Hope and Glory
Nádej a sláva
Režie:
John BoormanScénář:
John BoormanKamera:
Philippe RousselotHudba:
Peter MartinHrají:
Sebastian Rice-Edwards, Geraldine Muir, Sarah Miles, David Hayman, Susan Wooldridge, Jean-Marc Barr, Sammi Davis, Derrick O'Connor, Ian Bannen, Jill Baker (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Autobiografický příběh režiséra Johna Boormana zachycuje Londýn v době 2. světové války očima malého chlapce, který celou situaci vnímá jako veliké dobrodružství. Ve filmu nechybí veselé momenty ani chvíle dojímavě působivé. Snad ještě nikdo nezachytil onu děsuplnou dobu a život ve válečném Londýně se všemi leteckými poplachy a bombardováním tak dobře a do detailu, jako právě John Boorman. Jednu z vedlejších rolí, sestřeleného německého pilota, si zahrál režisérův syn Charley Boorman. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (39)
Bitva o Anglii a nálety na Londýn z pohledu devítiletého kluka vypadá jako velké dobrodružství. Autobiografický film Johna Boormana vás dostane svou nostalgickou atmosférou, kdy nálet je skvělým důvodem k přerušení školy. Mladý Sebastian Rice-Edwards je přirozený a přesvědčivý. Film získal Zlatý glóbus (nejlepší film) a byl nominován na Oscara za film, režii, scénář (také Boorman), kameru a výpravu. ()
Líbezný pohled na válku ve filmu, který formou ovšem vypadá, jako by byl natočen o dvacet let dřív. A nejen těmi postsynchrony a prapodivným zvukem vůbec. Jednomu to až připomělo (nejen tehdejší) neblahou barrandovskou tvorbu... - - - - - (Poprvé viděno 13.5.2013 na >beznadějném neslavném prostoru< /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním (? - připadalo mi to ovšem jako nějaký podivný ořez - ?) formátu obrazu/, hodnocení 169., komentář zde jako třináctý - 13.5.2013) ()
Aneb čekání na válku..mám takový dojem, že kdybyste po třicerti minutách přepli na konec filmu, absolutně o nic nepřijdete. Tím pádem pro mě v závěru průměrný film, na který brzy zapomenu. Ale přístup dětí k válce byl přinejmenším úsměvný a opravdu reálný. Sama jsem si vzpomněla na sebe a mého bratra, když jsme se v září 2001 radovali, že bude válka a nebudeme muset do školy. Dětem tu naivitu nelze vyčítat. :) Filmu ale ano. ()
Svou atypičností si mě tenhle film získal. Žádná velká moudra, ale svět tehdejší doby očima Billa alias Johna a například situace "hurá, škola hoří, budou prázdniny" neměla chybu. Vše tak trochu s mírnou nadsázkou a já jen konstatuji, že uživatel flanker.27 to vystihnul velmi dobře. John Boorman věděl nakonec přesně, že se mnoho situací takhle odehrávalo, vždyť čerpá ze svého vlastního mládí a já mu to věřím. ()
Vážna téma rozobraná humorným spôsobom. Nedá mi nespomenúť si na Život je krásny (1997), len tu to nemalo až tak trpký, horko-sladký a emotívny koniec. Je tu množstvo scénok, ktoré aj napriek tragike nakoniec vyznejú odľahčene a humorne. Nemôžem zabudnúť ani na kopec hlášok, ktoré človek v danom momente nečaká, ale nakoniec pobavia. Film som pozeral s mojou dcérou a na konci prehlásila, že aj ona by chcela, aby jej zbombardovali školu, aké mal ten chlapec ale šťastie :). To je práve ten detský prístup a myslenie, ktorým je celý tento snímok vyslovene nasiaknutý. 75/100 ()
Reklama