C'mon C'mon

Jestli existuje něco, co mě nikdy nepřestane fascinovat, je to ten magickej půvab moderních černobílých filmů. Režisér Mike Mills ve snímku 'C'mon c'mon' tenhle estetický element mistrovsky využívá, a jeho formálním jazykem vypráví o vztahu mezi synovcem Jessem (Woody Norman) a jeho strýcem, žurnalistou Johnnym (Joaquin Phoenix), a jejich cestě napříč New Yorkem a New Orleans, na kterou oba nikdy nezapomenou. Mills snímek koncipoval jako hořkosladkou filmovou esej o humanismu, tudíž příběh často prokládá lyrickými scénami z minulosti protagonistů, anebo neskutečně působivými reportážními intermezzy s rozhovory přistěhovalců, kterých se Johnny ptá na zdánlivě banální otázky, ale dostává od nich nesmírně hloubavé odpovědi, jež dávají divákům naději v lepší zítřky...... Co dodat? Čím víc je Joaquin Phoenix starší, tím víc je talentovanějším hercem. Ten chlap je prostě neocenitelnej poklad. (28.12.2021)

Malý jednoduchý filmeček o vztahu bezdětného, pozdního čtyřicátníka s jeho odcizeným synovcem. Hlavně reputace předchází a kritici chválí, musím jenom upozornit, že film má svou vlastní atmosféru, trochu přesahu a velmi, velmi pomalý děj. Přesto nečekejte nějaký přehnaný herecký koncert, Phoenix jede tak trochu na půl plynu (což bohatě stačí k tomu být na vrcholu letošních hereckých výkonů). Pár festivalových cen si film pobere, a za rok, dva si na tento černobílý malý klenůtek málokdo vzpomene. 75 % (07.02.2022)

C'mon C'mon je takové příjemné černobílé pohlazení, kde hraje prim Joaquin Phoenix a pěkně mu sekunduje malý Woody Norman jako jeho synovec. Všechno pak stojí a padá na jejich interakci. Já se do podobných věcí bohužel nedokážu dostatečně vcítit a tak to jde ve finále trošku mimo mě. Bohužel nevidím na C'mon C'mon nic výrazně zajímavého a trošku se nedivím, že tento  film nezabodoval na nějakých filmových cenách. Normálně se tam něco podobného roku od  roku objevuje. Nicméně doslova šeď a nuda. (05.04.2022)

Neviem, či som už niekde videl tak civilného Joaquina Phoenixa, v tomto filme mám pocit, ako by tá postava bola jeho prirodzené "ja". Johny (Joaquin Phoenix) je tak trochu melancholickou osobou bez rodiny a bez detí. Keď mu jeho sestra "požičia" deväťročného Jesseho, obaja sa učia jeden z druhého a vzniká medzi nimi rodinné, či kamarátske puto. Režisér Mike Mills tento vznikajúci vzťah detailne popisuje. Vedľa tohto spoznávania vidíme správanie čistej, bujnej a ešte nie tak poškvrnenej detskej, prostorekej (a prostomysliacej) duše. Všetko veľmi prirodzené. Johny spoznáva a analyzuje, čo to vlastne dieťa je a čo všetko (aké strachy a aké túžby) sa v ňom skrýva. Dnes mi táto, tak trochu artová a filozofická sociálna dráma prišla celkom vhod. No keby to bolo včera (alebo trebárs zajtra), asi by to tak nebolo a musel by som sa prispôsobovať. No dnes sa mi to veľmi páčilo, veľa krát ma to rozosmialo, ale aj dojalo a dávam tomu čisté štyri. (07.10.2022)

Příjemný. Rádoby přirozený, ale pořád v jádru hezký film. Na otázku Jesseho "jestli Johnny zapomene..." víme, že Johnny určitě ne. Ten moment je po tom všem obyčejném ničem a přesto něčem melancholicky hřejivý. Mám ovšem obavy, že já na tenhle film zapomenu snadno a velmi rychle. Rozhovory s dětmi to táhnout nahoru natolik, až zastiňují hlavní dvojici. (06.10.2022)