A.I. Umělá inteligence

Formálně promyšlené, originální dílo, které mě před těmi dvanácti lety zmátlo právě svým epizodickým vyprávěním, ale dnes musím kromě netradiční (ale fungující) struktury obdivovat, jak například hladce kombinuje hororové konvence s těmi pohádkovými. Kubrickovské je to z tematického hlediska velmi (typických motivů lze vypozorovat hned několik) a hlavně se to vyloženě nabízí rozebírat lacanovskou psychoanalýzou (hrůza z odhalení "reálného reálna" atd.), podobně jako třeba Vertigo nebo Psycho. To mě vede k domněnce, že Spielbergova kariéra má s tou Hitchcockovou několik styčných bodů - stejně jako filmy "mistra hororu" jsou ty Spielbergovy ve své době považovány spíše za oddechovou zábavu a není jim věnován dostatek pozornosti ze strany "seriózních" kritiků a akademiků. Přitom se s plynoucím časem ukazuje, že jde o důmyslné a komplexní filmy, které spojuje zřetelný - dá-li se to tak dnes říct - autorský rukopis. (03.04.2013)

Odpusťte, budu trochu sprostý: Pro mě je Artificial Intelligence hovno, zabalené do zlatého pozlátka. Co mě na tom filmu zklamalo nejvíc bylo právě to, jak skvělý měl potenciál, kterému však nedostál. Cožpak stroj, toužící být člověkem není dost vděčné téma? Bohužel však již nesčetněkrát zpracované a to daleko lépe. Spielberg tentokrát pouze chatrně zduplikoval tolikrát představený příběh, který už malé děti poznávají v dobrodružstvích Pinoccia. Naplnil jej množstvím spektakulárních vizuálních efektů a futuristických reálií, které se nebojím chválit, ale ten film pouze na nich postaven být nemůže. Také někteří herci měli zoufale málo prostoru, což je velká chyba. Jude Law i William Hurt jsou pro mne výborní herci, ale ani oni nebyli schopni vdechnout Artificial Intelligence život. Ale abych nebyl zas moc krutý, chválím herecký výkon mladého Osmenta i Frances O'Connor, která byla místy i přesvědčivá, no a samozřejmě neopomenu zmínit ani mou nejoblíbenější postavu filmu - medvídka Teddyho. Shrnuto, tento domeček z karet se v mých očekáváních rozpadl jako mávnutím hůlky Modré víly. A nejvíce mě zaráží to věnování na konci filmu. Nemohl jsem si pomoci, aby mi po celou dobu sledování nevrtala hlavou jedna otázka. Jak by asi vypadala Artificial Intelligence, kdyby ji natočil Stanley Kubrick? Když jsem film viděl prvně, byl to hluboký podprůměr. Napodruhé, kdy můj úsudek nekalily falešné iluze, byl dojem lepší. Přesto trvám na pouhém pozlátku ze zlata. //// S velkým odstupem přiznávám, že jsem se při psaní tohoto textu úplně pletl. Je škoda, že jsem byl schopný film docenit až s tak neskutečně velkým odstupem, ale alespoň že vůbec. Ochuzený bych byl přeci jen já. Starý komentář nechávám stále tady, aby mi připomínal, jak jsem o filmech smýšlel úplně na začátku svého intenzívního zájmu o ně, a dodávám pro úplnost, jak naivní a nesprávný mi připadá, zatímco snímek A.I. Umělá inteligence dnes vnímám naopak jako velmi krásný, cituplný a poctivý. A k věnování Stanleymu Kubrickovi: jistě by byl poctěn. (14.11.2005)

Američani jsou velké děti a mají rádi pohádky pro dospělé. Já je zas tak moc nemusím, ale tohle bylo zdařilé. Vlastně se mi to líbilo, ale asi to jednou stačilo. 1. 11. 2019 tak mi to jednou nestačilo, s odstupem tří let jsem si dala opáčko a musím říct, že zdařilé! Na sci-fi mi většinou vadí nedotaženost děje, nelogičnost, často mám dojem, že jde o efekt pro efekt. Ale umělá inteligence je pro mě nasáklá člověčinou, ocenila jsem i dobré záběry kamery, skoro jako by to Kubrickem trochu načichlo. Přidávám jednu hvězdu. (17.11.2016)

Soundtrack John Williams: 1. The Mecha World [6:23] ,2. Abandoned in the Woods [3:07] ,3. Replicas [5:58] ,4. Hide and Seek [3:08] ,5. For Always - Lara Fabian [4:43] ,6. Cybertronics [3:30] ,7. The Moon Rising [4:27] ,8. Stored Memories/Monica's Theme [10:56] ,9. Where Dreams are Born (Monica's Theme) [4:24] ,10. Rouge City [4:56] ,11. The Search for the Blue Fairy [6:13] ,12. The Reunion [7:45] ,13. For Always - Lara Fabian/Josh Groban [4:41], (11.05.2011)

8 / 10 Dojem z úchvatného začiatku trochu pokazila futuristicky temná a mne veľmi nepríjemná vízia budúcnosti, ktorá pripomínala čierny fľak na snehovobielej čipkovanej zástere - krásnu a s typickým Spielbergovým citom pre svetlo ušitú atmosféru v jednom momente rozpáralo stádo robotických príšer šľahajúcich oheň a iskry a ja som len smutne sklonil hlavu - viem, pre dej filmu sú tieto scény podstatné, no mne tam vyslovene prekážali. Našťastie, emočne zdrvujúci finiš sa so svojim vyznením oblúkom vracia späť na začiatok a servíruje nám takú lahodnú zmes smútku, radosti a sĺz, že jedno oko nezostane suché. A v momente, keď sa bude Davidov deň chýliť k smutnému koncu, budete si želať, aby sa stal zázrak. Či sa stane, alebo nie, vám už, samozrejme, neprezradím, ale poviem vám jedno : verím, že Kubrick by bol so Stevenovým dielom spokojný. (07.01.2006)