Expres do Sugarlandu
The Sugarland Express
Sugarlandský expres
Režie:
Steven SpielbergKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
John WilliamsHrají:
Goldie Hawn, Ben Johnson, Michael Sacks, William Atherton, Gregory Walcott, Steve Kanaly, Louise Latham, Bill Thurman, Lorraine Meeks, Rafael López (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Pro svůj první snímek určený do kin Sugarlandský expres (1974) si Steven Spielberg vybral skutečný příběh, který se stal v roce 1969 v Texasu. Tehdy mladá žena pomohla svému manželovi uprchnout z nápravného zařízení a vydala se s ním za jejich synem, kterého jim soud odebral a určil k adopci. Cestou vzali jako rukojmí mladého policistu. Po dvanáctihodinovém útěku jejich pouť skončila pod policejními kulkami v texaském městečku Bryan. Tolik skutečnost. Spielberg a jeho scenáristé Hal Barwood a Matthew Robbins provedli několik změn – prodloužili útěk dvojice před zákonem o plný den, pojali ho jako honičkovou komedii a samozřejmě změnili konec na happy end. Velkým kladem filmu jsou herecké výkony Goldie Hawnové a Williama Athertona (ústřední dvojice manželů), prakticky neznámého Michaela Sackse (rukojmí) či westernového veterána Bena Johnsona (policejní kapitán) a také Spielbergův smysl pro vizuální ztvárnění akčních scén. Úlohu malého Langstona, kvůli němuž se všechno seběhlo, vytvořil Harrison Zanuck, dvouletý syn producenta Richarda D. Zanucka a herečky Lindy Harrisonové (známé postavou Novy v původní Planetě opic), který u filmu zůstal i v dospělém věku a dnes je odborníkem na vizuální efekty v trikové firmě Johna Camerona Digital Domain. Sugarlandský expres byl uveden v soutěži na MFF v Cannes, odkud si odnesl Cenu za scénář. Ani úspěšné festivalové uvedení, ani velmi dobré recenze však nezabránily komerčnímu propadu. Spielberg si z toho vzal náležité poučení a ve svém dalším snímku nečerpal ze skutečnosti, ale z fikce. Vyplatilo se mu to stonásobně. Následující Čelisti (1975) se staly jedním z komerčně nejúspěšnějších filmů všech dob. (Česká televize)
(více)Recenze (134)
Ústredná dvojka hrdinov Spielbergovej road movie je trochu iný typ hrdinov, ako napríklad Bonnie and Clyde, Zapadákovci, alebo Takí normálni zabijáci, pretože ich adorácia verejnosťou nie je nijako zvrátená. Oni nikoho nezabíjajú, ani nevykrádajú banky, chcú naspäť iba svoje dieťa. Na to je Spielberg príliš politicky korektný režisérsky typ. Film je výnimočný svojou formou, toľko policajných áut a áut všeobecne na cestách mimo mesta som ešte v žiadnom inom americkom filme nevidel. K slovu sa dostane aj helikoptéra a všetko to vyzerá poriadne cool, Spielberg to ale myslí dosť ironicky. Je vtipné sledovať kolónu policajných áut, sledujúcich v podstate nezaujímavú trojicu, čo asi svedčí o tom, že sa v regióne toho asi moc zaujímavého neudeje. Spielberg s kameramanom točí krásne obrázky a odľahčuje situáciu komickými prvkami, film ale nedoporučujem šovinistom a feministkám, tí prví sa iba utvrdia v presvedčení, že všetky ženy sú sprosté kravy a tie druhé asi neprekusnú, že všetky komplikácie tu spôsobí Lou, aj napriek tomu, že má také dobré srdce. Ja som mal tiež dvakrát na ňu poriadne nervy. ()
Moc mě to nebavilo. Goldie je výborná, Spielberg své kvality prokázal už u Duelu, ale právě po něm byla laťka celkem vysoko. K jeho práci nemám žádné výhrady, ale téma filmu, přestože je velmi zajímavé, mě prostě nezaujalo. Viděl jsem, doplnil jsem si vzdělání, ale ve filmografii Stevena Spielberga je prostě tenhle film z toho (mnohem) slabšího ranku a už se na to pravděpodobně nikdy nepodívám. Je ale možné, že jsem na něj nebyl správně naladěn, nicméně výš v hodnocení opravdu jít nemůžu, ten film si to totiž opravdu nezaslouží. 60 %. ()
