Excalibur

"Excalibur" je vzorovým příkladem filmu, který je natočen pro radost a nikoli pro prachy. Je na tom vidět, jak si s tím režisér John Boorman pohrál. Tato legenda o králi Artušovi je asi tím nejkeltštějším a nejtajemnějším středověkým příběhem všech dob. Herci nejsou nijak známí, v některých rolích se však objevují některé budoucí hvězdy. Své party však zahráli skvěle. Ale herectví v tomto filmu není to podstatné. Podstatná je režie, kamera a hudební stránka. Vypiplaná malebná kamera v panensky nádherné přírodě Irska spolu s decentními kouzly, to je první polovina. Druhá polovina je temná jako minulost kriminálníka a je všeho víc. Víc krve, soubojů, brnění, kouzel, lesku. Hudební výber geniální (Wagner, Orff). Z filmových postav mě nejvíce potěšil čaroděj Merlin (Nicol Williamson podal možná nejlepší herecký výkon filmu). Není to žádný vypelichaný dědek s vousy na zem, ale urostlý muž v nejlepších letech. Nádherným způsobem mu v českém dabingu propůjčil hlas Oldřich Vlach. "Excalibur" je poctivá záležitost a nadčasový skvost pro milovníky dobrodružství, rytířů a středověkých legend. (28.02.2005)

"I am your humble knight, and I swear allegiance to the courage in your veins. So strong it is... I doubt you no more!" Co se do úrovně zpracování týče, zaujímá "Excalibur" mezi tématicky spřízněnými adaptacemi starodávného příběhu o králi Artušovi a rytířích Kulatého stolu zcela bezkonkurenční postavení. Snad jen sami angličané (nenechte se pléct americkou produkcí) totiž byli předurčeni vdechnout svému národnímu mýtu tak neskutečnou míru magična a syrovosti. A ta přiznaná a místy až přízemní strojenost, s níž je legenda předkládána, tomu jen napomáhá. Zatímco ostatní zpracování legendy se povětšinou jen povrchně soustředí na zachycení milostného trojúhelníku Artuš-Guenevra-Lancelot, dílo J. Boormana se snaží podat Artušovský mýtus v celém jeho rozsahu a nádheře. K úchvatnému vytvoření atmosféry tajemna a doby kouzel výborně napomáhá fantastická hudba T. Jonese, který si vypomáhá i legendární Orffovou "Carmina Burana". Zaujme také zasněně zastřený obraz filmu. Teprve "Excalibur", i když si legendu předělal k obrazu svému, mi umožnil pochopit skutečnou sílu téhle doslova "antické tragédie", která už fascinuje lidstvo po celá dlouhá staletí. (16.10.2004)

Áno, projekt sa vyvinul z nerealizovanej adaptácie Pána prsteňov, ale keď Boorman videl Jacksonovu trilógiu, vyhlásil: "Som rád, že sa mi to vtedy nepodarilo, táto adaptácia je dokonalá." A tak vlastne zhodou okolností vznikli dva projekty, ktoré sú absolútnymi klenotmi žánru fantasy - Excalibur je zďaleka najlepšou filmovou verziou artušovského mýtu, dospelou, drsnou, atmosférickou, vďaka hudbe zimomriavkovou a mnohovrstvovou. Nádherný film. (09.03.2008)

Málokdo ví, že se Boorman původně chystal na zfilmování Pána prstenů, což si na poslední chvíli rozmyslel a část kostýmů a brnění pro tolkienovskou adaptaci určené nakonec využil v Excalibrovi. Pro diváckou obec jedině dobře. Artušovskou legendu totiž nešlo zfilmovat lépe, než jak to učinil Boorman a do budoucna ho stěží někdo překoná. I díky použité hudbě, Wagnerem počínaje, Orffem konče, perfektní výpravě a celkově magické atmosféře. (11.05.2003)

Excalibur představoval na počátku 80. let pro mou generaci první kontakt se žánrem fantasy a jeho vliv na utváření představ filmových fandů o západní kinematografii byl u nás nepopiratelný a hodně silný. Spolehlivě to lze vystopovat na nostalgických komentářích některých pamětníků. V časech mého mládí bylo zpochybňování kvalit Excaliburu nemyslitelné, píšeme ale rok 2019 a všechno je jinak. Anachronismy ve výzbroji a ošacení mě tentokrát nechávají chladným, jde přece o pohádku a nikoliv o historický příběh. Všudypřítomná topornost, ať už se týká způsobu vyprávění artušovské legendy, divadelních projevů herců v čele s Nigelem Terrym i pohybů komparzu v naleštěných plechových imitacích brnění je ale nepřehlédnutelná a místy opravdu bolestná. Tam, kde chce být snímek okouzlující a mystický, dnes působí kýčovitě a nechtěně směšně. Zubu času odolala hudba a slušný dojem může vyvolat i kamera, ale jinak je jen málo důvodů se k Excaliburu vracet. V rámci žánru ho přesvědčivě překonala nejen zpracování Pána prstenů a Hra o trůny, ale i řada dalších méně známých projektů. Celkový dojem: 55 %. O tom, jak byla Boormanova režie ledabylá, svědčí i scéna, kde dvěma běžícím rytířům v boji trčí z úst zapálené cigarety... (12.11.2019)