Vysvobození

Čtyři městští frajeři středního věku přijeli sjet divokou řeku a ukázat horalským buranům, jak se dá správně užívat života. Jenže řeka ani horalé nejsou tak přátelští, jak se domnívali... Budoucí boj už v úvodu naznačuje výtečná hudební scéna trumfujících se muzikantů: http://www.youtube.com/watch?v=1tqxzWdKKu8 Parádní drama o přežití, ve kterém nad jiné exceluje Jon Voight v roli nejrozvážnějšího z výletníků. I jemu však bude ve snech mávat vynořující se ruka... (25.03.2012)

Koukám, že někdy je lepší sjíždět Vltavu plnou zájezdů přiopilých blbečků co jedou vodu poprvé něž nějakou takovou říčku jako parta z filmu. Vysvobození, to jsou klasické americké filmové sedmdesátky se vším všudy tak jak je máme rádi. Stát se vám může ve filmech z těch dob ledacos, ale jedno se vám nestane. Nemůžete si zkrátka zaměnit pravýho americkýho rednecka s filmovým hrdinou. Někdy se prostě fakt musíte ztratit aby jste něco našli. To není moje moudrost, to je hláška ze začátku filmu. Námět filmu je zajímavý, zajímavější o to víc, že v už z našeho pohledu dřevních  sedmdesátkách řešil věci jako odtržení od přírody a degeneraci člověka v moderní světě. Až vypnou proud a nebude benzín, kdo bude umět vzít luk a přežít? Oč aktuálnější je ta otázka dnes ať už jde o umění přežít nějakou eko katastrofu, blackout nebo jen obyčejné násilné napadení agresorem. Když vidím dnešní mladé vystajlované mladíky v elastických přiléhavých kalhotách úzkostlivě střežící  sněhobílost svých bílých polobotek občas si sám sobě kladu otázku zda je ještě v těcho mužích dneška kapka testosteronu a zda v nich dříme něco jako instinkt pro přežití (nezaměňovat s uměním najít někde nabíjecí port, free wifinu nebo Mekáč) a zda by tato generace byla schopná v případě konfliktu nejen se zastat na ulici slabšího, ale třeba i jít bojovat a bránit svoji zem. Jestli o to byl strach v sedmdesátkách, tak já ho mám dnes o to větší. Třeba se pletu, ale prověřovat to raději nechci! Dávám za 4 výstřely z luku. A hráč na banjo Billy Redden byl fakt boží, mráz mi z něj šel po zádech a hned jsem věděl, že by chlapci měli naskočit do aut a zmizet v záři velkoměsta ! Jinak při filmu se mi vabavilo něco podobného a to Jižanská pohostinnost z roku 1981, kde pro změnu parta vojáků národní gardy při výcviku v cajunských močálech taky narazí na partu místních a společnou kalbou to fakt neskončí. I když záleží co si představujete pod společnou kalbou... :-) * * * * (04.06.2021)

Pure Apocalypse aneb jak z nás mezní situace v divočině nedělá ušlechtilé a hrdinské bytosti, ale vyděšené a úlisné tvory bez morálky. Původně romantická póza degeneruje až v závěrečné obrazy celkové zkázy - výjevy ze zanikajícího města jsou mrazivým komentářem k morálnímu úpadku hrdinů. Film, který je v každém ohledu nesmírně fyzický a myšlenkově naléhavý - rozbíjí tradiční dichotomii dobra a zla a z boje o přežití dělá i problém etický. Skvělé je, jak Boorman využívá "předsudečný" odpor diváka k zaostalým horalům a tak ho vlastně staví do role spolupachatele i jak v postavě Burta Reynoldse problematizuje archetyp sebevědomého chlapáckého hrdiny. Zestárlo to jen v několika technických ohledech, jinak brilantní ukázka filmařiny s obsahem a drásavou atmosféra (bendžo duel je typická sekvence do učebnic). (18.03.2012)

"TU ŘEKU NEMůŽEŠ PORAZIT." Mistrovská klasika hixploitation, buranského subžánru exploitation, která se výrazně zapsala do popkultury. Proslulá je zejména "banjo duelem" a scénou mužského znásilnění, jež inspirovalo Quentina Tarantina, který film viděl jako malý, k podobné scéně v PULP FICTION. Mimochodem v televizní verzi filmu bylo znásilnění vystřiženo a zůstalo ponecháno jen ponižování Beattyho postavy, kdy je polonahá nucena k prasečímu kvičení (které bylo údajně Beattyho nápad při improvizování scény na place). Film od začátku dýchá tísnivou atmosférou, k níž přispívá zejména výborná kamera, těžící maximum z malebné krajiny, a hudba. Spisovatel James Dickey (zahrál si šerifa, který na konci filmu varuje hrdiny, aby se už nevraceli) pro film adaptoval svou stejnojmennou dobrodružnou novelu vydanou rok předtím a o režii soupeřili John Boorman a Sam Peckinpah. Potom co se Boormanovi podařilo urvat práva, natočil Peckinpah v témže roce podobný snímek STRAŠÁCI, adaptaci jiného kontroverzního románu. VYSVOBOZENÍ mělo skromný rozpočet 2 miliony dolarů a aby se ušetřilo, produkce nebyla pojištěná a herci přesto dělali veškeré kaskadérské kousky sami, jak vidno z jejich detailů při sjíždění peřejí a to kromě Neda Beattyho nikdo z nich předtím v kánoi neseděl. Shodou okolností jediný kdo se přitom zranil byl Burt Reynolds, jehož postava se při sjíždění peřejí zraní i ve filmu. Natáčelo se na Chatooga River, řece oddělující Jižní Karolínu od Georgie a rok po uvedení filmu se tu utopilo 31 lidí, kteří se ji pokoušeli sjet po vzoru filmových hrdinů. Film byl nominován na Oscara, Zlatý Glóbus a Cenu newyorských kritiků za nejlepší film a režii, Dickey byl ještě nominován na Zlatý Glóbus za scénář. Song "Dueling banjos" vyhrál v roce 1974 Grammy Award for Best Country Instrumental Performance. (01.10.2006)

Základný kameň hixploitation síce nie je archetypálnou žánrovkou, lebo tu sa iba tvorili kontúry žánru, je to ale surový thriller o strete nafúkaných mešťanov a divokých horalov, bez sympatický postáv, s výdatnou atmosférou Apalačov a úsporným minimalistickým prístupom (takmer žiadna hudba, minimum postáv). Len tie nočné scény sú úplne na palicu. (30.05.2020)