Režijní legendu jménem Steven Spielberg není vzhledem k její pověsti nutné představovat, i Spielberg ovšem musel někde začínat. Dávno před Čelistmi, sérii Indiana Jones, Jurským parkem, Schindlerovým seznamem či Zachraňte vojína Ryana Spielberg začínal u televize a obstaral třeba pilot legendárního Columba. Spielberg též natočil několik televizních filmů, kdy takový Duel patří mezi nejlepší televizní filmy všech dob. Jednou ovšem přišel čas na celovečerní debut. A tím se pro Spielberga stal snímek Sugarlandský expres. Ten je možná zastíněn všemi těmi slavnými Spielbergovými filmy, úplné ignorování si ovšem nezaslouží především kvůli tomu, že už tady šlo poznat, že by to Spielberg mohl někam dotáhnout. I když by mu tak výslednou legendární pověst tehdy tipoval nejspíš málokdo. Ze všech Spielbergových filmů Sugarlandský expres rozhodně nepatří mezi ty nejpopulárnější. Dost možná se vlastně jedná o jeden z těch filmů ve Spielbergově kariéře, který je většinou diváků spíše přehlížený a za první výrazný kus v rámci Spielbergovy kariéry považují Čelisti, které ho představili širšímu mainstreamovému publiku. Je to skutečně škoda i proto, že Sugarlandský expres je společně s Duelem ten film, který Spielbergovi otevřel dveře do Hollywoodu. Už zde dokázal kombinovat napínavé, zábavné i emocionální momenty, z v podstatě jednoduché zápletky Spielberg dokázal vytřískat maximum. V průběhu se atmosféra Sugarlandského expresu stává temnější a temnější, žánr kriminálního dramatu se později stal jedním ze žánrů, které Spielberg ve své kariéře již v podstatě nezopakoval. V roce 1974 šlo o menší vzhled do stavu tehdejší Ameriky, tehdy 28-letý Spielberg už zde dokázal projevit své výrazné audiovizuální vypravěčské schopnosti a vytvořil jeden z nejvýraznějších celovečerních debutů všech dob. Scénář dvojice Hal Barwood a Matthew Robbins skutečně od počátku graduje a servíruje komplikovanou mozaiku, kde se sympatie a pocity mohou snadno měnit jako na horské dráze. Tenhle kriminální road movie se jako většina Spielbergových filmů stává vtahujícím dobrodružstvím, kde se v průběhu vyvíjí vztahy postav, zoufalství ústředních postav je v průběhu větší a větší a bezvýchodnost situace se jen zvyšuje a zvyšuje. Spielberg vždy uměl koketovat s vážnými tématy, které se mu většinou podařilo zavařit do půvabné slupky a to v jistém ohledu platí i o Sugarlandském expresu. Ze všech Spielbergových filmů ovšem ve finále Sugarlandský expres rozhodně patří mezi jeho nejdrsnější a v součtu i nejdepresivnější. Snadno by se dalo namítnout, že se Amerika od té doby posunula a její komentář už z dnešního pohledu možná není tak vypovídající, o tehdejší době je ovšem výpovědní hodnota pořád funkční. Goldie Hawn je poté herečka, která se většinu kariéry specializovala na komediální role. Už v době natáčení Sugarlandského expresu obdržela Oscara za výkon v romantické komedii Kaktusový svět a přesto se těžko dalo odvozovat, zda pro ní bude role Jean Poplin ideální. Jenomže Hawn se vážnější roli představila v tak silné formě, že je vlastně škoda, že se následně zbytek kariéry i nadále věnovala spíše komediálním rolím. Sugarlandský expres je v kariéře Stevena Spielberga důležitý též i z jiného důvodu. Šlo o první spolupráci Spielberga a skladatele Johna Williamse, který následně složil hudbu i pro většinu filmů Stevena Spielberga. Williams měl tehdy ještě před původními Star Wars a období své největší slávy měl tedy před sebou, už tehdy ovšem dokázal přijít s dokonalým soundtrackem, který dokázal též pracovat s emocemi a podtrhovat v průběhu atmosféru. Spielberg si už na počátku své kariéry vybral bravurního skladatele, kdy je i v tomto případě pochopitelně jeho soundtrack k Sugarlandskému expresu zastíněn soundtracky k Spielbergovým starším a slavnějším filmům. A je to v tomhle případě opět strašná škoda. Houstnoucí atmosféra dělá v součtu skutečně hodně, důležité je ovšem právě tvůrčí uchopení Spielberga. Z jeho pozdější tvorby jde definitivně odvodit, že nesejde na tom, zda Spielberg točí velkolepý film ve stylu Indiana Jonese nebo Války světů či komornější filmy jako Akta Pentagon či Sugarlandský expres. Tak či onak jsou totiž jeho filmy pořád pojaté jako strhující dobrodružství, kde dvakrát nesejde na velkoleposti samotné látky. Málokdo by tuhle víceméně směšnou látku dokázal pojmout tak strhujícím způsobem jako v roce 1974 Štefan Spielbergů. A i to ho definitivně vyslalo na cestu, která z něj z dnešního pohledu dělá filmařskou legendu. Sugarlandský expres je filmem, který pro velkou část diváků představuje v rámci kariéry Stevena Spielberga mezeru a je to rozhodně škoda. Spielberg má na kontě lepší a zásadnější filmy, právě jeho celovečerní debut totiž ovšem ukazuje jeho prvopočátky a ukazuje jeho klasické trademarky v zárodcích. I proto se jedná o jeden z nejzásadnějších celovečerních debutů všech dob...... () (méně) (více)
