Mumie

Parádní dobrodružný propletenec mnoha vedlejších postav, charizmatického záporáka, příznačně odvážného hlavního hrdiny a krásné a nemotorné dívky v nesnázích. Tuhle srdeční záležitost bych mohl sledovat od rána do večera, hudba Jerryho Goldsmithe a Sommersova nadšená režie pomohly stvořit nezapomenutelnou jízdu. (21.04.2007)

Mám rád dobrodružné filmy, mám rád Indiana Jonese, líbí se mi Rachel Weiszová, ale "Mumie" se mi nelíbila. Je to na mě až moc přeplácané počítačovými triky, zjevná snaha podobat se Hollywoodským dobrodružným filmům předválečných let se příliš nepovedla a místo toho, za podpory téměř televizního scénáře, vznikl tento film. Film pro milovníky popcornových zábav. Rachel Weiszová odehrála svůj standart, zato Brendan Fraser, který je i po námaze a všelijakých akcích pořád nafintěný a načesaný, mě nezaujmul. Nelituji toho že jsem film viděl, dá se na něj koukat, ale nijak mě to neoslovilo. (30.01.2006)

Dobrodružně odpočinková popcornová jízda s příchutí zholywoodštělé egyptské mytologie. Slušné efekty, dobrá výprava a charismatický hrdina jsou hlavní klady. Poněkud infantilní styl humoru zase největší zápor. O nového Indyho nejde ani ve snu, stejně jako to není remake původní universalovské Mumie, ale pravda, že díru po nich se Fraserovým eskapádám zalepit daří. I když pouze částečně. (24.01.2007)

Když se po letech diskutuje na téma ´´ nejlepší nástupce Indiana Jonese ´´, většinou dojde ke shodě na Mumii z roku 1999 od Stephena Sommerse. A to ne náhodou. Indiana Jones je možná jenom jeden (respektive čtyři, brzy pět) a srovnávat Indianu Jonese a Mumii není tak jednoznačné, minimálně duchovním nástupnictvím a faktem, že po téměř 25 letech se těchto nástupců vyrojilo ještě méně než šafránu je ovšem jasné, že by se na Mumii z roku 1999 nemělo zapomenout. I proto, že se na ní zub času prakticky nepodepsal, nepřišla tak o své kouzlo a spolu například s prvním Matrixem, Americkou krásou, Klubem rváčů, Šestým smyslem či Magnolii tvoří jeden z důvodů, proč je rok 1999 v rámci filmu tak zásadním pomníkem.   Mumie z roku 1999 z dnešního pohledu působí jako přesně ten ideální blockbuster v té nejčistší podobě, za které by byl dnes rád každý. Funguje v něm děs, napětí, dobrodružství, humor i romance. Stephen Sommers vzal Mumii a dávno po výkonech Borise Karloffa jí pojal tak ideálně svěže na sklonku mezi 20. a 21. stoletím.   Sommers měl tehdy velké štěstí na casting (Brendan Fraser svým podáním Ricka O´Connella automaticky stvořil nového oblíbeného akčního hrdinu) a i když nejspíš nikdy nebude vnímán jako fenomenální režisér, z Mumie tehdy vytěžil maximum. Výpravou v Egyptě, scénářem, který dokázal spousty prvků zpracovat do jednoho funkčního celku a natočil jednoduše bravurní akční blockbuster, ze kterého vyskakují velmi milé vzpomínky i po x zhlédnutích.   Poměrně epické měřítko se solidními vizuálními efekty, které se velmi drží i čtvrt století od vydání (na rozdíl od pokračování Mumie se vrací a legendárního Dwaynea Johnsona v roli Krále Škorpióna). Jednoduchou zápletku Sommers vykoupil tím, že ze své Mumie udělal jednu obří atrakci, která by dnešním blockbusterům mohla být čirou ukázkou, jak na to.   Stačí se zaposlouchat do famózního soundtracku Jerryho Goldsmitha, sledovat ty nádherný kamerový výjevy, sledovat herce, které si své role očividně užívají (i Arnold Vosloo byl na Imhotepa skvělá volba) a především skutečně sledovat, že to Sommers celé vede schopnou rukou, která má šarm, styl, funkční atmosféru v mnoha ohledech (v momentech, které mají být napínavé i čistě zábavné) a především skutečně schopnou ruku. Sommers se možná i díky svým následujícím filmům nezapíše do historie jako světoborný tvůrce, za svou kariéru ovšem dokázal, že má minimálně zajímavé tvůrčí nápady. Což je velmi přítomné i právě v jeho první Mumii.   Mumie není jedním z nejoblíbenějších dobrodružných filmů posledních 25 let pro nic za nic, Sommers v roce 1999 skutečně dokázal v jistém ohledu navázat na původní trilogii Indiana Jonese a dodat prostě skvělé dobrodružství, které šlape i po letech a funguje jako balíček mnoha různých emocí. Parádní vizuál, výrazný styl a především i po letech ukázka toho, jak natočit parádní dobrodružnou záležitost...... (25.03.2022)

Mumie mi v dětství připadala jako jakýsi Indiana Jones z Wishe - a dnes je sice pořád Indiana Jones z Wishe, ale už na ní vnímám i jak dobře funguje jako komedie/parodie, a taky ty tehdejší laciné triky, svícení a kulisy už nejsou jen hnusné, ale teď už mají i jisté retro kouzlo ala Souboj Titánů.Za zásadní problém u ní ale považuju že je výrazně zábavnější ve své první polovině, která je hlavně o postavách a dobrodružství, než v té druhé kdy už se víceméně jen nahání s digi Imhotepem. 7/10 (18.08.2021)