Solaris

Pomaly plynúce, komorné existencionálne dielo bez ohromujúcich efektov, bombastickej akčnosti a kašírovanej umelosti sa sústreďuje na príbeh psychiatra, ktorý pomáha liečiť civilizačné trápenia iných, sám sužovaný stratou manželky. Jedného dňa je povolaný na pomoc pri objasnení záhadných udalostí, ktoré sa stali na vesmírnej lodi skúmajúcej planétu Solaris, vyžarujúcu akúsi komunikatívnu energiu. Po prílete nachádza posádku v značne dekonštruovanom stave, či už fyzickom alebo psychickom. Onedlho príde na príčinu, prostredníctvom ktorej je konfrontovaný nielen so svojím doterajším životom a príčinami smrti jeho manželky, ale aj so sebou samým a s odvahou ponechať svoju fyzickú schránku neznámemu svetu. Je možné z predchádzajúcich vzťahovo-životných udalostí zopakovať si niečo inak a snáď aj lepšie? Nastolené sú aj iné, priamo nevyslovené otázky o smrteľnosti, zmysluplnosti nahradenia starého novým, o možnosti, či nemožnosti zostrojenia kópie niekoho len prostredníctvom myšlienok a spomienok niekoho druhého, o tom, či má človek právo rozhodovať o osude inej formy života, či forma je len fantáziou, vírusom, a podobne. Isteže, knižná predloha Stanisława Lema je kongeniálna, Tarkovského spracovanie vynikajúce, ale ani táto verzia nie je vôbec zlá, čo je vzhľadom na rok vzniku, krajinu vzniku a hlavného hereckého predstaviteľa temer maličký zázrak. (03.08.2004)

Ku tomuto filmu som sa dostal vďaka knihe. A ku knihe som sa dostal vďaka kamarátke, ktorá mi ju dala so slovami: "Prečítaj si to, mohlo by sa ti to páčiť." Nemýlila sa. Rovnomenný román poľského spisovateľa Stanislawa Lema sa mi veru páčil. No a filmová adaptácia v réžii Stevena Soderbergha sa mi páčila tiež. Niekoľko detailov je síce zmenených, ale inak to dokonale vystihuje atmosféru literárnej predlohy. Nie je to žiadne popkornové sci-fi plné mimozemšťanov, laserových zbraní a vesmírnych bitiev. Jedná sa o hlboko psychologickú, komornú science fiction drámu, kde hlavnú úlohu bravúrne stvárnil George Clooney. **** (12.03.2015)

Scénář: Steven Soderbergh .. Prý chceme zrcadla. Chceme vlastně? Stevene, Stevene, forma dobrá, myšlenka knihy Lema rovněž lehce zachována, ale co ta plochá a prázdná realizace? Dialogy a hloupé slovní úskoky jsou místy děsné, emoce téměř žádné a oni se pořád milují, i když vlastně nežijí. (04.10.2007)

Soderbergh je skvělý režisér a je to vidět prakticky v každém záběru. Strohá výprava a kostýmy, pomalé tempo a hudba, zajímavé obsazení v čele s Clooneym a McElhone – za jiných okolností bych byl maximálně spokojený. Ale jako člověk, který četl předlohu již několikrát, takový rozhodně nejsem. Tohle rozhodně není film o Solaris (navzdory názvu) a už definitivně ne o nemožnosti komunikace s odlišnou inteligencí. Solaris je vidět jen z okna a komunikovat se s ní rozhodně nikdo nepokouší. Soderbergh mne tedy tentokrát zklamal jako scénárista, když napsal film o něčem jiném než byla kniha. (03.12.2004)

Soderberg se filmařsky znemožnil... Nedokázal se zcela oprostit od ruského originálu, obsadil typově stejné herce, nahodil obdobně pomalé tempo, ale naprosto selhává obsahově. Veškeré myšlenky jsou maximálně redukovány, střih odstranil všechny zbytečnosti za snahou vypíchnout to nejdůležitější. Velmi smutně dopadají nudné vzpomínky, stejně tak "vztah" hlavních protagonistů. Tam, kde Tarkovskému stačilo jen lehce naznačit a nechat na divákovi, Soderberg vše doslovně vysvětluje; postavy si pokládají triviální otázky - opět v rozporu se zvolenou formou. Jednoduše tragédie. (23.12.2006)