Tady už mi začínají krimi klasiky, které jsem kdysi hodnotil nebo aspoň viděl. Steven Spielberg je můj nejoblíbenější režisér a byl jim už před těmi 21 lety, kdy jsem si nenechal ujít v televizi jeho prvotinu. Sugarlandský expres je klasická policajtská road movie o dvou uprchlících a jednom rukojmí. Nedá se říct, že by byla nějak strhující, napínavá nebo nedejbože akční (s výjimkou jedné scény s šílenými lovci). Spielberg už ale tady ukázal co bude umět nejlíp. Zaprvé to místy vypadá opravdu velkolepě - davy fandících lidí na cestě, reportéři a až monumentální armáda policejních aut. Zadruhé je to s lehkostí natočené, místy vtipné a hlavně hezké. Dvojice hrdinů jsou dva drobní kriminálníci, kteří jen chtějí zpátky mimčo. Pronásledování vede kapitán co nechce zabíjet. A mladý polda/rukojmí se postupně mění na kamaráda. K tomu ještě snesitelná Hawnová a mladičký Atherton v hlavních rolích. O to víc mě rozsekal a naštval srdceryvný konec, který jsem od Spielberga nečekal... holt podle skutečné události. I tak 4* si to zaslouží bez problémů. ()
Oproti predchádzajúcemu Duelu obrovsky pokrok smerom dopredu, aj keď má toho so svojim debutom pomerne veľa spoločného, že predtým sme si vystačili defacto iba s dvomi autami, teraz je to o niekoľkonásobne oveľa viac dopravných prostriedkov (predovšetkým policajných vozidiel), a tak som opäť na dlhých, amerických cestách, len tentokrát s úplne rozdielnou dejovou líniou. Tá jednak spočíva najmä v ukážkovom širokospektrálnom nasadení, a to z pozície výpravy, kedy vzniká pravý Road-movie, alebo herecký ansámbel má 100 % čo ponúknuť, až som bol z Goldie Hawn dozačista omámený a zmätený, no v dobrom slova zmysle. Jej postava na motívy skutočných udalostí, Lou Jean Poplin v roku 1969 najprv v šikovnom spôsobe «vyslobodí» svojho chlapa Clovisa Michaela Poplina z mierne stráženého, texaského väzenia, kde mu ostávali už iba štyri mesiace, ale nemožno už dlhšie čakať, pretože ich syna Langstona chce sociálka umiestniť do pestúnskej rodiny ! Počas úteku im skríži cestu diaľničný fízel Maxwell Slide, ale z toho sa o chvíľu stáva ich „rukojemník” , že po istom čase bude s nimi normálne sympatizovať, dostavuje sa akýsi «Štokholmský syndróm» . V pätách majú množstvo policajtov, na čele s chápajúcim Kapitánom Harlinom Tannerom, ďalej sa pridávajú i rangeri, aj taktiež istí „lovci odmien” , ktorí si myslia, že sú na Divokom západe, alebo televízny štáb a novinári zase dychtia po novej senzácii. Hotový: „Deň nezávislosti” . Čím sa viac približujú k malému Langstonovi, tým sa situácia viac zamotáva a komplikuje, že nič nie je tak jednoduché, ako by si sprvoti mohli všetci myslieť. _ Prvá spolupráca s Williamsom, Zsigmondom a Fieldsovou, t. j. s hudobným skladateľom, s maďarským DP a so šikovnou filmovou strihačkou, ktorá čoskoro osvieži i budúce Čeľuste, VÁŽNE stojí za obdivuhodnú pozornosť, lebo v nej často vidieť (pozorovať) neuveriteľný PROGRESS režiséra Stevena Spielberga, ktorý vo svojom druhom filme, prvý určený priamo pre kiná, naberá potrebnú sebadôveru (sebadisciplínu), ktorá sa naplno prejaví už o rok neskôr po Expresse. Skutočne som si užíval túto miernejšiu jazdu dvoch mladých ľudí, ktorí mali inak svetelné roky ďaleko od legendárnych zločincov-Bonnie a Clydea, a to ani nehovoriac o Mickeyovi a Mallory z Natural Born Killers, kde vyčíňali o stošesť ! Vskutku zoči-voči týmto šialencom, sú to iba obyčajní, mierumilovní ľudia ! Ešte doplním herecký ansámbel, v ktorom určite dominoval aj Ben Johnson, známy a oscarový z The Last Picture Show, rež. Petra Bogdanovicha. Bill Atherton a Michael Sacks pre zmenu zase zručne sekundovali Goldie Hawn. Niekedy mi to prišlo až strašne prehnané, ale nemyslím si, že by to malo byť automaticky samoúčelné. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (9)
- Příběh byl natočen podle skutečných událostí, přestože ve skutečnosti uprchlíci strávili na útěku jen několik hodin a ne dní. (Satan)
- První celovečerní film Stevena Spielberga a zároveň první spolupráce s jeho dvorním skladatelem Johnem Williamsem. (Satan)
- Natáčelo se v Sugar Land, San Antoniu, Lone Oak Community, Floresville nebo v Del Riu v Texasu. (Terva)
Reklama