Blízká setkání třetího druhu

Táhlo se to jako sopel malýho cikána, ale kupodivu to fungovalo. Asi proto, že to bylo tehdy určité novum. Dnes by to byl existenciální provar na způsob Turínského poníka. Pamatuju si jen tři klíčové momenty. Ne, čtyři. 1. Světla nad Velkým Malíkovem. 2. Osoby modelující robertek ve tvaru skály. 3. Znělku, kterou se komunikovalo s emzáky. 4. Návrat unesených. A tohle vše na tom bylo to nejkrásnější. (18.05.2014)

Odzbrojující film, který stále dokáže ohromovat, zneklidňovat, děsit, probouzet zvědavost, bavit svým vtipem a napínat v detailech (když v jedné scéně opodál stojící televize zobrazuje horu, jejíž právě dokončený model stojí hned vedle, chtělo se mi na telefonujícího Roye řvát, ať se podívá na tu pitomou bednu..!). Blízká setkání třetího druhu jsou inteligentní limonádou a výbornou zábavou s mnoha sugestivními momenty, jejíž nejsilnější kouzlo spočívá v suverenitě, s jakou míchá snad všechny tradiční návnady na diváka do jednoho funkčního celku. Zbývá přičíst atraktivní UFO tematiku a vychází mi pravděpodobně nejlepší Spielberg. Ostatně, není schopnost míchat kvalitní filmové koktejly pro masy jeho dlouhodobou výsadou? Až člověka zamrzí, že se na stará kolena snížil ke kompromisům, jakým byl například druhý Jurský park nebo čtvrtý Indiana Jones... (28.12.2006)

Well, well, well, jak by pronesl Jan Werich (O stvoření světa)....Steven Spielberg je bezpochyby mistr svého řemesla a většinou svých snímků to dokazuje. Blízká setkání nejsou výjimkou. Dokonalé záběry kamer, perfektně naaranžované scény, skvělý výběr hudby, jež je z dílny výborného Johna Williamse, a v tomto případě i parádní vizuální zpracování. Nemohu ovšem hodnotit lépe. Nemám rád filmy o mimozemšťanech (výjma Vetřelci, Predátor,...), v nichž máme tu "čest" jim pohlédnout do tváře. Kdyby zůstalo u počáteční atmosféry, kde nic pořádně nevidíme, ale můžeme se obávat toho, co venku je, byl bych nadšený. V tomto případě jsem však byl spíš znuděn představou tvůrců o mimozemské civilizaci, jejich vzhledu, pohybů, gest, chování,...Velmi kladně však hodnotím spojitost se zmizelými bombardéry, lodí, lidmi, atd. Chybička: Ve scéně, v níž Royova žena opouští s dětmi dům a je s nimi v autě, říká dětem, aby zamkly dveře. Sama se nakloní ze sedadla řidiče na dveře spolujezdce a zamačkává knoflík na zamknutí. Všimněte si, že její dveře ho mají stále vystrčený. Zřetelně vidíme, jak se Roy blíží k autu a směřuje k jejím dveřím. Následuje záběr z místa spolujezdce a dveře u řidiče jsou již zamknuty (knoflík je zamáčknutý), přičemž Ronnie se teprve v tuto chvíli odvrací od spolujezdcových dveří. (23.12.2011)

Víc jak 40 let starý a pořád naprosto fascinující. Pro někoho nuda, pro druhé zas [vzhledem k době vzniku] nadčasový AUDIO-vizuální spektákl, který redefinoval a etabloval subžánr filmů o setkání s mimozemšťany. Hidden gem tvorby mistra Štefana, v němž jaksi ustanovil své typické trademarky – jmenovitě třeba motiv rodinné krize, zkorumponovanosti vlády, dětské fantazie, anebo fascinace neznámem. Unikátní prototyp mysteriózního filmu [ta mysteriózní rovina je fakt geniální], který zpracovává fenomén UFO [zkratka pro 'unidentified flying object' – doslovně řečeno 'neidentifikovatelný létající objekt'; přičemž Spielberg tenhle pojem pozvedl na naprosto jinej level], a který komunikuje s divákem velmi enigmaticky a prezentuje své informace skrze letmé náznaky [ačkoliv snímek své otázky raději pokládá, než aby na ně odpovídal].... dřív se vědecko-fantastický blockbustery točily líp; takhle. Navíc, natočit něco tak úchvatnýho a technicky revolučního v tak mladym věku chce fakt velký koule. Esence spielbergovštiny. (28.09.2022)

Nad zemí se vznášejí neidentifikovatelné objekty, na nečekaných místech se objevují ztracená válečná letadla a Richard Dreyfuss blbne s jídlem a pěnou na holení. Stejně jako o 17 let později Jurský park, také Blízká setkání z nekritické perspektivy fascinovaného malého dítěte (nebo infantilního dospělého) tematizují lidský údiv jako takový. Na podkladu sci-fi z 50. let Spielberg mistrně odklonil paranoiu americké společnosti od vnitrostátních záležitostí k věcem nadpozemským, kterých vlastně není důvod se bát. Jako vyprázdněná eskapistická zábava, do které si každý může nalít své vlastní významy, film funguje výborně také díky tomu, že je celý založený na naznačování toho, že nám v příští scéně bude odhaleno něco zásadního (a pokud ne v příští, pak v přespříští nebo v té další). Oddalování odhalení díky svižné režii a náležitě rozmáchlému měřítku dokáže udržet pozornost až do spielbergovsky chlácholivého finále. Rád bych viděl remake, ve kterém hrábne třeba Sethu Rogenovi a který rozvede (možná nezáměrnou) komediální rovinu filmu (modelování homolí z bramborové kaše s vážnou tváří vážně sledovat nedokážu). 75% Zajímavé komentáře: evilive666, Bobek15 (10.10.2005)