Kafka

Dokážu si představit, že člověk neseznámený s kafkovským univerzem si snímek asi pořádně neužije a chytne z něho leda tak pořádnou depresi. Pro zapálené kafkology je to ale lahůdka! Všechny ty odkazy na knižní předlohy, které na vás dýchají takřka z každé jednotlivé scény, ponurá a stejně tak vzrušující Praha na začátku minulého století, Kafkova persona ztvárněná Ironsem a detaily jeho skutečného života, všude ta hmatatelná úzkost a náznaky šílenství uprostřed bezcílně bloumající lidské masy... Zámek a jeho neprůchodná byrokracie! Na stranu druhou není třeba zapomínat, že se i tak stále jedná pouze o fikci, nikoliv o životopis, a proto není třeba filmu vyčítat jeho nevěrohodnost či rozpory se skutečnou Prahou té doby, žeáno? (08.10.2013)

Dám si do třetice o tomto víkendu film týkající se Franze Kafky, říkal jsem si dnes při výběru tohoto filmu. Mé dojmy po jeho vzhlédnutí jsou však poněkud rozporuplné. Na jednu stranu nelze opomenout skvěle ponurou atmosféru Prahy na počátku 20. století, přičemž za to může nejen (po většinou) černobílý vizuál, ale i některé výborné kamerové záběry (např. záběr ze spodu na Hradčany/Pražský hrad). Za určitý problém filmu však považuji fakt, že film se na začátku tváří jako realistické drama s Franzem Kafkou coby hlavním aktérem děje, ale ve skutečnosti je to spíše jakási mysteriózní krimi a posléze dokonce i science-fiction.  S reáliemi Prahy z počátků první republiky to přitom nemá zhola nic společného. Tedy  s výjimkou obrazu T.G: Masaryka visícího na zdi úřadu. A s reálným Kafkou pak vedle jeho skutečné úřednické práce v pojišťovně už jen pár drobnosti (např. krev na jeho kapesníku po dávivém kašlání nebo zmínka spisovatele před přáteli o jeho úvaze napsat knihu s tématem proměny člověka ve hmyz). A samozřejmě se zde pak ještě můžeme setkat s určitým motivickým odkazem na jeho román Zámek (a možná částečně i Proces). Co mi taky trochu vadilo, byl hudební podmaz v podobě cimbálové hudby, kdy jsem si říkal, že si autoři filmu asi spletli Prahu s Budapeští.  Ve výsledku ale  už jen za tu ponurou atmosféru i vcelku napínavý děj dávám tři hvězdičky (21.05.2023)

"No, I can't deny, despite our differences - I remain your son. And so only that these late, perhaps insignificant, realizations might reassure us both and make our living and our dying easier. " Veliká pocta Praze, menší pocta Kafkovi, velká pocta fantazii, obludnosti techniky, nevypočitatelnosti lidí a vnitřního jekotu. Kafka jako člověk a spisovatel byl podle mého odhadu na míle vzdálen této filmové verzi. Dramatizace a americký přesah, jenž film vychyluje od pravého jména Kafky je z mé strany spíše nežádoucí, každopádně si musí každý nalít čistého vína, podívat se kdo je režisér a jaký je jeho záměr a až následně se rozhodnout zdali chce dotyčný film vidět. Za mě černobíle opojení, které se více než o Kafku zajímá o to, jak z jeho mýtů vytlačit co nejvíce a dostat každého z nás do psychiatrické léčebny. (16.06.2022)

Velmi příjemně mne překvapilo, že Soderbergh nenatočil životopis Kafky, ale pocit, jaký z Kafky a jeho děl máme. V podstatě je to celé surrealistický sen, kde poprvé jsem zažil pocit, že černobílá barva má své opodstatnění kvůli jednomu přechodu, jenž nechci spoilerovat. Sen, do něhož Soderbergh vrazil odkazy jak na Kafkova díla, tak na podobné expresionistické filmy - ostatně Murnau se nám objeví v příběhu také, byť jen v rejstříku -, na některé kultovní scény, a pohrál si i s příběhem. Ten začne jako detektivka, která přejde v mysteriozní detektivku, změní se v mysteriozní thriller a pokračuje hororovými prvky, opět s odkazem na expresionismus. Jenže navzdory hrátkám s fantazií se ve filmu objeví i spousta z "reálného" Kafky - jeho podivný vztah k ženám pouze přes dopisy na dálku, určitá životní lenost cokoliv dokončit, vztah k matce a otci, nemoc apod. Nakonec se dostaneme k úvahám jako stvořeným pro dnešní dobu. "Dav se mnohem lépe ovládá, než jedinec." - "Snažíte se zničit to, co dělá člověka odlišného jeden od druhého." Skvělá je kamera a lokace, jen ta okatá chyba s gramodeskou Supraphon, která v roce 1919 nemohla existovat, té je škoda. Nebo snad šlo o nějaký hlubší záměr? Protože jinak má Soderbergh české reálie ošetřené dokonale, včetně plakátů, novin, hospod, nápisů... Mimochodem, Ondřeje Havelku a Josefa Abrháma (asi jako Eduarda Basse?) jsem málem nepoznal. (03.06.2023)

Zaujímavý a tajomný príbeh. Temné uličky, ktoré vytvárajú dokonalú atmosféru, pekná hudba, nevydarené dvojičky, zvrátené experimenty (otvorené lebky..) a samozrejme – výborný Jeremy Irons ako horlivý hľadač pravdy... Pre mňa je tento jeho výkon jeden z najlepších a najpresvedčivejších, aké doteraz predviedol. (07.07.2008)