Excalibur

Excalibur už tak úplně není, čím býval. Svůj přitažlivě hutný feeling (který ho sám o sobě stále řadí mezi nejlepší díla žánru) si sice uchovává dodnes, stejně dobře je na tom i hudba (samozřejmě v čele s grandiózní Carminou Buranou!) a někteří herci (sympatičtí Artuš i Lancelot, Helen Mirren jako Morgana a možná nejlepší filmový Merlin v podání Nicola Williamsona), ale druhé polovině už postupně dochází dech (Parcivalovo putování za Svatým grálem je až moc pomalé a snové), přičemž ta by měla být atraktivnější (především kvůli milostnému trojúhelníku a Mordredovi) než první, která ale přitom funguje báječně. Výtvarná stránka má stále svoje kouzlo, ale bohužel věrohodnost některých kulis a i exteriérových záběrů se rovná takřka nule (byť ne vždy to vyloženě vadí). Při srovnání s Pánem prstenů (a i některými jinými nákladnými velkofilmy, třebas i staršími) vyznívá Excalibur vcelku umělohmotně a hlavně hrozně málo velkolepě. Přesto je pořád tou (pravděpodobně) nejlepší filmovou podobou Artušovské legendy. Temnou a nepodbízivou masovému publiku (u fantasy věc málokdy vídaná). 80 % (15.06.2003)

Nevím, co byste chtěli za herecké výkony, pokud jde o onta tou mythou. Jsou stejně trapné jako Wagner, jako středověké opěvy, jako Homér. Artuš je bájný předurčený král a ne nějaký pan přesvědčivka. A Lancelot? Naprosto přesný panák středověkých rytířských legend: Ikona rytířství, nejzdatnější bojovák, který hledal, komu by sloužil, až ho našel. A samozřejmě zapřísáhlý intaktní milovač královny, jak se za starých dobrých časů slušelo. Ovšem uznávám, že životnější ztvárnění Merlina, nepostrádající smysl pro ironii (jež je mýtu bytostně cizí), to vše šťastně vyvažuje. Ostatně jde přece o bytost, která má už ze svého určení nejen přístup a prostup, ale tudíž i odstup. Jinak pokud jde o mne, největší orgasmus jsem měl, jak Uryens pasuje Artuše na rytíře. A ještě několik menších. Autentický mačo pathos, že mě to místy dojalo až k slzám. Navíc je nutno ocenit odvahu přijít s tímhle šest let po Monty Pythonově Svatém grálu (jemuž Excalibur na několika místech zdatně konkuruje). V celku bych nerad nechal Excalibur bez důkladnější exegese. (11.09.2016)

Chvílemi mi tam chyběla dokonalost bitev Ridleyho Scotta, chvílemi hudba Hanse Zimmera, chvílemi mi vadila příišná romantičnost a naškrobenost určitých záběrů. Proč tedy tak vysoké hodnocení? Prostě už jen proto, že bez Excaliburu by možná Scott nikdy nenatočil svého Gladiatora a Zimmer by k němu nikdy nesložil hudbu. Nebo taky možná za krásnou Carminu Buranu, vtipné hlášky Merlina a za to, že Boorman dokázal i s veskrze neznámými herci natočit takový film. (21.12.2006)

Málokdo ví, že se Boorman původně chystal na zfilmování Pána prstenů, což si na poslední chvíli rozmyslel a část kostýmů a brnění pro tolkienovskou adaptaci určené nakonec využil v Excalibrovi. Pro diváckou obec jedině dobře. Artušovskou legendu totiž nešlo zfilmovat lépe, než jak to učinil Boorman a do budoucna ho stěží někdo překoná. I díky použité hudbě, Wagnerem počínaje, Orffem konče, perfektní výpravě a celkově magické atmosféře. (11.05.2003)

Aj keď má film mnoho badateľných nedostatkov, ja som bol s výsledkom spokojný nadmieru. Neviem prečo, asi to bude tým, že dnes sa už po takýchto filmoch zľahla zem, takže ostáva už si len vychutnávať pravú rytiersku, špinavú a fantasy originálne zladenú nádielku. Množstvo krvi, špinavostí, ale zároveň nádejí a druhých šancí. Proste klasická hrdinská výpravná záležitosť, historicky a národne dôležitá a cez to všetko prekvapujúco obsadená neznámymi hercami. Som ale rád, že príbeh o Artušovi si nenechali Briti vziať, pretože tento originál a zatiaľ jediný, ktorý si udržiava dobrý status by Amíci asi ťažko odprezentovali s takou hrdosťou. A monumentálna hudba na jednotku. 80%. (26.03.2008)