu "skvělé velké továrny na sny". (Ač už předchozí Out of Sight k tomu inklinoval, byl to pořád jen takový malý filmeček). Ale rozhodně bych ho neodsuzovala, už jen téma, na něž je nahlíženo civilně a zároveň s nadhledem. Spojení žánru komedie-drama... to zas až tak standardní není. A právě proto -ač pod zástěrkou tetičky komerce- je to přece jen osobitý film, který neodradí. (17.01.2004)