Traffic - Nadvláda gangů

Drogové filmy jsou moje parketa, tak není divu, že i Traffic mě velmi potěšil. Avšak ještě dřív než drogy, udeří do očí roztěkaná ruční kamera se skvěle zvolenými filtry, měnícími se stejně jako se střídá vyprávění jednotlivých příběhů. Příběhů policisty, soudce a manželky drogového dealera, které zdánlivě nemají nic společného, ale spojuje je jedna mohutná pointa - boj proti drogám. Film se divákovi emocionálně nijak nepodbízí a úspěšně se vyhýbá patetičnosti, naopak je velmi reálný. Potěší také výborné výkony tří hlavních představitelů, mezi kterými kral(ovn)uje Catherine Zeta-Jones. Výrazný zápor film nemá, ale jeho jednotlivé části se v celku mohly spojit elegantněji, resp. už jsme to viděli i lépe. 9/10 (09.09.2008)

Hloubková analýza drogami zmítaného světa, která kupodivu nikdy nesklouzne do pokrytecké pseudo-umělecké podoby, až do samotného závěru si zachovává vysoko nasazenou laťku formální brilance (artem okořeněný dokumentaristický facelift, obměny filtrů, anarchistický střih) a zvláště překvapuje tím, kolik toho má na srdci - aniž by mi jedinkrát přišla na mysl vtíravost a emocionální vydírání (dokonce i silný závěrečný apel je podán zcela obyčejně, bez patosu, téměř odosobněně...). A o tom, že jde o nejlepší Stevenův film snad není ani pochyb. (03.12.2008)

Pseudodokument, jemuž výrazně dominuje vytříbená forma obrazu stylizovaná do pestrobarevných filtrů modré a žluté. Soderberghovo opus magnum vypadá vedle jeho dalších počinů jako vytržené z kontextu a leč je obsah zranitelný a v celku působí spíše rozpačitým dojmem, v detailech je vidět jeho síla a nejedna scéna se vám vryje do paměti. Škoda jen těch pár nezajímavých dějových linek a střihových hrátek (vůbec bych se nedivil, kdyby původní verze sahala na 4 hodiny čistého času). (10.07.2005)

Steven Soderbergh si vypůjčil atraktivní téma obchodu s drogami a zaobalil ho do vypravěčského hávu, který charakterizuje nezávislou americkou kinematografii posledních let. Jeho několikaproudé drama však zdaleka formou nedosahuje brilance např. 21 gramů či Mementa, je to spíše opatrné a předvídatelné ozvláštnění obsahu, podobně jako dokumentární kamera a hra s barvami, která mi v tomto případě nepřijde nijak zvlášť vydařená. Co se mi vydařené zdá, jsou herecké výkony – zejména Benicio Del Toro svým démonickým kukučem napraveného hříšníka opět přesvědčuje na 100%, líbil se mi i Michael Douglas, který bravurně sehrál vystřízlivění typicky amerického sebevědomého politika. To nejcennější v Sodeberghově filmu vidím v příběhu a jeho pointě. V pohledu na onu "válku" s drogami, která je plná beznaděje a deziluzí a v konečné fázi i malých vítězství. Není to nijak radostné vypravění o hrdinech, kteří efektně zničí drogové bossy. Traffic ukazuje, že napřed by takový hrdina musel zničit vlastní děti. Ačkoli mě snímek svými filmařskými kvalitami nijak nenadchl, jsou tu pořád tyhle světlé stránky, pro které stojí za hřích. (10.07.2005)

Drogy, zbrane, mafie, kto je sviňa, prežije! S tematikou točiacou sa okolo drog, s thrillerovým spracovaním, určite asi najoriginálnejší námet, najlepšie spracovanie a najdôveryhodnejšie prevedenie z palety hercov, filmových stars, ktoré by stačili na štyri plnohodnotné filmy. Na Sodenbergha a jeho fajnšmekrovský casting sa bude ešte dlhé roky spomínať. Takúto plejádu hviezd nevidíte ani na odovzdávaní cien Akadémie. Troj-dejová línia vo vizuálnej peckovej verzii, kde každá príbehová línia predstavuje samostatnú jednotku drogového priemyslu, je strhujúca. Distribúcia, predaj, konzumácia. To všetko skvelo skombinované, podobne ako pecky od Ińárritu. 100%. (15.01.2006)