Blízká setkání třetího druhu

Úžasně magické barevné dílo od režiséra, který má rád hodné mimozemstany. Postupně se odhalující tajemno okolo barevných lítacích předmětů, výpadkům elektřiny, únosům letadel a jejich oběvování, šíleného nutkání vytvořit horu... svůj cíl. Toto všechno se postupně ukazuje a vede k úžasnému finále plného výborných efektů, barev, hraní na klávesy a ... trochy mírumilovných kamarůdu z jiné planetky. Velmi působivá a přijemná podívaná. (03.02.2005)

Příliš naivní a infantilní, zápletka nedořešená a velice útržkovitá. Působivější by pro mě spíše byla jakási vzdálená setkání prvního druhu, než toliko blikajících a létajících světélek a mimozemšťané, v podstatě stejní jako lidé (jsou-li to vlastně vůbec mimozemšťané) a dorozumívající se melodiemi, což je tedy kapitola sama pro sebe...zjištění na toto téma v Indii jsem teda nepobral, stejně jako to věčné opakování stejných úryvků. Jo, ti mimozemšťané vnukli svým obětem stavění té hory jenom z toho důvodu, aby si toho pak všimli v telce a přijeli tam? Ti byli ale chytří, že je to napadlo. Ale proč je vlastně chtěli? Jo a na místo přistání si vybrali Wyoming, i chudák Francouz François Truffaut musel kvůli tomu do Ameriky. Proč chudáky Ufáky nenapadlo přistát třeba kolem Tokia? Zajímavou postavou byla žena postavy hlavní. Ale ještě nevím, jestli v kladném či záporném smyslu. Byla to ta typická postava B, která vůbec nic neviděla, snímek ji schválně vede tak, aby nic neuviděla, a postavě A, která viděla vše, to samozřejmě nevěří. Postava B má ale v těchto filmech často hlavní slovo. Tohle se stává ve filmech o mimozemšťanech často a je to vždycky k posrání. Je zase otázka, jak by to probíhalo ve skutečnosti, ale ve filmu tohle prostě nesnáším. Ne, tohle dílko mě nenudilo, ale prostě se mi nelíbilo. (10.01.2008)

Setkání prvního druhu je, když vidíte UFO. Druhým druhem je, když o tom spatříte nějaký důkaz. Kruhy v obilí, záření...Třetí druh znamená, když navážete kontakt. Ale to už je tak trochu spoiler... Každopádně je skoro neuvěřitelné, co dokázal Spielberg v roce 1977 natočit...a k puncu výjimečnosti stačilo jemu a Johnu Williamsovi vlastně jen pět jednoduchých tónů... PS: Tenhle velkolepý film by si zasloužil remake - ideálně kdyby ho natočil sám mistr Spielberg! (18.11.2006)

Nevhodné pro výchovu dětí, neboť ty pak můžou lehce nabýt dojmu, že stavění mohyl z kaše je u večeře přirozené.. V 70. a 80. letech byly údajně Blízká setkání třetího druhu spolu s filmy Starman a Zámotek považovány ufology a vědci zkoumajícími možnou existenci jiných civilizací ve vesmíru za stěžejní díla připravující lidstvo na přílet mírumilovných mimozemšťanů na naši planetu. A vida, uběhlo pár let, zelení mužíčci nikde a tak to někdy ti samí tvůrci (Válka světů), někdy blázniví jiní (Den nezávislosti), začali hrát na poněkud temnější strunu. Spielberg nasliboval tajuplným úvodem s letkou Avengerů velký zážitek, aby mě nakonec uspokojil až audio rozkoší v samém závěru. Nemůžu si pomoci, ale podobná Cameronova Propast bylo o několik oholených vousů Richarda Dreyfusse lepší.. (01.09.2008)

Blízke stretnutia sú názornou ukážkou toho, ako Spielberg dokáže uchopiť látku tak, aby obsahový či filmársky potenciál nevyšiel do prázdna. Predlhé naťahované scény skrytého kontaktu s mimozemšťanmi, kedy nevidíte, čo presne sa deje - obzvlášť scéna v dome, ktorý pohlcuje svetlo - oplývajú desivým tajomnom a brilantne budovaným napätím. Po dlhom čase som si z dôvodu matných spomienok na tento film dala reprízu a hoci vo mne vyvolal všetky možné emócie a presvedčil ma o tom, že Spielberg sa pre filmy s mimozemskou tematikou narodil, niektoré scény, narúšajúce dejovú plynulosť, by som jednoducho vystrihla alebo skrátila. Aj keď som bola ohromená z jedného z najfamóznejších filmových koncov, ktorý je pojatý omnoho metaforickejšie než filmy s krutým vyvražďovaním, nemôžem ignorovať záchvevy miernej nudy a niektoré zbytočné scény. Okrem tejto znamenitej mimozemskej roviny však nejde filmu uprieť mierny psychologický podtón premietnutý v hlavnom hrdinovi, pre ktorého je kontakt s inou, vyspelejšou civilizáciou priam bytostne dôležitý a prechádza až do duchovnej sféry a túžby po niečom božskom. V tomto smere je to film nadčasový a unikátny. (19.02.2012)