Vysvobození

A tak jako voda poklidně plyne v řece, kterou sjíždějí hrdinové tohoto filmu, stejně klidně plyne jejich příběh. Zhruba první půl hodinku se seznamujeme s jejich charaktery a plánem pro následující výlet. Postižený, avšak talentovaný chlapec si s jednou z postav střihne fenomenální duet na benjo. Poté se vydají na řeku a veslují. Jenže v jeden okamžik se vše zvrtne, zpočátku zcela "nevinně" vyhlížející nepříjemností v podobě dvou mužů. Ano, zase tu máme ty podivné, zvrhlé a brutální místní "vidláky", kteří tolik rádi ve filmech znepříjemňují obyčejným turistům jejich plány. "Něco" moc špatného a neřestného se přihodí. A poté, jakoby byla vyčerpána veškerá kapacitu snímku, která byla až do nyní tak zdařile navršována. Slibně se rýsující "survival thriller" se tak postupně začne rozmělňovat do, sice pořád docela slušně napínavého děje, který už však nemá příliš co nabídnout. Ale je mi zcela jasné, že na tehdejší dobu to muselo být pro diváky nervy drásající. (29.11.2012)

Základný kameň hixploitation síce nie je archetypálnou žánrovkou, lebo tu sa iba tvorili kontúry žánru, je to ale surový thriller o strete nafúkaných mešťanov a divokých horalov, bez sympatický postáv, s výdatnou atmosférou Apalačov a úsporným minimalistickým prístupom (takmer žiadna hudba, minimum postáv). Len tie nočné scény sú úplne na palicu. (30.05.2020)

Klasický dobrodružný snímek (vodáci si přijdou určitě na své), měnící se postupně v napínavý exploitation thriller v němž se ale na rozdíl od většiny jiných negeneruje stovkou přestřelených na pokraji smrti balancujících momentů, nýbrž věrně stupňovanou atmosférou a pocitem, že přesně to se může třeba stát. Samotný příběh je celkem prostý ale obsahuje některé nezapomenutelné momenty jako třeba slavný duet banjo-kytara (slavná skl. Duelling Banjos) v úvodu aj. Kouzlo samotného filmu však hlavně spočívá v neposlední řadě v jeho dvojznačnosti. Nad rámec čistě dobrodružného filmu je zároveň jakousi alegorií o pocitu nadřazenosti městského člověka vůči nevyspytatené přírodě. Chvílemi jsem s těmi chlapáky skutečně cítil také jakousi beznaděj zvlášť při drsné scéně v lese a při zničení jedné lodi z důsledku nárazů do silných peřejí, ale i třeba pohled na brečícího drsoňe Reynoldse (bez kterého by tam zcela jistě všichni na začátku nepřežili) mě dostal do úzkých a postavil k zamyšlení. Samotné zakončení filmu je také trochu překvapivé (čekal jsem možná trochu víc) jakým by současný Hollywood pohrdal, avšak zcela neprávem! Film určitě ve své době něco znamenal a byl jistým přínosem (definoval a spoluvytvářel exploitation žánr, který se pak dále dělil na různé subžánrové odnože.. etc), stále nás všechny provokuje, je i k zamyšlení, dnes už ale takovou sílu krom jisté kultovnosti nemá. Tři silné scény to zas nějak moc nevytrhnou. Hodnotím tedy čistě z dnešního pohledu, pak se trochu přikláním k samotnému přínosu a významu filmu na světovou kinematografii, a hvězdu navrch dávám i za velmi dobrou kameru a samozřejmě i za fanouškovství. Jelikož podobné filmy vážně můžu. Takže mi to vychází na krásných 5* a ne jinak. Když bych měl ale i tak srovnat a porovnat tak "Straw dogs", zhruba ze stejné doby, jsou pro mě přeci jen o kapánek lepší. Komentář zde jako 17-tý v pořadí. (21.05.2006)

Chlapské nechtěné dobrodružství, jehož hlavním kladem je precizní kamera v kombinaci s výtečně budovaným napětím a dobří herečtí představitelé. Scénář je silný zejména ve své první polovině, při kterém dotyční cedí dvojsmyslné a chytré dialogy jako na běžícím pásu. Druhá půlka sází spíše na strhující akci, při které se vlastně paradoxně nic neděje a závěrečné přehodnocování. To, spolu s dohrou, překvapivě nestrhává nic z dramatičnosti a zbavuje se častého syndromu šlápnutí vedle a zbytečné nastavované kaše. Ona kultovní scéna znásilnění nestojí prakticky za řeč, narozdíl od strhující kytarové brnkačky na počátku. Snímek, který dokládá ono známé tvrzení, že v jednoduchosti tkví síla. (12.08.2005)

Boorman mistrovsky stupňuje napětí a strach. Už při úvodním duetu na banjo jsem měl takové divné tušení, aniž bych si ho nějak rozumově zdůvodnil, že tu není něco v pořádku. Divný pocit postupem času narůstal a potom to náhle přišlo, jako pěst mezi oči. Scéna znásilnění, působivá a ohavná a málokdy jsem někomu přál smrt jako těm dvěma odporným domorodým kreaturám. Je to předčasný vrchol filmu, zbytek už nemá takovou sílu. (11.05.2003)