Mumie se vrací

Priemerný až mierne nadpriemerný film, na ktorý sa dá dobre pozerať. Oceňujem jeden fakt. To že do príbehu sa postavy dostávajú celkom prirodzenou cestou. Pokračujú vo výskume a natrafia na múmiu (alebo čo to bolo). Inak vo filmoch to býva, že "náhodou" do ich pokojného života OPAŤ zavíta zlo a pod. (22.10.2005)

„Tak a teď to do nich napereme lidi!“ Tohle by tak nějak asi mohl říct Stephen Sommers svému štábu, když začali patlat tuhle velkou adrenalinovou smršť efektů a převtipnělých hlášek. Ono známé pravidlo velkorozpočtových nářezů, že dvojka musí být ještě velkolepější, efekty v míře více než přemrštěné a akce dávkovaná v nepředepsaných poměrech, to všechno se podařilo do puntíku vyplnit. Scénář uzpůsobený tomu, aby nepřekáželo nudné vyprávění a mohlo se vesele blbnout u počítače, kde ruka animátorova klikala na upocenou myšku pod stále se opakujícím příkazem „víc, víc!“ Jenže jednička byla jasně mířená pro pobavení masy. Nikdo nikdy nemluvil o záměru zabývat se historií nebo jakoukoliv realističností. Tady jde prostě jen o prožitek, ten který na vás to běsnění digitálních živlů zanechá. Jasně, egyptologové z toho musí čapnout psotník, ale to je zanedbatelné procento diváctva. Začátek, možná celá první třetina působí nepřehledně, do očí bije snaha vtěsnat digitály všude kam jen lidská noha vkročí na úkor jejich působivosti, ale s postupem času se prostor zvětšuje a scény se zpřehledňují. Brendan Fraser je tu vlastně jen figurkou co kope na všechny světové strany a bez své brokovnice nejde ani na záchod. Rachel Weisz oproti němu zase naopak dostala prostor i ve vyprávěcích momentech a jen dokazuje samozřejmost, s jakou dávní předci zvládali kung-fu. Jak jsem říkal, hlášek je tu přehršel a ne všechny působí tak, jak záměr napovídal. Z těch povedenějších si dovolím připomenout tuhle: „Naposled sem to koupil do zadku. Držim smutek za svou řiť.“ Animace postav jsou úderné, přesně tak jak bylo v plánu, aby divák zeširoka otevřel ústa a slina údivu kapajíce mu na tričko zapsala tuhle podívanou na nějaký ten den do paměti. Dokonce zašli tak daleko, že The Rock si tu zahrál, aniž by si tu vlastně zahrál (zajímavý je původce hlasu jeho postavy krále Škorpióna - Max Cavalera, frontman metalové kapely Sepultura). Co se hudební složky týče, těžko něco vytýkat, protože Alan Silvestri docílil jemné pompéznosti nedigitální cestou úderných kompozic. Tak co? Kam s tím? Když bych si řek „jó jde jen o zábavu“ a vykašlal se na film jako takový, bylo by to za 4. Když se v tom ale trocha povrtám, minimálně půlka hvězdičky jde dolů. To by takoví Karloff a Lee mrkali na drát, kam ty jejich mumie dokormidlovaly. (20.02.2005)

Nebýt několika povedených vtipů a dobrého obsazení v čele s Brendanem Fraserem a Rachel Weisz, byla by to naprostá katastrofa. Atmosféra je nulová, za což může z části i podprůměrný vizuál troskotající převážně na otřesných tricích, se kterými se zde opravdu nešetří. Příběh je zbytečně překombinovaný a pitomý, což by se ještě dalo přežít, to, že film v některých pasážích vyloženě nudí, je ale už celkem zásadní problém. První Mumie poskytovala slušnou a řemeslně dobře zvládnutou zábavu, což se o zbytečném pokračování rozhodně nedá říct. 40% (19.02.2010)

Neohrožená egyptoložka, její zbabělý bratr, který se štítí jakékoliv námahy, a její hrdinsky švihlý manžel. Navrch otravný synek a další zápletka s nebezpečnými silami zla je na světě. První Mumie velmi mile překvapila. Přibylo pár postav, narychlo spíchnutý příběh a jede se dál. Všichni víme, že návrat přišel zejména proto, aby producenti schrastili další dolary. Snažíme se překonat rozmáchlost jedničky, ale zoufale se nám to nedaří. To, že do dvou hodin nacpeme všechno, co si zamaneme a co snese velkorysejší rozpočet, neznamená záruku úspěchu. Výsledkem je přehuštěnost, mnohdy doslova chaos, jindy bohužel i nuda a přeplácanost. Jednička představovala šťavnaté dobrodružství plné výborných triků a cynického humoru, dvojka už lehce olizuje fantasy žánr. Triky jsou velmi často samoúčelné a nestrhnou, ač je to pořád solidní popcornová jízda. I jednička místy kašlala na logiku děje a pomohla si několika umělými popostrčeními, ale tady je to už sakra vidět. Jak Brendan Fraser, tak Rachel Weisz jsou znovu velmi solidní, ale na plátně si už tolik nerozumí (jednička byla přeci jenom o jejich opačných povahách a postupném sbližování se). Ale co, tady jde o úplně jinou zábavu. Klidně bych ocenil půlhodinu dolů. (11.06.2016)

Změna žánru z dobrodružně-komediálního hororu na počítačovou fantasy hru - to je gól. Pro Mumii opravdu dobrá volba. Už člověk nemusí nad ničím přemýšlet, protože když hrajete nějakou tu počítačovou hru, taky bezmyšlenkovitě paříte. A o tom právě pokračování Mumie je. Všeho je tu dost (někdy až moc), trysko-vzducho-loď je sice už dost silný kafe, ale proč ne. Vždyť tenhle "film" nezná hranice. Imhotep se řeže s O´Connelem už jako Neo v Matrixu a jeho procítěné hlášky ("Oh, I hate mummies!") mu hezky sednou do huby a jeho manželské handrkování plus mladý synátor - třešnička na dortu. I ten Scorpion-King vypadá jak z nějakého preview k právě chystané počítačové hře. (01.04.2003)