Excalibur

Velká nuda. Vyprávění je poněkud nesouvislé a v hovorových sekvencích nezáživné, akční scény jsou zase natočeny zmateně a divák se v nich jen ztěží orientuje. Naopak velkou pochvalu zaslouží velmi zdařilá fantasy atmosféra, nádherná hudba od Trevora Jonese a herecké obsazení, které vše hodně zachraňuje. Jinak tenhle slavný film je legendou asi jen pro ty, co na něm ujížděli už v 80. letech. Dnes už je to přeci jen dost vyšumělý pohár. (02.05.2013)

"Excalibur" je vzorovým příkladem filmu, který je natočen pro radost a nikoli pro prachy. Je na tom vidět, jak si s tím režisér John Boorman pohrál. Tato legenda o králi Artušovi je asi tím nejkeltštějším a nejtajemnějším středověkým příběhem všech dob. Herci nejsou nijak známí, v některých rolích se však objevují některé budoucí hvězdy. Své party však zahráli skvěle. Ale herectví v tomto filmu není to podstatné. Podstatná je režie, kamera a hudební stránka. Vypiplaná malebná kamera v panensky nádherné přírodě Irska spolu s decentními kouzly, to je první polovina. Druhá polovina je temná jako minulost kriminálníka a je všeho víc. Víc krve, soubojů, brnění, kouzel, lesku. Hudební výber geniální (Wagner, Orff). Z filmových postav mě nejvíce potěšil čaroděj Merlin (Nicol Williamson podal možná nejlepší herecký výkon filmu). Není to žádný vypelichaný dědek s vousy na zem, ale urostlý muž v nejlepších letech. Nádherným způsobem mu v českém dabingu propůjčil hlas Oldřich Vlach. "Excalibur" je poctivá záležitost a nadčasový skvost pro milovníky dobrodružství, rytířů a středověkých legend. (28.02.2005)

Nevím, co byste chtěli za herecké výkony, pokud jde o onta tou mythou. Jsou stejně trapné jako Wagner, jako středověké opěvy, jako Homér. Artuš je bájný předurčený král a ne nějaký pan přesvědčivka. A Lancelot? Naprosto přesný panák středověkých rytířských legend: Ikona rytířství, nejzdatnější bojovák, který hledal, komu by sloužil, až ho našel. A samozřejmě zapřísáhlý intaktní milovač královny, jak se za starých dobrých časů slušelo. Ovšem uznávám, že životnější ztvárnění Merlina, nepostrádající smysl pro ironii (jež je mýtu bytostně cizí), to vše šťastně vyvažuje. Ostatně jde přece o bytost, která má už ze svého určení nejen přístup a prostup, ale tudíž i odstup. Jinak pokud jde o mne, největší orgasmus jsem měl, jak Uryens pasuje Artuše na rytíře. A ještě několik menších. Autentický mačo pathos, že mě to místy dojalo až k slzám. Navíc je nutno ocenit odvahu přijít s tímhle šest let po Monty Pythonově Svatém grálu (jemuž Excalibur na několika místech zdatně konkuruje). V celku bych nerad nechal Excalibur bez důkladnější exegese. (11.09.2016)

Můj nejoblíbenější film všech dob. Dostal mě hned napoprvé a od té doby nevynechám žádné jeho vysílání v televizi. Nepříliš známí herci (až na pár výjimek) hrají naprosto úžasně. Celý film je dokonalá a jedinečná fantasy, král mezi filmy tohoto žánru. Legenda o králi Artušovi nebyla nikdy předtím ani potom natočena tak mistrovsky, řekl bych "artušovsky". Navíc je doprovázena skvělou hudbou. Doporučuji každému. DOPLNĚNO v ROCE 2007: Excalibur je sice skvělý film, ale přeci jen musí nakonec ustoupit z první pozice skutečné kvalitě. Sentiment, nesentiment, promiň Johne Boormane, snad promine i sám král Artuš, ale Excalibur klesá na 2.místo... (03.08.2002)

"I am your humble knight, and I swear allegiance to the courage in your veins. So strong it is... I doubt you no more!" Co se do úrovně zpracování týče, zaujímá "Excalibur" mezi tématicky spřízněnými adaptacemi starodávného příběhu o králi Artušovi a rytířích Kulatého stolu zcela bezkonkurenční postavení. Snad jen sami angličané (nenechte se pléct americkou produkcí) totiž byli předurčeni vdechnout svému národnímu mýtu tak neskutečnou míru magična a syrovosti. A ta přiznaná a místy až přízemní strojenost, s níž je legenda předkládána, tomu jen napomáhá. Zatímco ostatní zpracování legendy se povětšinou jen povrchně soustředí na zachycení milostného trojúhelníku Artuš-Guenevra-Lancelot, dílo J. Boormana se snaží podat Artušovský mýtus v celém jeho rozsahu a nádheře. K úchvatnému vytvoření atmosféry tajemna a doby kouzel výborně napomáhá fantastická hudba T. Jonese, který si vypomáhá i legendární Orffovou "Carmina Burana". Zaujme také zasněně zastřený obraz filmu. Teprve "Excalibur", i když si legendu předělal k obrazu svému, mi umožnil pochopit skutečnou sílu téhle doslova "antické tragédie", která už fascinuje lidstvo po celá dlouhá staletí. (16.10.2004)