Purpurový déšť

Dosyta si tu užijete třeba tehdejší pódiovou choreografii, oblečení a líčení. Je tu i hodně hudby, kterou nahráli muzikanti od boha. Jako dokument doby si Purple rain hvězdičku určitě zaslouží. Ale jako film je to absolutní slabota a nestojí za řeč. Nicméně aspoň jedna replika mi utkvěla. Majitel hudebního podniku říká princovi něco ve smyslu: "Tý tvojí hudbě už kromě Tebe nikdo nerozumí." To byla prorocká věta, platná pro mnohé budoucí počiny Prince, Symbola a Umělce, dříve známého jako Prince:) (07.04.2019)

Purple Rain je muzikál, a nejspíš jen na jako takový se lze na něj dívat nebo ho posuzovat. Tehdejší vlna Prince funku mě příliš nenazvedla (nejspíš z obavy, že to bude "něco jako Michael Jackson"). Nyní s delší časovou prodlevou (divím se, jak je již dlouhá) se mi Princovy písničky a jejich interpretace (nevím co víc) líbily. Hluchá místa a nesourodosti filmu jsem bral jako místa oddechu a uvolněnosti mezi nimi. Pozn.: Princ je nadán přirozenými tanečními/baletními schopnostmi, aniž by měl tušení, že by se třeba mohl stát sólistou Královského baletu v Londýně (viz film Tanečník (2016). (08.04.2019)

Tak nevim, kde jsem poslednich tricet let byl, ale pisnicky Prince mi neprijdou uplne zname. Ac jde tato hudba mimo me, musim uznat, ze urcite kvality ma a po precteni stroheho zpevakova zivotopisu musim konstatovat, ze neco asi umi:-). Proto hodnotim film relativne dobre, protoze se skutecne jedna o peknou kravinu. Do osmdesatych let, ktere jsou pro me symbolem kyce (plati pro USA a zapadni Evropu), se ale film hodi docela dobre. Videno naposledy. (14.09.2013)

Podobnú príbehovú lajnu v hudobnom snímku uštrikovalo už mnoho scenáristov. Takže z tohoto hľadiska ide o podpriemerný snímok, ktorý nemá čím zaujať. Hovoríme, ale o dejovej stránke. Ono vlastne ani herecké výkony, až na pár výnimiek ( a pár výnimiek aj u tých herectva neznalých ) nepatria ku kvalite a musia byť viditeľné aj pre laikov. To, čo ťahá film nad priemer sú Princeove piesne a kamera. Plus, atmosféra už ani osemdesiatkovejšia byť nemohla. V podstate ide o nie príliš podarené dielo, ktoré sa etablovalo notami a nie dialógmi. (08.08.2018)

Když se hudební hvězda rozhodne natočit film, dopadá to všelijak, ale většinou špatně. Sláva je navíc notně nevěrná společnice (a v hudbě to platí dvojnásob), takže po dnes obdivovaném zpěvákovi zanedlouho nemusí mňouknout ani chcíplá kočka pod jabloní. A tak je to i s Princem. Celé vaše přijetí dvacet let starého Purpurového deště je totiž závislé nejen na vztahu k němu, ale především k jeho hudbě, protože jen a jen o ní to vlastně celé je... Primitivní příběh o tom, kterak se neúspěšný a sobecký zpěvák Kid vyrovnává se svým životem a neustále řeší problémy s rodiči, skupinou, milostnými avantýrami a zaměstnavatelem, snad ani nikdo nemohl myslet vážně. Ve skutečnosti je to jen chabá vata mezi záznamy Princových koncertů, dlouhými záběry na Prince ujíždějícího na motorce nebo neustále se opakujícími jízdami kamery uličkou mezi podiem a šatnou, kudy hrdina každou chvíli v různých stavech prochází. Výsledkem je prázdný film bez jakýchkoliv skutečných emocí, v němž herci přehrávají, hrdina snad vůbec nehraje a celé se to snaží hrát na umění, takže většina záběrů je protáhnutá přes spoustu tmavých filtrů. Princovi fanoušci si mohou možná přijít na své, ale tím já jsem nikdy nebyl, nebudu... a ani s tím nehodlám začínat. (20.02.2005)