Režie:
John BoormanScénář:
John BoormanKamera:
Alex ThomsonHudba:
Trevor JonesHrají:
Nigel Terry, Helen Mirren, Nicholas Clay, Cherie Lunghi, Nicol Williamson, Robert Addie, Gabriel Byrne, Liam Neeson, Corin Redgrave, Katrine Boorman (více)Obsahy(1)
Jen ten, kdo je předurčen, dokáže vládnout magickým mečem. Jen ten se může stát králem. Britský film na motivy dávné legendy o králi Artuši a rytířích kulatého stolu. Temný věk. Země je rozdělena a zmítána válkami. Má však naději na mír, neboť Uther Pendragon, jemuž kouzelník Merlin slíbil za jeho sjednání magický meč Excalibur, uzavře se svým sokem vévodou z Cornwallu příměří. Vášeň je však silnější než vůle. A vášni, která Uthera posedne při spatření krásné Cornwallovy manželky, je tento muž ochoten obětovat vše. I těžce vydobytý mír... Tak začíná jedno ze zpracování dávné legendy o králi Artuši a jeho rytířích kulatého stolu. (Z těch starších připomeňme např. hollywoodskou muzikálovou verzi Král Artuš a jeho družina z roku 1967 a filmy Lancelot od jezera z roku 1974 či Percival Galský z roku 1978.) Režisér Boorman se myšlenkou, natočit Artušovy příběhy, zabýval řadu let. Vyšel z klasického středověkého románu Thomase Maloryho Artušova smrt a pokusil se zrekonstruovat starobylou legendu z pohledu člověka XX. století. Nadpřirozeno a zázračno se v jeho podání stává přirozenou součástí realisticky nazíraného příběhu. Natáčení se odehrávalo v irských exteriérech, v tajuplné, až mysticky působící přírodě, jež si uchovává mnohé z půvabu a kouzla dávno minulých dob... K nezanedbatelným kladům filmu patří výtvarná stránka (kameraman Thomson byl nominován na Oscara), i hudba, používající motivů z děl Carla Orffa (Carmina burana) a Richarda Wagnera. Excalibur byl uveden v soutěži 34. MFF v Cannes v roce 1981, kde získal Cenu za umělecký přínos. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (455)
Po opakovaném shlédnutí po letech musím bohužel ubrat hvězdičku. Co mě jako náctiletou okouzlovalo, to na prahu středního věku působí nudně, křečovitě až směšně - alobalově nablýskaná brnění, kovový Camelot, v jehož zdech se odrážejí postavy, přebarvené Merlinovo podzemí, jeho rádobymoudré pindy, divadelní přehrávání herců, zkrátka celá stylizace "Excaliburu" se u mě tentokrát takřka minula účinkem. Pořád se mi vtírali Monty Pythoni a jejich "Svatý grál":-). "Excalibur" je pochopitelně lepší a hlavně hlubší oproti popcornovému následovateli s R. Gerem, z některých hudebních pasáží stále mrazí a v mém srdci je pro tenhle film pořád místo. Na svou dobu špička, chápu její kultovnost, ovšem třetí podívání hodlám absolvovat až jako fousatá babka. Třeba se mi to za 40-50 let bude zase líbit tak moc, jako zamlada:-). 69% ()
Kdysi mne Excalibur naprosto fascinoval, nyní ale chvílemi i trochu nudil. Nicméně stále jde o výtečné zpracování Artušovské legendy a to si, pro Merlinovy vousy, čtyři hvězdičky zaslouží. Už za tu kameru a výpravné scény a samozřejmě výtečnou Carminu Buranu jako hlavní hudební téma. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=tpeQ2il4PxM ()
Asi jsem pochopil, proč je to ten obří fantasy kult, ale nikterak mě to netankovalo. Pravda je, že trikové filmy (zvláště ty, co přišly před nástupem digitálních technologií) stárnou strašlivě rychle - minimalistický Barbar Conan z téže doby, jenž se obešel bez velkolepých efektů, se nechal zubem času ohlodat podstatně méně. Technickou stránku ale člověk odpustí, přeci jen už má Boormanovo dílo něco za sebou a všechen ten ohavný vizuál, přeplácaný mlhou, barevnými světélky a vyleštěnou zbrojí byl tenkrát asi cool. Ne, že by mi bylo z obrázků až tak ouvej - přeci jen hudba vykouzlí fajn atmosféru, na plešouna nominovaná kamera si vybere několik úchvatných záběrů a taky se tu souloží v brnění (fakt!). Horší je to s výpravou a scénářem, protože jestli něco tvůrci Excaliburu neuměli, pak je to vyprávění příběhů; film není dvakrát konzistentní, občas dělá zmatek v postavách a souvislostech (nebo možná předpokládá dokonalou znalost Merlinovských a Artušovských legend) a ke konci už víceméně jenom otravuje. Herecké obsazení a výkony nic moc, každopádně s nadhledem ztvárněná postava kouzelníka Merlina je vůbec to nejlepší, co film nabízí. ()
Prvních 30 minut jsem dost trpěl. Do tohoto snímku se musí člověk dostat a Artuš musí dospět. Do té doby je totiž totálně otravný sráč, zřejmě po obdobně nezajímavém otci. Vůbec herci byli vybráni extrémně nezajímaví. Druhá polovina filmu byla podstatně lepší. Konečně jsem si dal do souvislostí všechna notoricky známá jména. Kouzelník Merlin celou stopáž rozdával cenné rady, takže každý divák sledováním nevědomky absolvoval základní královský výcvik. Způsob prezentace děje byl poněkud zvláštní a dlouho mi trvalo, než jsem si na něj zvykl. Po technické stránce má snímek také značné nedostatky, které jsou způsobeny rokem vzniku. Snímek by snesl i malinko kratší stopáž. Celkově jsem nakonec spokojen a hodnotím tedy lehce nadprůměrně. ()
Tak jsem se konečně dostal i k této klasice. Vypráví artušovskou legendu zas trochu jinak, než ostatní filmy. Místy je to docela temné a je tam dost časových skoků. Magie tam taky moc nenajdeme. Film zobrazuje Artušův život a jeho vládnutí. Nejdřív musí spojit dohromady rozhádané království, a poté bojuje s vlastním synem. Bitvy jsou tady udělané hodně dobře. Najdeme tu i pár slavných jmen. Hodně povedený je i hudební motiv. Jen to mohlo být o něco kratší. "Najdi grál." ()
Reklama